Jurik Vardanjan
| Jurik Vardanjan | |
|---|---|
 (c) RIA Novosti archive, image # / CC-BY-SA 3.0 | |
| Narození | 13. června 1956 Gjumri |
| Úmrtí | 1. listopadu 2018 (ve věku 62 let) Spojené státy americké |
| Příčina úmrtí | plicní embolie |
| Místo pohřbení | Pantheon Komitas |
| Povolání | vzpěrač |
| Ocenění | Leninův řád Řád rudého praporu práce medaile Mesropa Maštoce zasloužilý mistr sportu SSSR |
| Politická strana | Republikánská strana Arménie |
| Děti | Norayr Vardanyan |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Vzpírání na LOH | ||
| zlato | LOH 1980 | lehkotěžká váha |
| Mistrovství světa ve vzpírání | ||
| zlato | MS 1977 | střední váha |
| zlato | MS 1978 | lehkotěžká váha |
| zlato | MS 1979 | lehkotěžká váha |
| zlato | MS 1980 | lehkotěžká váha |
| zlato | MS 1981 | lehkotěžká váha |
| zlato | MS 1983 | lehkotěžká váha |
| zlato | MS 1985 | lehkotěžká váha |
Jurik Vardanjan (arménsky: Յուրի Վարդանյան; 13. června 1956 Gjumri – 1. listopadu 2018) byl arménský vzpěrač reprezentující Sovětský svaz. Během své kariéry vytvořil 43 světových rekordů.[1] Na olympijských hrách v Moskvě roku 1980 získal zlatou medaili v kategorii do 82,5 kilogramu (lehkotěžká váha).[2] Stal se prvním vzpěračem z Arménie, který vyhrál zlatou medaili ve vzpírání. Zvítězil světovým rekordem, když jako první na světě zdvihl ve své váhové kategorii nad hlavou v součtu trhu a nadhozu 400 kilogramů. Ani vítězové dvou vyšších váhových kategorií nezvedli na těchto hrách více. Má na svém kontě též sedm titulů mistra světa (1977–1981, 1983, 1985) a pět titulů mistra Evropy (1977, 1978, 1980, 1981, 1983). Více světových titulů má jen Vasilij Alexejev. Kvůli sovětskému bojkotu olympiády v Los Angeles roku 1984 mu unikla téměř jistá zlatá olympijská medaile. Na „náhradních“ hrách družby sportovců bojkotujícího východního bloku vyhrál s výkonem 405 kilogramů. Tento nový světový rekord dosud nikdo nepřekonal (změnily se ovšem také váhové definice kategorií, rekord v dnešní lehkotěžké váze – do 85 kg – je 394 kg). Vítězi losangeleských her v lehkotěžké váze, Rumunovi Petre Becheruovi, stačilo na zlato 355 kg, tedy o půl metráku méně než zvedl Vardanjan na hrách družby (Rumunsko se k bojkotu americké olympiády nepřipojilo, ačkoli bylo rovněž komunistickou zemí).
Kariéru Vardanjan ukončil roku 1985, podle svých pozdějších slov pod tlakem sovětské vlády poté, co se odmítl politicky angažovat; sám chtěl ještě na olympiádu v Soulu roku 1988 a s oblibou říkal, že mu sovětští funkcionáři ukradli tři zlaté olympijské medaile. Byl sovětskými orgány nicméně mnohokrát oceněn, v roce 1977 byl jmenován Zasloužilým mistrem sportu Sovětského svazu a roku 1985 mu byl udělen Leninův řád. V roce 1992 se přestěhoval do Spojených států, údajně po sporech s tehdejším arménským prezidentem Levonem Ter-Petrosjanem. V roce 1994 byl uveden do síně slávy Mezinárodní vzpěračské federace. V roce 2009 se vrátil i s rodinou do Arménie a začal silně podporovat prezidenta Serže Sarkisjana, jehož se stal poradcem. V květnu 2013 byl jmenován arménským ministrem sportu a mládeže. V červnu byl jmenován arménským velvyslancem v Gruzii. Tento krok byl kritizován některými diplomaty a politiky. Například bývalý arménský ministr zahraničí Alexander Arzumanjan řekl, že hluboce respektuje Vardanjanovy úspěchy ve sportu, ale pochybuje o jeho znalostech arménsko-gruzínských vztahů. Vláda kritiku odmítala s tím, že vztahy s Gruzií jsou dlouhodobě dobré a post tamního velvyslance profesionálního diplomata nevyžaduje. Ve funkci působil do roku 2017, poté se vrátil do Spojených států, kde i zemřel.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yurik Vardanyan na anglické Wikipedii.
- ↑ Tragédie. Zemřel olympijský vítěz a sedminásobný mistr světa ve vzpírání. Sport.cz [online]. 2018-11-03 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Yuri Vardanyan. Olympedia.org [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Legendary Soviet-Era Armenian Weightlifter Yurik Vardanian Dies At 62. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2018-11-02. Dostupné online [cit. 2023-07-06]. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurik Vardanjan na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
.svg)
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
.svg)
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).