Kávovník statný

Kávovník statný
	Listy kávovníku statného
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hořcotvaré (Gentianales);
Čeleď	mořenovité (Rubiaceae);
Rod	kávovník (Coffea);
Binomické jméno
	Coffea canephora; Pierre ex A.Froehner, 1897
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kávovník statný (Coffea canephora, syn.Coffea robusta), též známý jako kávovník robusta, je stálezelený druh z čeledi mořenovité (Rubiaceae), dorůstající 6–12 m výšky^[2]. Pochází z tropických deštných lesů povodí řeky Kongo^[2] a dnes se pěstuje všude v tropech a subtropech. Má tužší, mírně vlnité, eliptické, jasně zelené, až 30 cm dlouhé listy. Bílé až narůžovělé květy vyrůstají ze svazečků v úžlabí listů. Plodem je asi 1,5 cm velká peckovice obsahující 2 semena o obsahu kofeinu 1,5–3,3 %.^[zdroj?] Proto se kávovník statný pěstuje jako pochutina pro výrobu kávy. I když je všeobecně rozšířený mýtus, že kvalita této kávy je nižší než u kávovníku arabského (Coffea arabica)^[2] celosvětově má mnoho oblíbenců. A proto také kávovník statný zabírá podstatně nižší plochy než k. arabský.^[zdroj?] Coffea canephora (robusta) je rostlina z čeledi mořenovité Rubiaceae. Z hlediska produkce kávy je druhým nejvýznamnějším druhem.

Charakteristika

Běžně prodávaná káva v supermarketu bývá právě robusta, která patří mezi levnější a mnohdy méně kvalitní kávy. Robusta roste nižších nadmořských výškách, a to v 200–600 metrech nad mořem. Kávovník může dorůstat až 13 metrů a pro ideální pěstování vyžaduje teplejší a stabilnější klima s teplotou 24–29 °C. Jinak je ale mnohem méně náročný na pěstování než arabika. Svou první sklizeň rostliny mívají až po 2–3 letech. Netrpí tolik na různé choroby a jsou mnohem odolnější. Kávové třešinky robusty zrají také mnohem rychleji než arabika. Může za to nižší nadmořská výška.

Větévka s plody

Chuť

Chuť robusty je naprosto nezaměnitelná a mnohdy ji ve svém šálku pozná i laik. Často má výraznou hořkou chuť a v puse i na jazyku zanechává takový zvláštní „ocásek“. Většinou je u robusty cítit i velmi silné, zemité tělo. Chemicky má totiž úplně jinou strukturu než arabika, proto také i úplně jinak chutná. Kofeinu obsahuje více než arabika, někdy to může být i dvakrát tolik.

Producenti

Mezi největší producenty robusty patří hlavně Vietnam, pak Brazílie.

Vzhled

Velký rozdíl mezi arabikou a robustou je možné poznat už u samotných zrnek. Zrnko arabiky je ploché a protáhlé. Většinou má zakřivenou rýhu uprostřed zrna. Arabika má jemně zelenou barvu, výjimečně s namodralým tónem. Naproti tomu zrnko robusty je vypouklejšího a zaoblenějšího tvau. Rýha je rovná, barva zrna je bledě zelená s nahnědlým nebo našedlými odstíny. I po upražení se od sebe dají dobře rozeznat především podle tvaru.

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]
↑ ^a ^b ^c VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0939-6. S. 263.

Literatura

Veselá, Petra. Kniha o kávě. Praha: Smart Press, 2010. ISBN 978-80-87049-34-1

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kávovník statný na Wikimedia Commons
Galerie kávovník statný na Wikimedia Commons

[ebcfe3b6820ff6dadeb4d86ac3967cbbd4f3162e-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]

[valíček-2] VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0939-6. S. 263.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály