Kösem Sultan
| Valide Mahpeyker Kösem Sultan | |
|---|---|
 | |
| Korunovace | 10. září 1623 (vládce říše) |
| Úplné jméno | Mahpeyker Kösem Sultan |
| Posmrtné jméno | Valide-i Muazzama Kösem Sultan |
| Tituly | Haseki sultan (1605–17) Valide sultan (1623–1651) vládce říše (1623–32) a (1648–51) |
| Narození | 1588 Kefalonia, Řecko |
| Úmrtí | 3. září 1651 palác Topkapi, Istanbul Osmanská říše |
| Předchůdce | Halime Sultan |
| Nástupce | Turhan Hatice Sultan |
| Manžel | sultán Ahmed I. |
| Potomci | Şehzade Mehmed (1605–1621)
|
| Dynastie | Osmané |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mahpeyker Kösem Sultan (1588 ostrov Kefalonia, Řecko – 3. září 1651 Istanbul, Osmanská říše) byla právoplatná manželka sultána Ahmeda I. Díky svému manželovi získala moc a ovlivnila politiku v Osmanské říši. Měla vliv i díky svým synům Muradovi IV. a Ibrahimovi I. a vnukovi Mehmedovi IV. V době vlády svých synů nosila titul Valide sultan. Byla významnou osobností v období sultanátu žen. Oficiálně nosila titul vladaře po dvě období a byla jednou ze dvou žen, které oficiálně řídily osmanskou říši.
Byla řeckého původu, narodila se jako dcera obchodníka na ostrově Kefalonia. Její rodné jméno bylo Anastasia. V 15 letech byla poslána do harému sultána Ahmeda I. v hlavním městě Osmanské říše. Sultán Ahmed I. jí pojmenoval Mahpeyker a po svatbě jí přidal jméno Kösem. Po smrti manžela Ahmeda I. se odstěhovala do starého paláce. V roce 1623, v době vlády svého syna Murada IV., se vrátila zpět do paláce Topkapi už jako Valide sultan.
První vláda
V letech 1623–1632, kdy její syn byl mladý na to, aby vládl, byla jmenována oficiální vladařkou osmanské říše. Stala se tak historicky první ženou, která vládla této říši.
Druhá vláda
V roce 1640 se její druhý syn Ibrahim I. stal sultánem. Brzy se ukázalo, že je příliš psychicky labilní. To jí umožnilo, aby byla i nadále u moci. Nakonec byl Ibrahim I. sesazen a ona představila na sněmu Divanu svého sedmiletého vnuka, jako sultána Mehmeda IV. Pro jeho mládí se prohlásila za vladaře podruhé. Vládla pak od roku 1648 do roku 1651.
Smrt
Zemřela násilnou smrtí, pravděpodobně ji nechala uškrtit Turhan Hatice, matka Mehmeda IV., když se dozvěděla, že Kösem chce na trůn dosadit nejmladšího vnuka, aby mohla i nadále vládnout říši. Nejspíše byla uškrcena černým závěsem v harému. Po její smrti bylo její tělo převezeno do mešity jejího manžela Ahmeda I. Kösem Sultan byla známa svou charitativní prací a osvobozením svých otroků po 3 letech služby. Když zemřela, obyvatelé Istanbulu drželi 3 dny smutek.
Potomci
- Şehzade Mehmed (1605–1621)
- Ayşe Sultan (1606–1657)
- Fatma Sultan (1607–1670)
- Gevherhan Sultan (1608–1660)
- Murad IV. (1609–1640)
- Şehzade Kasim (1610–1638)
- Ibrahim I. (1611–1648)
- Atike Sultan (1612–1672)
V populární kultuře
O Kösem Sultan pojednává turecký televizní seriál Muhteşem Yüzyıl: Kösem (2015–17), kde ji ztvárnily herečky Nurgül Yeşilçay, Beren Saat a Anastasia Tsilimpiou.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kösem Sultan na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosem sultan na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Halime Sultan | .svg){kind=small} | Valide sultan 1623–1651 | | Nástupce: Turhan Hatice Sultan |
Média použitá na této stránce
Kösem Sultan, also known as Mahpeyker Sultan, was Haseki Sultan of the Ottoman Empire as the chief consort and legal wife of the Ottoman Sultan Ahmed I, valide sultan as the mother of sultans Murad IV and Ibrahim, and büyük valide sultan as the grandmother of Sultan Mehmed IV. Venetian School, 17th century. Oil on canvas.
Kösem Sultan (circa 1590-1651) was the wife of Ottoman Sultan Ahmet I (r.1603-17) and mother of his successors Sultans Murad IV (r.1623-40) and Ibrahim I (r.1640-48). She was a central character of the Sultanate of Women, a century-long period during which female figures in the Ottoman court exerted a considerable influence on political affairs (Pierce 1993, p.105). Kidnapped and sold as a slave in her childhood, Kösem Sultan later joined the Imperial Harem in Constantinople, where she received a thorough education and converted to Islam. Sultan Ahmed I, charmed by her intelligence and beauty, soon made her his favourite, then his haseki, or legal wife. She had a striking influence over her husband, often criticised and condemned as witchcraft, and her ambitious intrigues successfully made her one of the most powerful women in Ottoman history (David 1970, pp.227-8).
Kösem Sultan was involved in both internal and international state affairs. Reportedly acting as a trusted advisor to Ahmed I, she is much known for having abolished the practice of royal fratricide, anticipating her sons’ protection years before they were considered for the throne. She was instrumental in bringing them to power, while maintaining herself in central advisory positions, whether officially or informally. However, during a period of political unrest in the palace, her rivalry with her grandson’s new wife led to her brutal assassination. Despite many controversies, she was known and appreciated for her charitable projects, interpreted by her subjects as a display of genuine concern from the Ottoman dynasty. Her strangulation at the hand of assassins provoked intense riots which ultimately turned into a national political crisis (Pierce 1993, p.252).
The facial features of this portrait resemble closely two paintings of Kösem Sultan believed to have been commissioned by the Austrian ambassador in Istanbul Hans Ludwig von Kuefstein, one of which was sold at Christie’s, 4 October 2012, lot 253. In the present portrait, Kösem Sultan is depicted wearing a luxurious fur and silky garment embossed with golden threads, pearls and gemstones. Standing out in the painting is her necklace, from which hangs an ornament resembling a Sultan’s seal. These symbolic tokens were untrusted to the Grand Vizier only, as a means to secure their written exchanges with the Sultan and seal the documentation discussed during the Imperial Council. This portrait of Kösem bearing the imperial seal is a deliberate reference to her unquestionable authority and influence over the Sultan and Grand Vizier..svg)
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
.svg)
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.