Jurkovičův dům

Jurkovičův (Janův) dům
Volně stojící secesní budova postavená v letech 1901–02
Volně stojící secesní budova postavená v letech 1901–02
Účel stavby

Lázeňský dům s restaurací, koupelemi a léčebnými procedurami

Základní informace
SlohLidová secese
ArchitektDušan S. Jurkovič
Výstavba1901/02; v roce 1926 budova rozšířena; rekonstrukce hotelu v letech 2000 až 2002
StavitelAkciová společnost založená v roce 1902 MUDr. Františkem Veselým
Současný majitelAkciová společnost Lázně Luhačovice (od roku 1992)
Poloha
AdresaLuhačovice, ČeskoČesko Česko
UliceLázeňské náměstí 109)
Souřadnice49°6′23,44″ s. š., 17°45′42,64″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky20965/7-1972 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázeňský hotel Jurkovičův dům v Luhačovicích, do roku 1947 známý jako Janův dům, vznikl v letech 1901 až 1902 přestavbou starší klasicistní budovy podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. Dvoupatrový objekt ve stylu lidové secese tvořený čtyřmi křídly zdobí řada dřevěných architektonických prvků inspirovaných lidovou architekturou. Dům je významný z hlediska moderní architektury počátku 20. století, pro což byl zařazen mezi kulturní památky.

Historie

Léčivé prameny vyvěrající kolem dnešního Lázeňského náměstí byly poprvé popsány v roce 1581.[1] Léčebné vlastnosti luhačovické kyselky vedly hraběte Vincence Serényiho k postavení hostince a koupelových kabin v blízkosti pramenů. Zařízení však brzy přestalo vyhovovat. V roce 1822 Jan Nepomuk Serenyi zde proto nechal postavit klasicistní jednopatrový dům, který navrhl Franz Waschitschek a byl nazván podle stavebníka Janův dům. Roku 1885 byl ještě zvětšen.[2]

V roce 1902 byl Janův dům přestavěn podle návrhu slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Byl zvýšen o hrázděné patro a upraven kolem dvou nádvoří, přičemž zůstal zachován charakter hotelového domu s koupelnami. V roce 1947 byl přejmenován na Jurkovičův dům. V letech 2000 až 2002 objekt prošel generální rekonstrukcí, přičemž funkce lázeňského domu zůstala zachována.

Budova

Při přestavbě Janova domu v roce 1902 Dušan Jurkovič spojil dvě budovy do jednoho celku s téměř čtvercovým půdorysem. Původní stavba byla zvýšena o jedno patro s podkrovím. Vznikla tak dvoupatrová nepodsklepená budova s boční polygonální dřevěnou věží, která je v dolní části vyplněna šestibokými skleněnými tvárnicemi typu Falconiere.[3] Nalevo od této polygonální věže je umístěna pamětní deska s reliéfem dr. Palka Blaha, který v letech 1901 až 1919 v Luhačovicích léčil tělesně i duševně postižené. Kordonová římsa odděluje první patro od patra druhého, které tvoří hrázděné zdivo zdobené dřevěnými prvky lidové architektury. Valbová střecha čtyřkřídlé budovy nese řadu trojúhelníkových vikýřů zakončených dřevěnými hroty. Středový prostor vytvořený čtyřmi křídly budovy (světlík) je zasklený a slouží k osvětlení vnitřních prostor lázeňského domu. Okna jsou pravoúhlá, na úrovni prvního patra zdobená šambránou, dekorativním parapetem a do oblouku tvarovanou plechovou římsou Jižní fasádu budovy zdobí na úrovni prvního patra freska Madony se sv. Cyrilem a sv. Metodějem od Jana Köhlera.[3]

Okno 1. patra Jurkovičova domu

Vnitřní prostory jsou jednoduše uspořádané s přístupem po hlavním schodišti. Menší schodiště se nachází také v polygonální věži. Současná ubytovací kapacita lázeňského domu je 80 lůžek v pokojích vybavených dobovým nábytkem. Při rekonstrukci objektu v něm byl zřízen bazén, sauna a restaurace pro hotelové hosty. Ve stylově zařízené lázeňské kabině s mosaznou ("zlatou") vanou je k dispozici přírodní uhličitá koupel. Jurkovičův dům proto představuje propojení lidové architektury se secesí do lidové podoby tohoto stavebního slohu, kterou architekt obohatil o moderní, především anglické prvky, jak to dokládá vstupní dvoupodlažní schodišťová hala. Vzhledem k těmto charakteristikám byl v roce 1958 Jurkovičův dům zařazen na Seznam kulturních památek.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kuča K. Luhačovice. In: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (III. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. Str. 691-696.
  2. ↑ Samek B. Luhačovice. In: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J/N). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1999. Str. 422-427.
  3. ↑ a b Samek B. Luhačovice. In: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J/N). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1999. Str. 425.
  4. ↑ Dostupné online: https://pamatkovykatalog.cz/lazensky-dum-jurkovicuv-12290053

Literatura

  • DAVID P. a kolektiv. Luhačovice a okolí (průvodce). Vydalo nakladatelství S a D, Praha, 2002. Stran 46. ISBN 80-86050-66-1
  • HEROUT Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978. Stran 275.
  • KUČA Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (III. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. Stran 952. ISBN 80-85983-15-X
  • SAMEK Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J/N). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1999. Stran 780. ISBN 80-200-0695-8
  • WITTLICH Petr. Česká secese. Vydalo nakladatelství Odeon, Praha, 1982. Stran 380.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jurkovičův dům v Luhačovicich 01.jpg
Autor: Pudelek, Licence: CC BY-SA 4.0
Jurkovičův dům v Luhačovicích
Jurkovičův dům v Luhačovicich 03 - detail.jpg
Autor: Pudelek, Licence: CC BY-SA 4.0
Jurkovičův dům v Luhačovicich