Justin Mučedník

Svatý Justin Mučedník
Narození	100 Nábulus
Úmrtí	165 (ve věku 64–65 let) Řím
Příčina úmrtí	poprava stětím
Povolání	filozof a teolog
Nábož. vyznání	křesťanství
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Justin Mučedník či Martyr (cca 100, Flavia Neapolis – 165, Řím) byl řecký křesťanský teolog a filosof, jeden z církevních Otců; je svatým katolické církve a pravoslavné církve, jehož svátek připadá na 1. června a je uveden v juliánském kalendáři spolu s ostatními světci: Mč. Justin Filosof a s ním další Justin, Evellpist a Jeraks, Peon, Valerian, Chariton a s ním Charita, žena a Justus; (+ 166).^[1]

Život

Justin se narodil na přelomu 1. a 2. století n. l. ve Flavii Neapolské v Judeji. Jeho otec Priscus byl římským pohanem. Justin se přestěhoval do Efesu, kde se postupně zabýval význačnými řeckými filosofickými směry (stoicismus, aristotelismus, pythagorismus a konečně platónismus, u kterého několik let setrval). Po setkání s neznámým starcem na břehu moře, který prostými argumenty podkopal Justinovo přesvědčení o správnosti platónismu a obrátil jej na víru, konvertoval Justin ke křesťanství (křest přijal mezi léty 130–137). Poté se věnoval obraně a šíření křesťanské nauky mezi vzdělanými Řeky a Římany. Odešel do Říma, kde přednášel nauku, kterou považoval za pravou filosofii, a (zejména od roku 150) napsal několik filozofických spisů na obhajobu křesťanské nauky.

Dílo a myšlení

Jeho dílo se skládá z převážně apologetických spisů:

• Dialog s Židem Tryfónem – vypráví o jeho životě a obrácení ke křesťanství
• První apologie
• Druhá apologie

Apologie znamená obrana, zde konkrétně obrana víry; proto se církevní Otcové zejm. 2. století, kteří takové obrany psali, nazývají apologety. Jejich hlavním rysem je, že se snaží komunikovat s nekřesťanským světem argumenty akceptovatelnými i nekřesťany (tzn. nepřesvědčují pouze zjeveným Písmem, ale také filosofickými argumenty).

V Apologiích je vzácný úryvek, popisující starokřesťanskou eucharistickou bohoslužbu, kde je dobře patrná mimořádná úcta k posvěcenému chlebu, který se zde zřetelně odlišuje od chleba obyčejného.

Známá a zajímavá je Justinova úvaha nad logos spermatikos. Zjednodušeně ji můžeme reprodukovat následovně: Už ve starých filosofických systémech (platónismus, stoa) a náboženstvích (judaismus) můžeme již spatřit semínka (řec. spermata) Božího Slova. Ježíš Kristus však představuje vtělené Slovo (logos), a proto má křesťanství pravdu plnou, zatímco dřívější nauky mají z pravdy jen zlomky. Tato starobylá úvaha otevírá prostor pro mezináboženský dialog.

Jiná jeho slova z prvních apologet dokladují jeho stopu na hranici mezi světy křesťanů a pohanů:

Justin jako jeden z prvních představitelů teologie logu

Pokud tvrdíme, že Justin je jeden z prvních představitelů teologie logu, pak o tom svědčí tento výrok :

„Jeho Syn, který jediný může být nazýván Synem v pravém slova smyslu, Slovo, jež existuje spolu s ním a je zplozeno přede všemi tvory, když na počátku skrze něho stvořil vše a dal tomu řád, je nazýván Kristus proto, že je pomazaný kvůli tomu, že skrze něho uspořádal všechno.“

Justin hovoří o „plození“, což je metafora z novozákonního christologického titulu „Syn“. Nauka o preexistenci Slova - Syna se inspiruje prologem Janova evangelia (srov. Jan 1,1–3), ale není s ním úplně totožná. Plození Syna je vázáno na Stvoření v tom smyslu, že Bůh - Otec nejprve zplodil Syna jako předpoklad svého stvořitelského díla. Slovo však jednoznačně preexistuje vzhledem ke svému narození z Marie, a proto je označováno jako „Bůh“. Vazba mezi plozením Slova a stvořením je v Justinově díle konstantou.

Justinova smrt

Justin zemřel mučednickou smrtí za vlády Marca Aurelia. Byl udán filosofem Crescentiem za hlásání křesťanské nauky, zajat a předveden před římského prefekta Junia Rustica. Z výslechu jsou zachována akta, v nichž jsou uvedena Justinova slova:

S dalšími odsouzenými byl zbičován a potom sťat. Jeho ostatky jsou uloženy u sv. Vavřince za hradbami Říma. V 18. století byla část jeho ostatků přenesena do loretánské kaple ve františkánském klášteře v Hájku u Červeného Újezda.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• Bobichon, Ph. Dialog s Židem Tryfónem, kritické vydání: vol. I; vol. II.
• Fialová, R. Justin Mučedník a jeho Bible. Praha:Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7601-081-9
• (slovensky) Sarka R., Justínova apologetika svedectva, Teologické texty 23 (2012), 3, 131-135.
• Pospíšil, C.V. Jako v nebi, tak i na zemi: náčrt trinitární teologie. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2010. s. 250. 590 s. ISBN 978-80-87183-14-4
• BENNET, Rod. ČTYŘI SVĚDKOVÉ; Prvotní církev vlastními slovy. Překlad Daniel Blažke, Lukáš Novák. 1. vyd. Nová Ves pod Pleší: Hesperion, 2020. 247 s. ISBN 978-80-88353-07-2. 

Související články

• Křesťanství
• Dějiny křesťanství
• Církevní Otcové
• Poapoštolská doba

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Justin Mučedník na Wikimedia Commons
• (česky)- kompletní obě Justinovy apologie + Dialog s Tryfonem
• (česky) Justin: První apologie (úryvek)
• (česky) Frastan.webnode.cz Archivováno 10. 5. 2018 na Wayback Machine.: Justin: Dialog s Trifonem (úrykek)