Juranovy závody
| Juranovy závody | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Dřívější jméno | Injekta |
| Právní forma | národní podnik |
| Datum založení | 1. leden 1951 |
| Datum zániku | 1991 |
| Osud | privatizace |
| Předchůdce | Brüder Uxa |
| Nástupce | UXA spol. s r.o. |
| Zakladatel | ministr těžkého strojírenství Gustav Kliment |
| Sídlo | Brno |
| Souřadnice sídla | 49°11′4,79″ s. š., 16°37′12,67″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | slévárenství, hydraulické a mazací systémy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Juranovy závody jsou tři závody, které byly pojmenovány po Josefu Juranovi. Před znárodněním patřil jeden závod rodině Uxů, druhý Ing. Edwinu Adalbertu Uxovi a třetí firmě Louis Friedmann a spol.
Historie
Firma vznikla dne 1. ledna 1951, v den kdy nabyl účinnost výměr ministra těžkého průmyslu Gustava Klimenta.[1] Ve výměru byl stanoven název Injekta, národní podnik Brno, vztahující se k výrobnímu programu bývalé vídeňské pobočky firmy Louis Friedmann a spol. Název firmy se nelíbil pracovníkům bývalé firmy Slévárna bratří Uxů.[2] a proto bylo rozhodnuto o pojmenování po komunistickém funkcionáři. Datum založení Juranových závodů byl stanoven na rok 1925. Byl to rok, kdy byla založena pobočka firmy Louis Friedmann a spol., která byla v roce 1939 středním podnikem zaměstnávajícím 120 zaměstnanců.[3] Firma UXA zaměstnávala ve 30. letech 400 zaměstnanců.[4]
V roce 1957 byl přičleněna litomyšlská pobočka Kovopol n. p. Police nad Metují (dříve Kovona Praha nebo ještě dřív Drina).
V roce 1966 ztratily Juranovy závody samostatnost a staly se závodem Strojírenských a metalurgických závodů Dubnica nad Váhom.
Právní subjektivitu získaly Juranovy závody dne 1. ledna 1978 jako Závody těžkého strojírenství n.p Brno, Závody Josefa Jurana v rámci trustu ZŤS Martin.
Od 1. ledna 1982 se továrna v Litomyšli vyčlenila z Juranových závodů, ale zůstala nadále v trustu ZŤS jako závod Třemošnice - Hedvíkov, n. p. ( závod č. 12).
Dvě původní továrny byly zprivatizovány. V roce 1991 byla v rámci privatizace slévárna prodána Fondem národního majetku za cca 30 milionů Kčs společnosti UXA s.r.o.
V roce 1992 byla prodána výroba mazací techniky a hydrauliky firmě Triboc.
Poloha
Slévárna se nachází v Brně-Komárově, v prostoru vymezeném ulicemi Plotní, Široká, Dornych a Kovářská. Některé objekty v areálu jsou kulturní památkou.[5]
Slévárna Edwina Adalberta Uxy se nacházela v Brně-Husovicích na ulici Krkoškova (nyní Gargulákova 43)
Výroba tukového centrálního mazání, injektorů a hydraulických komponentů se nachází v Brně-Horních Heršpicích na ulici Košuličova (49.1656642, 16.6131081); zařízení se vyráběla i v areálu dolu Julius (Zastávka).
Výrobní program
- parní generátor PG 500 pro vytápění osobních vlaků, poté, co byly vyřazeny parní lokomotivy (Litomyšl)
- vysokotlaké olejové hořáky VHT 30 - VHT 400315 kg/hod oleje.[6]
- odlitky z litiny s kuličkovým grafitem vyráběné v rotační kyslíko-plynové peci
- odlitky ze žlutých kovů (mosazi)
- mazací technika v oblasti ztrátového tukového a olejového centrálního mazání pro těžké strojírenství, hutnictví, energetiku a těžební průmysl
- hydraulická čerpadla, čerpadlové stanice, pístové hydromotory, hydraulické rozvaděče a sekční rozdělovače, pístové radiální hydromotory, skupinové rozvaděče, pojistné a jednosměrné ventily pro tlaky do 320 barů.
- zbrojní výroba pro tanky a pásová vozidla
- konkrétní výrobek: komponenty pro silniční válec TV 680H (Keramostroj - Adamovské strojírny, závod Blansko)
Reference
- ↑ KOCIAN, Jan; ČERVINKA, Vlastimil. Z historie: Slévárna UXA 1886-2016. Slévárenství. Brno: Svaz sléváren, 2016, roč. LXIV, s. 491–492. Dostupné online [cit. 2023-11-3].
- ↑ WINKLER, C. Coaksöfen Erbauung. Handels- und Gewerbeadressbuch der Markgrafschaft Mähren und Herzogthumes Schlesien. 1887, s. LX. Dostupné online.
- ↑ KODA - karta komína: LT18/Ub Býv. ZTS Juranovy závody, Košuličova, Brno - Horní Heršpice (#4305). koda.kominari.cz [online]. [cit. 2023-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Historie slévárny UXA v brněnském Komárově. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Slévárna bratři Uxové - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ ŠÍCHA, Jaromír. Topenář: oprava, údržba a provoz vytápěcích zařízení. 2. vyd. Praha: Tisková, ediční a propagační služba místního hospodářství, 1971. 407 s. S. 397.