Kácov (zámek)
| Kácov | |
|---|---|
 Zámek Kácov | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekt | Václav Špaček |
| Výstavba | 1635 |
| Přestavba | 1727–1733 |
| Stavebník | Benigna Kateřina z Lobkovic |
| Poloha | |
| Adresa | Kácov 1, Kácov,  Česko |
| Souřadnice | 49°46′36,96″ s. š., 15°1′41,6″ v. d. |
  Kácov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35746/2-1022 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kácov je barokní zámek ve stejnojmenném městysu. Byl vystavěn na místě někdejší tvrze z poloviny 15. století a do dnešní podoby ho podle plánů svého dvorního architekta Václava Špačka nechala v 18. století přestavět kněžna Anna Marie Františka Toskánská. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]
Zámecký komplex tvoří kromě zámku také farní kostel a poplužní dvůr. Doplňuje ho funkční, 60 metrů dlouhá spojovací chodba mezi zámkem a kostelem.
Historie
V roce 1635 zakoupila tvrz Benigna Kateřina z Lobkovic (1594–1653), která ji nechala opravit a rozšířit. Byl tak vybudován jednopatrový barokní zámek, který měl kamenné pouze přízemí, první patro bylo dřevěné.[2]
V roce 1726 zámek koupila kněžna Anna Marie Františka Toskánská (1672–1741). V následujících šesti letech nechala svého architekta Václava Špačka zpustlou stavbu zásadně přestavět ve stylu barokního severoitalského šlechtického sídla. Z původního goticko-renesančního sídla zůstala značná část stavby ukryta v barokním tělese.[2] Pod barokní fasádou se ukrývají původní renesanční sgrafita. Rozbory barokní architektury v Čechách uvádějí, že dispozice zámku s převýšenou střední halou osvětlovanou okny ve střešním nástavci se nejvíce podobala jednomu z typů klášterních konventů 17. století.[3]
V roce 1918 zámek připadl státu. Byla v něm umístěna správa státních lesů a zaměstnanecké byty, kvůli kterým proběhly některé necitlivé adaptace původních prostor.
V roce 2003 horní část zámku poškodil požár.[4] O pět let později se stal majetkem Kácova. V roce 2012 byla objevena zámecká kaple, která byla zazděna v 50. letech při přestavbě na byt.[5]
V roce 2017 byl do katastru nemovitostí zapsán nový soukromý majitel zámku. Od roku 2018 probíhá rozsáhlá rekonstrukce zámku.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-05]. Identifikátor záznamu 147555 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Historie zámku Kácov [online]. Zámek Kácov. Dostupné online.
- ↑ Macek, P., Biegel, R., Bachtík, J.: Barokní architektura v Čechách. Praha : Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015, s. 479.
- ↑ HRON, Lukáš. Nadšenci zachraňují přepychový barokní zámek v Kácově. Je z něho ruina. iDNES.cz [online]. 2015-2-28. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Michal. Zámek Kácov pozve návštěvníky do před lety zazděné opravené kaple. iDNES.cz [online]. 2012-4-22. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kácov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Habsburkové, Modrá krev, Česká televize, 22. března 2023, ČT2, iVysílání
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Zámek Kácov Das Pfalz-Zweybrückische Schloss Kaczow im Czaslauer Kreise. J. Venuto
Autor: Vojtěch Drábek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: