Károly Khuen-Héderváry
| Károly Khuen-Héderváry | |
|---|---|
 | |
| Chorvatský bán | |
| Ve funkci: 4. prosince 1883 – 27. června 1903 | |
| Předchůdce | Hermann von Ramberg |
| Nástupce | Teodor Pejačević |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Liberální strana Národní strana práce Spojená opozice |
| Narození | 23. května 1849 Jeseník |
| Úmrtí | 16. února 1918 (ve věku 68 let) Budapešť |
| Choť | Margit Teleki de Szék |
| Rodiče | Antal Khuen-Héderváry (1817–1886) a Angelika Izdenczy (1823–1894) |
| Děti | Sándor Khuen-Héderváry Károly Khuen-Héderváry |
| Alma mater | Cisterciácké gymnázium v Budapešti (do 1867) Právnická fakulta v Záhřebu (do 1871) Piaristické gymnázium v Budapešti |
| Profese | politik a diplomat |
| Ocenění | Řád zlatého rouna (1891) |
| Commons | Károly Khuen-Héderváry |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Károly Khuen-Héderváry hrabě de Hédervár (23. května 1849 Jeseník – 16. února 1918 Budapešť) byl rakousko-uherský politik, na konci 19. století zastával funkci chorvatského bána a dvakrát byl zvolen premiérem Uherska.
Politické působení
Jeho správa tehdejší jižní uherské země byla ovlivněna snahami o pevnější spojení mezi Chorvatskem a zbytkem Zalitavska. Prosazoval myšlenku tzv. Velkého Maďarska (spojených zemí od Karpat po Jadran).
V Chorvatsku provedl celou řadu správních reforem. Za jeho působení země zažila hospodářský růst, rozvíjí se průmysl, byly zakládány nové továrny, banky, pojišťovny, zemědělské podniky, pivovary ad. Rozvíjela se i menší města díky elektifikaci. Proti tomu se však postavilo stále silnější hnutí o dodržování chorvatského státního práva (tzv. Pravaši) a také stoupající chorvatský nacionalismus, který se projevoval především ve městech.
Khuen-Héderváry se stal symbolem maďarizace. Po nepokojích byl v roce 1903 rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z bánského úřadu odvolán a stal se uherským ministerským předsedou. Tuto funkci zastával celkem dvakrát; v roce 1903 poprvé a podruhé v letech 1910–1912.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Károly Khuen-Héderváry na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Hermann von Ramberg |  | Chorvatský bán 1883–1903 | | Nástupce: Teodor Pejačević |
Média použitá na této stránce
Historic coat of arms of (central) Croatia, white square first. For the version with the first red square, see this file. (In heraldry the first means the rightmost in reality (where your right arm points). Description (blason) is checquy argent and gules (NOT gules and argent). For the majority of time the order were as stated here. When applying the rule of the right hand we can always repeat the same pattern. In cases where the number of the squares (of every row) is even starting (rightmost) square would be white and ending (leftmost) square would be red. When odd number of squares is in question we have either white rightmost and white leftmost or red rightmost and red leftmost square. There is even a testimony of Nikša Stančić that he has ommited that rule to the first president of Croatia (after the fall of the Berlin wall) in order not to make difficult the choice to then president Franjo Tuđman (which decided that the modern CoA would have first and fifth square red).)
gróf Khuen-Héderváry Károly (1849–1918) politikus, miniszterelnök portréja