Kálidása

Kálidása
Povoláníbásník a dramatik.
Národnostindická
StátGuptovská říše
Obdobíasi 4.–5. století
Žánrepos, lyrická poezie, drama a Sanskrit drama
Významná dílaOblak poslem lásky,
Šest ročních dob,
Šakuntala
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kálidása (dévanágarí: कालिदास; „služebník Kálí“) (asi 4.–5. století) byl indický básník a dramatik. Mezi jeho nejznámější díla patří lyrická poema Méghadúta (Oblak poslem lásky), divadelní hra Abhidžňánašákuntala (Poznávací znamení Šakuntalino) či epos Kumárasambhava (Zrození boha války). Není známa doba, kdy Kálidása žil, mnoho badatelů však spojuje jeho působení s dobou guptovského krále Čandagupty II. (vládl okolo 380–415).[1]

Život

Jeho básně naznačují, že byl bráhmanem (knězem), jisté to však není. Podle jeho veršů lze také soudit, že byl svobodomyslným, přesto ortodoxním hinduistou. Jeho jméno, doslovně „služebník Kálí“, naznačuje, že byl šivaistou (stoupenec boha Šivy, jehož manželkou Kálí byla), ale ve svých textech občas velebil i další bohy, zejména Višnua.

Ostatní biografické detaily jsou bohužel sporné nebo legendární. Sinhálská tradice například říká, že zemřel, přesněji byl zavražděn, na ostrově Srí Lanka za vlády Kumaradasy, který nastoupil na trůn v roce 517.[2] V Indii se udržuje legenda, že byl jedním z "9 drahokamů" dvora krále Vikramáditji v Udždžajiní (dnešní Ujjain).[3] Většina indologů se však kloní k tomu, že patřil ke dvoru Čandragupty II., avšak většinou jen proto, že tato éra je považována za vrcholnou etapu staré Indie a kvalita Kálidásovy tvorby s tím souzní. Druhým obvyklým důkazem je divadelní hra Malávikágnimitra, v níž řada badatelů rozpoznává detaily guptovského dvora. Naopak pro variantu Ujjain má svědčit dobrá znalost Himalájí v eposu Kumárasambhava (Ujjain leží nedaleko Himalájí) a přímí oslava Ujjainu v básni Méghadúta. Názorů je v této věci ale více, sanskrtský učenec Lakšmí Dhar Kalla (1891–1953) napsal v roce 1926 knihu s názvem Místo narození Kalidasy, kde přišel s teorií, že se klasik narodil v Kašmíru. Podle Kally je to znát především z pasáží o flóře (které jsou nesmírně četné, Kálidása je někdy označován dokonce za zakladatele "eko-poezie"). Podle Kally je nápadné, že Kálidása mluví často o rostlinách, které se vyskytují v Kašmíru a nikde jinde. Kalla dále tvrdí, že divadelní hra Šakuntala je ovlivněna verzí šivaismu, která byla v té době známa rovněž jen v Kašmíru.

Některé legendy mají charakter vyloženě pohádkový. Například, že Kálidása začal studovat a psát svá díla poté, co neobstál v soutěži důvtipu před jakousi princeznou.

Dílo

Kálidása byl vynikajícím znalcem sanskrtu a jeho postavení v dějinách sanskrtské literatury je asi takové, jako má Shakespeare v dějinách literatury anglické. Jeho díla byla založena zejména na filosofii a hinduistické mytologii. Projevoval v nich vřelý vztah k lidem a okolní přírodě, opěvoval krásné ženy, ctnostné brahmány, vzorné krále i vznešené askety. Jeho divadelní hry vynikají formální dokonalostí a hlavními nositeli bohatého děje jsou v nich ženy.

I přesto, že mu je připisováno mnoho děl, je pravděpodobné, že byl autorem jen některých z nich.[4] Indologie si je nejvíc jistá Kálidásovým autorstvím u šesti textů. Méghadúta (Oblak poslem lásky) je lyrická poema a vrchol Kalidásovy básnické tvorby. Její rámec tvoří vzkazy plné milostné něhy, které své dívce posílá pomocí mraku její milenec odloučený od ní po dobu dešťů. Rtusanháram (Šest ročních dob) shrnuje Kálidásovy lyrické básně. V eposech Kumárasambhava (Zrození boha války) a Raghuvanša (Historie rodu Raghunova) ožívá bohatá hinduistická mytologie plná zázraků a nadpřirozených sil. Abhidžňánašákuntala (Poznávací znamení Šakuntalino), zkráceně Šakuntala, česky též jako Ztracený prsten (tak bylo nazváno přebásnění Františka Hrubína) je nejznámější Kalidasova divadelní hra, lyrická pohádka o prokleté lásce a jejím konečném vítězství. Malávikágnimitra (Maláviká a Agnimitra) je naopak komorní veselohra zasazená do elegantního a rozmařilého rámce guptovské Indie. Hra Vikramórvašíja (Vikrama a Urvaší) čerpá námět ze staré báje o lásce smrtelníka a víly.

Český indolog Josef Zubatý v Ottově slovníku naučném hodnotil jeho poezii slovy: "Význam Kálidásův leží ve vřelosti citu a spojené s ní lahodě slova, zdržující se mj. přílišného bombastu a hledanosti slohové, které jiné básníky pozdější literatury indické často činí nezáživnými; za to nedostává se jeho dramatům i výpravným básním pravého dějového ruchu a života."[3]

Česká vydání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kalidasa [online]. imagi-nation.com [cit. 2008-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. (anglicky) 
  2. ↑ Kalidasa | Indian author. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Kálidása. leporelo.info [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-11. 
  4. ↑ ZBAVITEL, Dušan. Starověká Indie. Praha: Panorama, 1985. S. 182. 

Externí odkazy

Literatura

  • RAJA, Chittenjoor Kunhan. Kalidasa: a Cultural Study. [s.l.]: Andhra University 226 s. Dostupné online. (anglicky) 
  • MIRASHI; MIRASHI, Vasudev Vishnu; V.V. Kalidasa: Date, Life And Works. [s.l.]: Popular Prakashan 504 s. Dostupné online. ISBN 978-81-7154-468-4. (anglicky) Google-Books-ID: sueiThBrP4gC. 
  • RYDER, Arthur W. Kalidasa. [s.l.]: Library of Alexandria 224 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4655-7981-2. (anglicky) Google-Books-ID: 0t6wODJz484C. 
  • RAGHAVAN, Venkatarama. On Kalidasa: Twelve Essays. [s.l.]: Kavyalaya Publishers 124 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: BOtjAAAAMAAJ. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kālidāsa na anglické Wikipedii.

Média použitá na této stránce

Kalidas.jpg
Autor: NehalDaveND, Licence: CC BY-SA 4.0
विक्रमादित्यस्य रत्नेषु अन्यतमः