Kůrovci

Jak číst taxoboxKůrovci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
NadčeleďCurculionoidea
Čeleďnosatcovití (Curculionidae)
Podčeleďkůrovci (Scolytinae)
Latreille, 1804
Podřízené taxony

tribus Cryphalini
tribus Crypturgini
tribus Dryocoetini
tribus Hylastini
tribus Hylesinini
tribus Hypoborini
tribus Ipini - lýkožrouti
tribus Phloeosinini
tribus Phloeotribini
tribus Polygraphini
tribus Scolytini - kůrovci
tribus Scolytoplatypodini
tribus Taphrorychini
tribus Thamnurgini
tribus Tomicini
tribus Xyleborini - drtníci
tribus Xyloterini - dřevokazi
rod Hylurgopinus Swaine, 1918

Synonyma

Scolytidae

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kůrovci (Scolytinae, Ipinae) je podčeleď brouků z čeledi nosatcovití. Dříve byli kůrovci řazeni do samostatné čeledi kůrovcovití. Vyvinuli se na konci druhohor a dnes patří se 6 000 druhy mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu.

Kůrovci se vyskytují obecně po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin nebo dokonce ve vzdušných kořenech mangrovů. Mnozí z nich dokáží žít ve zcela odlišných tkáních širokého spektra hostitelů a různými způsoby k tomu využívají symbiotické houby.

Spolu s dřevokaznými houbami zabíjejí kůrovci milióny stromů v celé holoarktické oblasti. Některé druhy působí v lesním hospodářství kalamity (kalamitní brouci). Mnohé druhy kůrovcovitých škodí hlavně svým úživným žírem (Hylastes, Tomicus). Některé druhy si pěstují houby a posléze se jimi živí. Takové druhy mohou být nebezpečné přenosem houbových onemocnění (např. Scolytus).

Hospodářsky významné druhy

V lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový (Ips typographus), zvaný také kůrovec. Při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou. Problematický je ale i lýkožrout severský (Ips duplicatus).[1] Dále například existuje lýkožrout modřínový (Ips cembrae), lýkožrout borový (Ips sexdentatus) či lýkožrout jedlový (Pityokteines curvidens).[2] Dřevokaz čárkovaný (Trypodendron lineatum) škodí hlavně v uskladněném dřevě. V sadech patří k největším škůdcům bělokaz švestkový (Scolytus mali), který žije pod kůrou ovocných stromů a drtník ovocný (Xyleborus dispar), který žije přímo ve dřevě.

Popis

Kůrovci jsou drobní brouci (1 až 9 mm), válcovitého nebo oválného tvaru těla, hnědě až černě zbarvení, vnějškem podobní červotočovitým. Hlava je kulovitá, vpředu uťatá (u několika málo druhů protažená v krátký nosec). Shora je viditelná jen z části anebo je zcela ukryta pod předním okrajem velkého štítu. Tykadla mají paličkovitý tvar. Oči jsou složené, ledvinovitého tvaru, výjimečně rozdělené na dvě části. Štít je oválný nebo válcovitý. Nohy jsou poměrně krátké, opatřené pětičlennými chodidly.

Krovky jsou trojího typu:

  • 1. ploché (Scolytus),
  • 2. zaoblené, kryjící zadeček i ze stran (Hylesinus),
  • 3. rovněž zaoblené, ale s rovnou bází a na zádi zaoblené (Dendroctonus), zkoseně uťaté (Taphrorychus), promáčklé (Pityophthorus) nebo vyhloubené (Pityogenes, Ips, Pityokteines).

U mnoha druhů se projevuje pohlavní dimorfismus (zejména ve tvaru zadní části krovek a ve tvaru a struktuře čela). Blanitá křídla jsou vyvinuta (scházejí pouze samečkům rodu Xyleborus).

Potrava

Lapač kůrovce.

Většina kůrovců si tvoří ve dřevě systém matečných a larvových chodeb, který je natolik druhově charakteristický, že podle jeho tvaru a průběhu můžeme spolehlivě určovat většinu druhů.

