Jurij Titov

Jurij Jevlampijevič Titov
Osobní informace
Datum narození27. listopadu 1935 (87 let)
Místo narozeníOmsk
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlatoMelbourne 1956družstva
stříbroMelbourne 1956hrazda
stříbroŘím 1960prostná
stříbroŘím 1960družstva
stříbroTokio 1964hrazda
stříbroTokio 1964družstva
bronzMelbourne 1956víceboj
bronzMelbourne 1956přeskok
bronzŘím 1960víceboj
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlatoMoskva 1958družstva
zlatoMoskva 1958přeskok
zlatoPraha 1962víceboj
zlatoPraha 1962kruhy
stříbroPraha 1962družstva
bronzMoskva 1958víceboj
bronzMoskva 1958prostná
bronzMoskva 1958kruhy
bronzMoskva 1958hrazda

Jurij Jevlampijevič Titov (rusky Юрий Евлампиевич Титов; * 27. listopadu 1935 Omsk) je bývalý sovětský sportovní gymnasta ruské národnosti. Od roku 1944 žil v Kyjevě a ve čtrnácti letech se stal členem klubu Burevěstnik.

Startoval na třech olympijských hrách (1956, 1960, 1964). V roce 1956 byl členem vítězného družstva, obsadil druhé místo na hrazdě a třetí ve víceboji a přeskoku. Na LOH 1960 získal stříbrné medaile v soutěži družstev a v prostných a bronz ve víceboji, na LOH 1964 byl druhý v týmové soutěži a na hrazdě.[1] Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice zvítězil v roce 1958 ve víceboji družstev a v přeskoku a v roce 1962 ve víceboji jednotlivců a na kruzích.[2] Osmkrát se stal mistrem Evropy: v roce 1957 v přeskoku, v roce 1959 ve víceboji, koni našíř, na kruzích, hrazdě a bradlech a v roce 1961 na hrazdě a na kruzích. V letech 1958 a 1961 se stal mistrem SSSR ve víceboji, na Univerziádě v roce 1961 skončil na druhém místě.

Závodní kariéru ukončil v roce 1966, vystudoval stranickou školu a stal se sportovním funkcionářem. Pracoval ve sportovním výboru Rady ministrů, v letech 1977 až 1996 byl předsedou Mezinárodní gymnastické federace, v letech 1995 až 1997 členem Mezinárodního olympijského výboru a v letech 2004 až 2006 předsedou Ruské federace sportovní gymnastiky.[3] Napsal knihy Восхождение: гимнастика на Олимпиадах a Записки президента.

Sovětské úřady mu udělily řád Odznak cti a řád Rudého praporu práce. V roce 1991 obdržel stříbrný Olympijský řád a v roce 1999 byl přijat do Mezinárodní gymnastické síně slávy.[4]

Jeho manželkou byla tenistka Valerija Titovová.

Reference

  1. Olympedia Dostupné online
  2. Gymnovosti Dostupné online
  3. International Gymnastics Hall of Fame Dostupné online
  4. Olympics Dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US flag 45 stars.svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Flag of the United States (1896–1908).svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Flag of Italy (1861-1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Italy (1861–1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Yuri Titov on pommel horse 1966.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Yuri Titov at the 1966 World Cup in Dortmund