Jurek Becker

Jurek Becker
Jurek Becker (1993)
Narození	30. září 1937 Lodž
Úmrtí	14. března 1997 (ve věku 59 let) Thumby
Příčina úmrtí	kolorektální karcinom
Bydliště	Q47126434
Alma mater	Humboldtova univerzita
Povolání	spisovatel, scenárista a prozaik
Zaměstnavatelé	Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt Duisbursko-Essenská univerzita
Ocenění	Cena Heinricha Manna (1971) cena Charlese Veillona v německém jazyce (1971) Literární cena města Brémy (1974) Stadtschreiber von Bergen (1982) Bavorská televizní cena (1990) … více na Wikidatech
Politická strana	Jednotná socialistická strana Německa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jurek Becker (asi 30. září 1937, Łódź – 14. března 1997, Sieseby) byl německý spisovatel židovského původu narozený v Polsku. Byl též disidentem východoněmeckého režimu. Proslavil se především románem Jakub lhář (Jakob der Lügner), jehož filmová verze z roku 1974 přinesla představiteli hlavní role Vlastimilu Brodskému Stříbrného medvěda na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně roku 1975. K tomuto snímku Becker sám napsal scénář.

Jeho datum narození není zcela jisté, jeho otec patrně kdysi uvedl datum, které mělo dítě chránit před deportací. Je pravděpodobné, že Becker byl o několik let mladší. Jako dítě žil v lodžském ghettu. Když mu bylo pět, byl poslán do koncentračního tábora Ravensbrück a později do Sachsenhausenu. Jeho matka holokaust nepřežila, ale otec ano. Otec a syn se po válce dali dohromady a usadili se spolu ve východním Berlíně. Po absolvování vojenské služby ve východoněmecké armádě v 50. letech 20. století, během které se pevně spřátelil s hercem Manfredem Krugem, studoval Becker filozofii na Humboldtově univerzitě, ale byl ze studií vyloučen za vyjadřování nekonformních názorů. V 60. letech psal filmové scénáře. Byl mezi nimi i Jakub lhář, kde zpracoval vzpomínky svého otce. Když byla produkce filmu zastavena, přepsal Becker scénář do formy románu. Tím roku 1969 vstoupil do literatury. Román se dočkal velkého ohlasu a byl přeložen do dvaceti jazyků.^[1] Úspěch přinesl Beckerovy roku 1971 též Cenu Heinricha Manna. V roce 1974 ho nakonec zfilmovala východoněmecká filmová společnost DEFA. V roce 1975 se stal prvním a nakonec jediným východoněmeckým filmem, který byl kdy nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. To Beckerovy zajistilo Státní cenu. V polovině 70. let se ale též začal dostávat do sporů s úřady NDR. Byl jedním z původních dvanácti signatářů petice proti vyhoštění spisovatele a zpěváka Wolfa Biermanna v listopadu 1976. V roce 1977 Becker emigroval z východního do Západního Berlína, i když si poněkud nezvykle ponechal své východoněmecké občanství. Pokračoval na západě v literární činnosti a přednášel též na řadě univerzit: Univerzitě v Essenu, Univerzitě v Augsburgu, Cornellově univerzitě, Texaské univerzitě v Austinu a na Washingtonské univerzitě.^[2]

Bibliografie

• Jakob der Lügner (1969)
• Irreführung der Behörden (1973)
• Der Boxer (1976)
• Schlaflose Tage (1978)
• Nach der ersten Zukunft (1980)
• Aller Welt Freund [de] (1982)
• Bronsteins Kinder (1986)
• Amanda herzlos (1992)

Reference