Juraj Haulík

Juraj Haulík
Narození	20. dubna 1788 Trnava
Úmrtí	11. května 1869 (ve věku 81 let) Záhřeb
Místo pohřbení	Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
Národnost	Slováci
Povolání	katolický kněz a katolický jáhen
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	Roman Catholic Bishop of Zagreb (Agram) (1837–1852) katolický biskup (od 1837) Roman Catholic Archbishop of Zagreb (1852–1869) kardinál (od 1856)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juraj Haulík (maďarsky György Haulik de Váralya; 20. dubna 1788, Trnava, Horní Uhry – 11. května 1869, Záhřeb)^[1] byl slovenský římskokatolický duchovní, první arcibiskup záhřebský a chorvatský kardinál. Po dvě období také vykonával funkci chorvatského bána a byl tudíž faktickým nejvyšším představitelem Chorvatského království.

Život

Studoval teologii a filosofii v rodné Trnavě, poté v Ostřihomi a nakonec ve Vídni.

Po smrti záhřebského biskupa Alexandra Alagoviće v roce 1837 byl Haulík jmenován do jeho funkce. Po smrti chorvatského bána Franjo Vlašiće o tři roky později začalo jeho první období v této funkci. Během jeho úřadování byla zavedena chorvatština jako úřední a vyučovací jazyk ve školách. Jemu je také připisována zásluha na vzniku Matice chorvatské v roce 1842. Rovněž stál u zrodu záhřebského parku Maksimir.

Později ho v úřadu bána nahradil Maďar Ferenc Haller, který byl pověřen maďarizací Chorvatska. Prosazoval zákaz tehdejších projevů chorvatských vlastenců, kteří se označovali jako Ilyrové. Červencový protest organizovaný Chorvatskou národní stranou v roce 1845 nechal Haller násilím potlačit. Incident si vyžádal třináct mrtvých z řad protestujících, což vedlo k ukončení jeho působení ve funkci. Na jeho místo byl povolán opět Juraj Haulík.

Během jeho vlády v Chorvatsko-slavonském království byla roku 1847 chorvatština opět zavedena jako úřední jazyk. V roce 1848 během revoluce v Rakouském císařství, byl novým bánem jmenován generál Josip Jelačić, jenž významně přispěl k porážce vzbouřených Maďarů a současně hájil chorvatskou autonomii a podporoval národní uvědomění.

Jedním z dalších projevů rozšiřování autonomie Chorvatska v následujících letech bylo povýšení záhřebské diecéze na arcibiskupství a Haulíkovo jmenování prvním arcibiskupem a záhřebským metropolitou v roce 1852.^[1] Tím se římskokatolická církev v Chorvatsku stala nezávislou na Uhrách. V roce 1856 byl Haulík ještě jmenován kardinálem.

Všechny tyto úřady zastával až do své smrti v roce 1869. Byl pochován v záhřebské katedrále Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava.

O svém původu prohlásil:

Pocta

V roce 1999 Chorvatsko a Slovensko vydaly a společnou emisi poštovních známek věnovanou Haulíkovi.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Haulik na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juraj Haulík na Wikimedia Commons

Předchůdce: Alexandr Alagović

biskup záhřebský 1837–1852

Nástupce: Juraj Haulík (jako arcibiskup)

Předchůdce: Juraj Haulík (jako biskup)

1. arcibiskup záhřebský 1852–1869

Nástupce: Josip Mihalović

Předchůdce: Franjo Vlašić

chorvatský bán první období 1840–1842

Nástupce: Ferenc Haller

Předchůdce: Ferenc Haller

chorvatský bán druhé období 1845–1848

Nástupce: Josip Jelačić