Juta Saská (1223)

Juta Saská
Akvarel-af-tidligere-kalkmaleri,Ringsted-Kirke,som-dronning-Jutta-kan-have-været-gengivet.jpg
Narození1223
PotomciŽofie Eriksdotter Dánská, Ingeborg Dánská, Juta Dánská, Agnes Dánská, Christof Eriksson, Knut Eriksson a Sophie
OtecAlbrecht I. Saský
MatkaAnežka Babenberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juta Saská, také Judita (dánsky Jutta af Sachsen, 1223?– po roce 1250, před rokem 1267) byla jako manželka dánského krále Erika Plogpenninga dánskou královnou v letech 1241–1250.

Biografie

Narodila se jako druhé dítě saského vévody Albrechta I.rodu Askánců a jeho první manželky Anežky, dcery rakouského vévody Leopolda VI. Babenberského.

9. října 1239 se provdala za prince Erika, budoucího dánského krále Erika IV. Během bouřlivého manželova panování vládla hradem Skanderborg a zacházela nemilosrdně s nedalekým klášteremØm, konfiskujíc statky a jiné majetky v jeho vlastnictví.

Z manželství s králem Erikem IV. vzešlo šest potomků, dva synové a dcery, oba synové však zemřeli jako nemluvňata. Dvě starší dcery se staly královnami (Švédska a Norska), dvě mladší pak abatyšemi kláštera v Roskilde.

Juta byla dánskou královnou osm let. Po zavraždění svého manžela Erika jeho bratrem Abelem 10. srpna 1250 odjela do Německa a tam se podruhé provdala, a to za hraběte Burgharda VIII. z Rosenburgu. Z tohoto manželství se narodila dcera:

  • Žofie z Querfurt-Rosenburgu († 1325)

V Německu Juta i zemřela a byla zde nepochybně i pochována. Přesné datum jejího úmrtí není známo, uvádí se období po roce 1250 až do roku 1267.

Externí odkazy

Dánská královna
Předchůdce:
Eleonora Portugalská
12411250
Juta Saská (1223)
Nástupce:
Mechtylda Holštýnská

Média použitá na této stránce

Akvarel-af-tidligere-kalkmaleri,Ringsted-Kirke,som-dronning-Jutta-kan-have-været-gengivet.jpg
Jacob Kornerup afdækkede i 1880'erne den såkaldte "dronningefrise" i Skt. Bendts Kirke i Ringsted. Det ældste lag fra det 13. århundrede viste en serie næsten identiske dronningportrætter, der nu ikke længere er bevaret. Ét af dem har skullet forestille dronning Jutta. Det kan enten være dette eller også repræsentere dette billede grundstilen, hvorved Jutta ville være blevet gengivet. Dette er fra en akvarel som Kornerup lavede af de afdækkede malerier.