Justinus Nasavský
| Justinus van Nassau | |
|---|---|
 Portrét Justina van Nassau malíř: Jan Antonisz van Ravesteyn | |
| Narození | 1559 |
| Úmrtí | 1631 Hooglandse Kerk, Leiden, Nizozemsko |
| Alma mater | Univerzita v Leidenu |
| Povolání | politik |
| Choť | Anna van Mérode |
| Děti | Willem Maurits van Nassau, Louise Henriëtte van Nassau,Philips van Nassau |
| Rodiče | Vilém I. Oranžský Eva Elincx |
| Příbuzní | Luisa Juliana Oranžská, Alžběta Oranžsko-Nasavská, Emílie Antwerpiana Oranžsko-Nasavská, Emílie Oranžsko-Nasavská, Kateřina Belgika Oranžsko-Nasavská, Šarlota Flandrina Oranžsko-Nasavská, Šarlota Brabantina Oranžsko-Nasavská, Marie Oranžsko-Nasavská, hraběnka Anna von Nassau, Mořic Oranžský, Frederik Hendrik Oranžský, Filip Vilém Oranžský a Marie Nasavská (sourozenci) Anna van Nassau[1] (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Justinus van Nassau (1559 – 1631) byl jediným nemanželským dítětem Viléma Oranžského. Byl nizozemským armádním velitelem známým pro podepsání kapitulace nizozemského města Breda obléhaném Španěly. Kapitulace města Breda je známý obraz Diega Velázqueze.
Jeho matka byla Eva Elincx, milenka Justinova otce Viléma v období mezi jeho dvěma sňatky. Vilém Oranžský uznal Justina jako svého syna a vychoval ho se svými dalšími dětmi. Justinus studoval v Leidenu a 17. května 1583 se stal podplukovníkem. 28. února 1585 se stal admirálem a bojoval v roce 1588 proti španělské armádě. Od roku 1601 do roku 1625 byl guvernérem Bredy. V roce 1625 byl nucen podepsat kapitulaci města španělskému generálovi Ambrogio Spinola. Justinusovi bylo dovoleno svobodně odejít do Leidenu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Justinus van Nassau na anglické Wikipedii.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Justinus Nasavský na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
La obra representa el momento en que Justino de Nassau rindió la ciudad de Breda, en 1625, a las tropas españolas al mando del general Ambrosio Spínola, que aparece recibiendo las llaves de la ciudad de manos de su enemigo.