Köniz

Köniz
Zámeček v centru obce
znak
Poloha
Souřadnice	46°55′30″ s. š., 7°24′55″ v. d.
Nadmořská výška	572 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Bern-Mittelland
Köniz Köniz, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	51,01 km²
Počet obyvatel	41 784 (2018)[1]
Hustota zalidnění	819,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.koeniz.ch
PSČ	3084 Wabern 3095 Spiegel b. Bern 3097 Liebefeld 3098 Köniz 3098 Schliern b. Köniz 3144 Gasel 3144 Mengestorf 3145 Niederscherli 3145 Oberscherli 3147 Mittelhäusern 3172 Niederwangen b. Bern 3172 Herzwil 3173 Oberwangen b. Bern 3174 Thörishaus
Označení vozidel	BE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Köniz je obec v okrese Bern-Mittelland v kantonu Bern ve Švýcarsku. Je čtvrtou největší obcí v kantonu Bern a třináctou největší v celém Švýcarsku; žije zde přibližně 42 tisíc^[1] obyvatel. Obec je považována za největší aglomerační obec ve Švýcarsku. I přes velký počet obyvatel má obec stále do jisté míry vesnický charakter, neboť obyvatelé jsou rozptýleni v mnoha jednotlivých obcích.

Geografie

Köniz leží v pahorkaté krajině v oblasti jižně až jihozápadně od Bernu, se kterým přímo sousedí a tvoří tak jedno z jeho předměstí. Rozkládá se od řeky Aary na severovýchodě po řeky Schwarzwasser a Sense na jihovýchodě. Skládá se z centrálních obcí Köniz a Wabern v centru, městeček Liebefeld am Könizberg a Spiegel am Gurten a řady dalších osad, mezi něž patří: Niederwangen, Oberwangen a Thörishaus v údolí Wangen a Schliern, Schwanden, Niederscherli a Oberscherli, Mittelhäusern und Gasel v horní části obce

Průmyslové budovy tvořily 1,2 % celkové zastavěné plochy, obytné budovy a budovy 10,7 % a dopravní infrastruktura 4,8 %, zatímco parky, zelené pásy a sportoviště 1,1 %. Z lesních pozemků je 29,5 % celkové plochy silně zalesněno a 1,4 % je pokryto sady nebo malými skupinami stromů. Ze zemědělské půdy je 31,2 % využíváno pro pěstování plodin a 18,0 % tvoří pastviny, zatímco 1,4 % je využíváno pro sady nebo vinnou révu. Veškerá voda v obci je tekoucí.

Místní části

Obec Köniz se skládá z celé řady místních částí, jejichž výčet přehledně shrnuje následující tabulka.

Historie

Oblast současného obec je starobylým sídlištěm; nacházejí se zde různá naleziště z doby bronzové a železné, římské usedlosti (villae rusticae) a raně středověká pohřebiště.^[2]

Köniz je poprvé zmiňován v roce 1011 jako In villa Chunicis (dvůr Cuno nebo Cunizo). Nejstarší vztyčené části současného reformovaného farního kostela (dříve sv. Petra a Pavla) pocházejí z doby kolem roku 1100. Předchozí stavby lze předpokládat, ale archeologické vykopávky zatím nebyly provedeny.

Podle legendy kostel založil burgundský král Rudolf II. a jeho manželka Berta v 10. století. Farnost zahrnovala nejen dnešní území obce, ale také území pozdějšího města Bernu, vzdáleného asi 5 km. V roce 1191 se tak stal farním kostelem nově založeného města, dokud nebyl v roce 1276 povýšen na samostatnou farnost.^[2]

Od prameny nedoložené doby, pravděpodobně kolem poloviny 12. století, existoval u kostela klášter augustiniánů kanovníků, který král Jindřich VII. Štaufský, syn a zástupce římskoněmeckého císaře Fridricha II., předal v roce 1226 řádu německých kanovníků. Řád při farním kostele zřídil komendu, která patřila švábsko-alsasko-burgundské provincii (Ballei), stejně jako její pobočka v Bernu. Jeden z řeholníků působil jako farář. Se zřízením bernské farnosti byla tamní pobočka povýšena na samostatnou komendu, v jejímž čele stál příslušný bernský městský kněz.^[2]

Komenda Köniz byl v roce 1528 u příležitosti bernské reformace sekularizována, ale v roce 1552 byla na nátlak katolických kantonů vrácena řádu. V roce 1729 řád prodal komendu Bernu. Bylo zřízeno hejtmanství, které existovalo až do zániku původního bernského městského státu v roce 1798. Politická obec Köniz v moderní podobě vznikla v roce 1846 a odpovídá území bývalé farnosti.^[2]

V roce 1920 bylo obecní shromáždění obyvatel nahrazeno obecním parlamentem, Velkou obecní radou. Ten se zpočátku skládal z 30 křesel, od roku 1934 jich bylo 40. Také v roce 1934 bylo zavedeno prezidium obce na plný úvazek a počet křesel v obecní radě (vládě) byl snížen z 13 na 11.^[3] Již dříve zredukovaná obecní rada na 7 křesel byla v roce 2010 zredukována na současných 5 členů na plný úvazek.

V roce 2012 byla Könizu udělena Wakkerova cena Švýcarské společnosti pro kulturní dědictví (SHS).^[4]

Obyvatelstvo

Hospodářství

V obci Köniz sídlí více než 1 400 podniků, včetně korporací jako Adval Tech Holding nebo Haag-Streit Holding a mnoha malých a středních podniků (KMU), a také různé spolkové podniky: Spolkový úřad pro veřejné zdraví, Spolkový úřad pro topografii, Spolkový metrologický institut, Státní sekretariát pro migraci, Spolkový úřad pro bezpečnost potravin a veterinární úřad, Zemědělská výzkumná stanice (Agroscope) a Institut virologie a imunologie.

Doprava

Köniz leží na železniční trati z Bernu do Schwarzenburgu. Tu provozuje společnost BLS AG jako linku S6 S-Bahn Bern. Köniz spojují s městem Bern dvě autobusové linky Bernmobil. Kromě toho zde funguje veřejná půjčovna jízdních kol Publibike.

Osobnosti

• Marco Wölfli (* 1982), fotbalový brankář, žije v Könizu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schattenhalb na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Köniz na Wikimedia Commons
• (německy) – oficiální stránky