Jurij Drohobyč

Jurij Drohobyč
Narození	1450 Drohobyč
Úmrtí	4. února 1494 (ve věku 43–44 let) Krakov
Místo pohřbení	Krakov
Alma mater	Boloňská univerzita Jagellonská univerzita
Povolání	astronom, filozof, vysokoškolský učitel, astrolog, medik, editor, lékař a spisovatel
Zaměstnavatelé	Jagellonská univerzita Boloňská univerzita
Nábož. vyznání	katolicismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jurij Drohobyč, rodným jménem Jurij Michajlovič Donat-Kotermak, známý také jako Giorgio da Leopoli (1450, Drohobyč – 4. února 1494, Krakov) byl ukrajinský učenec, pedagog, básník, filozof, astronom a astrolog. Byl rektorem Boloňské univerzity, profesorem a prorektorem Akademie Istropolitany v Bratislavě a profesorem Jagellonské univerzity v Krakově. Byl prvním ukrajinským akademicky vzdělaným vědcem a prvním ukrajinským autorem tištěné knihy.^[1] Jeho žákem byl Mikuláš Koperník. Až do 20. století byly jeho skutečné jméno a národnost široké veřejnosti prakticky neznámé.

Život

Narodil se v rodině horníka solných dolů. První vzdělání získal u kněze Cerkve svatého Jiří v rodném Drohobyči. Zde získal znalost výpočtu Velikonoc a základní znalost latiny. Koncem roku 1468 nebo začátkem roku 1469 vstoupil na Jagellonskou univerzitu v Krakově, kde získal bakalářský (1470) a posléze i magisterský titul (1473). Studoval pak lékařství a svobodná umění na univerzitě v Bologni, kde se stal doktorem filozofie (asi 1478) a medicíny (asi 1482). V Bologni v letech 1478–1479 a 1480–1482 přednášel astronomii. O vysokém stupni jeho kvalifikace svědčí fakt, že dostal dvojnásobný plat – dvě stě lir místo obvyklých sto. V letech 1481 až 1482 byl i rektorem boloňské univerzity, do jejíž historie vstoupil pod jménem „Giorgio da Leopoli“ (Jiří ze Lvova). Udržoval úzké vztahy s významnými italskými humanisty, včetně Regiomontana. Od roku 1487 byl profesorem na Jagellonské univerzitě. Zemřel v Krakově, kde je i pohřben.

Dílo

V roce 1483 vydal v Římě knihu Prognostické hodnocení současného roku 1483 (Iudicium pronosticon Anni MCCCCLXXX III), která je první známou tištěnou knihou napsanou Ukrajincem. V této knize byly kromě astrologických předpovědí informace z geografie, meteorologie či filozofie. Uváděl souřadnice měst, o kterých psal, což ukazuje na důkladnou znalost geografie Evropy. Kniha do značné míry seznámila evropského čtenáře se zeměmi východní Evropy. V části „O situaci Polska“ zdůrazňuje, že Lvov a Drohobyč nepatří Polsku. Drohobyč v knize též poznamenal, že obyvatelstvo křesťanských zemí je ohroženo „velkým nebezpečím... v souvislosti s útlakem knížat a pánů“. Vyjadřoval důvěru ve schopnost lidské mysli znát zákony světa.

Pedagogické aktivity Jurije Drohobyče směřovaly k šíření humanistických myšlenek renesance. Věřil, že člověk se může přiblížit Bohu sebezdokonalováním. V pařížských knihovnách se dochovaly kopie dvou jeho astrologických pojednání. Jeho předpověď na rok 1478, kterou přepsal německý humanista G. Schedel, se dochovala v Bavorské státní knihovně v Mnichově. Tato díla svědčila o mj. také o důkladné znalosti antické a středověké literatury.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Юрій Дрогобич na ukrajinské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Drohobyč na Wikimedia Commons