Jurij Vlasov
| Jurij Petrovič Vlasov | |
|---|---|
 Vlasov na OH 1964 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 5. prosince 1935 |
| Místo narození | Makijivka |
| Datum úmrtí | 13. února 2021 (ve věku 85 let) |
| Místo úmrtí | Moskva |
| Občanství |  Rusko |
| Rodiče | Pjotr Parfjonovič Vlasov |
| Výška | 185 cm |
| Hmotnost | 136 kg |
| Sportovní informace | |
| Sport | vzpírání |
| Váhová kategorie | těžká váha |
| Tým | CSKA Moskva |
| Trenér | Suren Bogdasarov |
| Účast na LOH | 1960, 1964 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Vzpírání na LOH | ||
| zlato | LOH 1960 | těžká váha |
| stříbro | LOH 1964 | těžká váha |
| Mistrovství světa ve vzpírání | ||
| zlato | MS 1959 | těžká váha |
| zlato | MS 1961 | těžká váha |
| zlato | MS 1962 | těžká váha |
| zlato | MS 1963 | těžká váha |
| stříbro | MS 1964 | těžká váha |
| Mistrovství Evropy ve vzpírání | ||
| zlato | MS 1959 | těžká váha |
| zlato | MS 1960 | těžká váha |
| zlato | MS 1961 | těžká váha |
| zlato | MS 1962 | těžká váha |
| zlato | MS 1963 | těžká váha |
| zlato | MS 1964 | těžká váha |
Jurij Petrovič Vlasov (Ю́рий Петро́вич Вла́сов, 5. prosince 1935 Makijivka –13. února 2021)[1] byl ruský vzpěrač, inženýr, spisovatel a politik, olympijský vítěz.
Sportovní kariéra
V roce 1959 absolvoval Žukovského vojenskou leteckou inženýrskou akademii, o rok později nastoupil do klubu CSKA Moskva. Na olympijských hrách 1960 v Římě získal zlatou medaili v nejtěžší váhové kategorii vzpěračů a vytvořil olympijský rekord v trojboji 537,5 kg. Stal se také čtyřikrát mistrem světa (1959, 1961, 1962 a 1963) a šestkrát mistrem Evropy (1959–1964). Na olympijských hrách 1964 byl Vlasov vlajkonošem sovětské delegace, ale obhajoba se mu nezdařila: porazil ho další reprezentant SSSR Leonid Žabotinskij, jemuž pomohla také kontroverzní taktika: předstíral zdravotní potíže, takže se Vlasov domníval, že mu na vítězství bude stačit vzepřít nižší váhu.[2] Po tomto zklamání ukončil kariéru, ale v roce 1967 se ke vzpírání vrátil a vytvořil ještě světový rekord v tahu 199 kg. Celkem překonal světový rekord v letech 1957 až 1967 jednatřicetkrát a dosáhl maxima v trojboji 580 kilogramů. Obdržel titul zasloužilý mistr sportu a Leninův řád.
Literát a politik
Už během sportovní kariéry publikoval články ve sportovním tisku, jeho první kniha Překonat sám sebe byla přeložena i do češtiny.[3] V roce 1968 odešel z armády a stal se spisovatelem na volné noze. Připravil k vydání Vladimirovovy deníky, zápisky jeho otce Petra Vlasova, který ve třicátých a čtyřicátých letech sloužil pod krycím jménem Vladimirov jako diplomat a rozvědčík v Číně. Z jeho vlastní tvorby měla největší ohlas historická trilogie Křest ohněm. Od roku 1985 byl předsedou sovětské vzpěračské federace. Byl také příznivcem kulturistiky, přátelil se s Arnoldem Schwarzeneggerem a zasloužil se o vznik organizované kulturistiky v SSSR. Od roku 1989 byl členem Sjezdu lidových poslanců, původně za Komunistickou stranu Sovětského svazu, později však ze strany vystoupil a stal se členem opozičního uskupení Meziregionální poslanecká skupina. Kandidoval jako nezávislý v prezidentských volbách 1996, získal však pouze 0,2 % hlasů.[4]
Vlasov jako inspirace
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 vydal rakousko-americký kulturista a politik Arnold Schwarzenegger video, kde zmínil Jurije Vlasova jako velkou inspiraci pro svou budoucí sportovní kariéru. Poprvé ho potkal v roce 1961, když mu bylo 14 let. Na světovém šampionátu sledoval Vlasova, jak zvedl nad hlavu 200 kilogramů. Zároveň ho v zákulisí poznal jako srdečného člověka. Schwarzenegger tak ve videu hovoří o svém kladném vztahu k Rusům a Rusku. Zároveň však Rusy upozorňuje na to, že jsou ze strany svého vedení obětí dezinformací, že je to Rusko, kdo zahájil válku, a že „denacifikace Ukrajiny“ je jen záminka. Rusy, kteří v ulicích protestují proti invazi, označil za své nové hrdiny. „Máte sílu Jurije Petroviče Vlasova,“ zakončil svůj vzkaz Schwarzenegger.[5][6]
Reference
- ↑ SEZNAM.CZ. Zemřel legendární vzpěrač Vlasov, byl i spisovatelem a politikem. www.sport.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Muscle Fitness. Články, tréning, výživa, súťaže a osobnosti zo sveta fitness. Časopis Muscle & Fitness [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ PROHL, Karel. Jurij Vlasov se dožívá 80 let. Vzpírání.cz [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Hlas Ruska. cz.sputniknews.com [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-06.
- ↑ HESSE, Monica. Arnold Schwarzenegger tries to show Russians a different kind of strongman. The Washington Post [online]. 2022-03-17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine: Arnold Schwarzenegger's anti-war video trends on Russian social media. BBC [online]. 2022-03-19. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Album slávnych športovcov, Šport, Bratislava 1967
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Petrovič Vlasov na Wikimedia Commons - Железный человек Юрий Власов: биография как фильм
- History of Olympic Weighlifting
- Jurij Petrovič Vlasov v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
.svg)
Flag of Germany with a 3:2 ratio, instead of 3:5. The 3:2 version was used by the German Confederation and the Weimar Republic. See Flags of the World for more information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
.svg)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Finská vlajka
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
_crowned.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Yury Vlasov, 1964 Olympics
.svg)
Flag of Belarus 1995-2012