Larvy kůrovců se živí buď přímo pletivy živných rostlin (Scolytus), nebo zčásti (Ips, Tomicus) či zcela (Xyloterus, Xyleborus) podhoubím některých druhů hub, které rostou v komůrkách ve dřevě. Na tomto základě rozlišujeme agresivní a ambróziové kůrovce.

Agresivní kůrovci

Agresivní kůrovci jsou druhy, které se živí lýkem a dřevem stromu. V napadeném stromě musí odolat ochranným opatřením stromu – ten totiž produkuje nejrůznější chemické látky, aby kůrovce zahubil: terpenoidy, fenolické sloučeniny, pryskyřici. Na druhou stranu kůrovci mohou výrazně oslabit strom tak, že naočkují strom určitými dřevokaznými houbami. Druhy, které žijí v těsné symbióze s těmito tzv. ambróziovými houbami, si spory těchto hub přenášejí ve zvláštním orgánu (mycangium) z míst, kde se vylíhly.

Někteří agresivní kůrovci se příležitostně živí podhoubím ambróziových hub. Touto cestou zřejmě evolučně vznikl druhý typ kůrovců, a to ambrózioví kůrovci.

Ambrózioví kůrovci

Ambrózioví kůrovci (asi 3400 druhů) jsou "zahrádkáři", kteří ve svých chodbách sejí houby a dokonce se o ně starají. Následně je konzumují a tyto houby jsou jejich jediným zdrojem potravy. Svou zahrádku čistí, větrají a přenášejí podhoubí do dalších chodeb.

Někteří ambrózioví kůrovci ani nejsou schopní vytvářet chodby. Žijí proto v starých chodbách jiných druhů kůrovců.

Rozmnožování

Většina druhů má během roku jediné pokolení, při němž přezimují buď mladí brouci nebo larvy. Za mimořádně příznivých podmínek mohou mít některé druhy v nížinách i tři pokolení do roka, jindy dvě a v horách jen jedno pokolení. Naopak dvouletý vývoj, při němž poprvé zimuje larva a po druhé dospělec, má např. Hylesinus crenatus, Dendroctonus micans, Hylurgops glabratus, aj.

Škody způsobené kůrovcem

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kornikowate na polské Wikipedii.

  1. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ceske-lesy-uz-ve-velkem-nici-i-kurovec-z-ruska-je-odolny-a-tezko-se-hleda-70065 - České lesy už ve velkém ničí i kůrovec z Ruska. Je odolný a těžko se hledá
  2. http://atlasposkozeni.mendelu.cz/kategorie/137-skudci_kmene_a_vetvi_jehlicnanu.html - Atlas poškození dřevin: škůdci kmene a větví jehličnanů

Literatura

  • Pfeffer A. (1989): Kůrovcovití Scolytidae a jádrohlodovití Platypodidae, Academia, Praha
  • Čepička, I., Kolář, F., Synek, P. (2007): Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza. Přípravný text – biologická olympiáda 2007–2008, NIDM ČR, Praha
  • FORMÁNEK, Romuald. Kůrovci (Ipidae) v Čechách a na Moravě žijící. Praha: Čes. společnost entomologická, 1907. 56 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Bark beetle gallery.jpg
Autor: L. Shyamal, Licence: CC BY-SA 2.5
Scolytinae beetle damage under bark from Nagerhole, India
Sumava-kalamita.jpg
Autor: Wikimol, Licence: CC BY 2.5
Kůrovcová kalamita, Šumava.
Trap on bark beetle (1).jpg
Autor: Huhulenik, Licence: CC BY 3.0
Lapač kůrovce (lýkožrout smrkový - Ips typographus), okolí kopce Třemšína v okrese Příbram, ČR
Kornik.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Krakers assumed (based on copyright claims)., Licence: CC-BY-SA-3.0

Kornik (pl) Bark beetle (eng)

by Rafal Konieczny, 2005, Wroclaw, Poland
Elm bark beetle galleries 01.JPG
Autor: User:SB_Johnny, Licence: CC-BY-SA-3.0
Galleries of an elm bark beetle on a dead American Elm tree