Jurij Titov
Jurij Jevlampijevič Titov | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 27. listopadu 1935 (87 let) |
Místo narození | Omsk |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Sportovní gymnastika na LOH | ||
zlato | Melbourne 1956 | družstva |
stříbro | Melbourne 1956 | hrazda |
stříbro | Řím 1960 | prostná |
stříbro | Řím 1960 | družstva |
stříbro | Tokio 1964 | hrazda |
stříbro | Tokio 1964 | družstva |
bronz | Melbourne 1956 | víceboj |
bronz | Melbourne 1956 | přeskok |
bronz | Řím 1960 | víceboj |
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
zlato | Moskva 1958 | družstva |
zlato | Moskva 1958 | přeskok |
zlato | Praha 1962 | víceboj |
zlato | Praha 1962 | kruhy |
stříbro | Praha 1962 | družstva |
bronz | Moskva 1958 | víceboj |
bronz | Moskva 1958 | prostná |
bronz | Moskva 1958 | kruhy |
bronz | Moskva 1958 | hrazda |
Jurij Jevlampijevič Titov (rusky Юрий Евлампиевич Титов; * 27. listopadu 1935 Omsk) je bývalý sovětský sportovní gymnasta ruské národnosti. Od roku 1944 žil v Kyjevě a ve čtrnácti letech se stal členem klubu Burevěstnik.
Startoval na třech olympijských hrách (1956, 1960, 1964). V roce 1956 byl členem vítězného družstva, obsadil druhé místo na hrazdě a třetí ve víceboji a přeskoku. Na LOH 1960 získal stříbrné medaile v soutěži družstev a v prostných a bronz ve víceboji, na LOH 1964 byl druhý v týmové soutěži a na hrazdě.[1] Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice zvítězil v roce 1958 ve víceboji družstev a v přeskoku a v roce 1962 ve víceboji jednotlivců a na kruzích.[2] Osmkrát se stal mistrem Evropy: v roce 1957 v přeskoku, v roce 1959 ve víceboji, koni našíř, na kruzích, hrazdě a bradlech a v roce 1961 na hrazdě a na kruzích. V letech 1958 a 1961 se stal mistrem SSSR ve víceboji, na Univerziádě v roce 1961 skončil na druhém místě.
Závodní kariéru ukončil v roce 1966, vystudoval stranickou školu a stal se sportovním funkcionářem. Pracoval ve sportovním výboru Rady ministrů, v letech 1977 až 1996 byl předsedou Mezinárodní gymnastické federace, v letech 1995 až 1997 členem Mezinárodního olympijského výboru a v letech 2004 až 2006 předsedou Ruské federace sportovní gymnastiky.[3] Napsal knihy Восхождение: гимнастика на Олимпиадах a Записки президента.
Sovětské úřady mu udělily řád Odznak cti a řád Rudého praporu práce. V roce 1991 obdržel stříbrný Olympijský řád a v roce 1999 byl přijat do Mezinárodní gymnastické síně slávy.[4]
Jeho manželkou byla tenistka Valerija Titovová.
Reference
- ↑ Olympedia Dostupné online
- ↑ Gymnovosti Dostupné online
- ↑ International Gymnastics Hall of Fame Dostupné online
- ↑ Olympics Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Jevlampijevič Titov na Wikimedia Commons
- Федерация спортивной гимнастики России
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Finská vlajka
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Olympijská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Yuri Titov at the 1966 World Cup in Dortmund