Kácov (hrad)

Kácov
Xylografie z roku 1872 dokládá, že staveniště hradu bývalo odlesněné.
Xylografie z roku 1872 dokládá, že staveniště hradu bývalo odlesněné.
Základní informace
Slohgotický
Stavebníkneznámý
Poloha
Adresajihozápadně od městyse, Kácov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°46′20,2″ s. š., 15°0′33,8″ v. d.
Kácov
Kácov
Další informace
Rejstříkové číslo památky20293/2-1269 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kácov (též Hrádek, Pustý hrad nebo Starý hrad) je zřícenina malého hradu jihozápadně od stejnojmenného městyse nad levým břehem Sázavy v okrese Kutná Hora. Nachází se na skalní věži ze tří stran chráněné velmi strmými až kolmými stěnami v nadmořské výšce asi 350 metrů. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Lokalita bývala staršími badateli označována jako tvrz,[2][3] ale Tomáš Durdík ji zařadil mezi hrady.[4] U dochovaných písemných pramenů lze jen obtížně rozlišit, zda se vztahují k hradu nebo nedalekému městečku a tamní tvrzi. Podle archeologických nálezů (mimo jiné zlomek kachle s motivem husitských bojovníků[4]) však hrad existoval ve druhé polovině patnáctého století a historické zprávy se tedy vztahují spíše ke tvrzi a městečku.[5]

Zlomek kachle s motivem husitského bojovníka je ve sbírkách Národního muzea evidován jako zlomek z hradu Psáře u Kácova. Vedle uvedeného kachle bylo v roce 2005 evidováno dalších čtrnáct zlomků pozdně gotických reliéfních kachlů pocházejících z posázavského Kácova.[6] Motivem dalšího kachlu je jezdec na velbloudu. Místo nálezu není přesně identifikováno.[zdroj?!]

Dne 30. května 2020 byla zahájena oprava hradního komplexu. Správa hradu nedoporučuje dočasně objekt navštěvovat. Rekonstrukce byla rozvržena na pětileté období.[7]

Stavební podoba

V. S. Šála ve své práci z roku 1878 uvádí, že „dosud uvidíš tu zeď ku skále přiléhající, 1° širokou a 8° dlouhou, na rozích malými báněmi opatřenou; i rozsáhlost tvrze, ne příliš velikou, posud poznáš.“[8]

Předpolí hradu, na kterém je pole a úzký pás lesa, se nachází nad terénní úrovní hradního jádra, ke kterému se prudce svažuje. Jádro bylo od svahu odděleno příkopem a dělilo se na dvě části. Přední část měla čtverhranný půdorys. Z její zástavby se částečně dochovala polookrouhlá věž, která zpevňovala čelní hradbu a část hradby na jihozápadní straně. Přední stranu chránil navíc parkán.[4] Ostatní stavby zanikly a z terénních reliktů je výrazný zejména pozůstatek studny nebo cisterny. Zadní část jádra se nachází na vrcholu skaliska a má tvar obdélníku. Dochovalo se v ní jen do skalního masívu zahloubené nároží.[5]

Písemná zpráva Eduarda Herolda z roku 1872 uvádí, že „na jedné skále viděti nepatrné zbytky okrouhlých základních zdí, nejspíše z hlásnice starého hradu kácovského; ostatní části hradu rozkládali se asi na prostoře vyvýšenější, která je nyní v role proměněna.“[9]

Horolezectví

Lokalita je využívána sportovci pro sportovní lezení po skále. Zdejší stěny nabízejí lezení v poměrně pevné skále ze sedmi výchozích bodů nazvaných Andrejka, Stěna Lajdáků, Kácovská Kráska, Velikonoční stěna, Vedle Velikonoční stěny, Hradní Zeď a Křídlo. Nejvyšší bod dosahuje výšky dvaceti metrů, průměrná výška je od třinácti do patnácti metrů.[10]

Pověst

Podle pověsti stával na hradě košenný most (most z košin a hatí), kterým se na druhou stranu přecházelo.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-21]. Identifikátor záznamu 131114 : Pustý hrad, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ BENEŠ, F. Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Hlasy od Želivky a Sázavy. Roč. 1928–1929, s. 13. 
  3. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Kácov – tvrz, s. 187–188. 
  4. ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kácov, s. 234–235. 
  5. ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Kácov, s. 53–55. 
  6. ↑ PAVLÍK, Čeněk. Velbloud z Posázaví. Muzejní a vlastivěná práce / Časopis Společnosti přátel starožitností. 2005, roč. 43, čís. 4, s. 232–236. ISSN 1803-1382. 
  7. ↑ Hrad Kácov [online]. hradkacov.cz, 2020-05-30 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠÁLA, V. S. Páni zboží Kácovského. Památky archaeologické a místopisné. 1878, roč. VII, s. 558–559. 
  9. ↑ a b HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Naše řeky. I. Sázava. Světozor. Listopad 1872, roč. 6–7, čís. 44, s. 522. 
  10. ↑ Kácov [online]. Lezec.cz [cit. 2018-01-06]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Kácov na Hrady.cz
  • www.hradkacov.cz
  • KROBOVÁ, Adriana. Kácov: Místo, kde odpoví jen archeologie [online]. Český rozhlas, 2012-11-04 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Kácov.Herold.1872.jpg
Autor: Eduard Herold též Edvard Herold (16. září 1820 Praha – 5. srpna 1895 Praha) byl český malíř, ilustrátor a spisovatel., Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled ze Starého hradu na Kácov, E. Herold, 1872