Kārlis Zāle

Kārlis Zāle
Narození	28. října 1888 Mažeikiai
Úmrtí	19. února 1942 (ve věku 53 let) Inčukalns
Místo pohřbení	Brāļu kapi (Riga)
Alma mater	Kazan Art School (do 1913) Petrohradská umělecká akademie Ilji Repina (do 1920)
Povolání	sochař
Ocenění	Řád tří hvězd
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kārlis Zāle (28. říjen 1888, Mažeikiai – 19. únor 1942, Inčukalns) byl lotyšský sochař.

Jeho nejslavnějším dílem je Pomník svobody (Brīvības piemineklis), který se nachází v centru lotyšského hlavního města Rigy na ulici Brīvības bulvāris. Pomník vznikl roku 1935 a byl postaven na památku padlým v bojích o nezávislost. Pro Lotyše je symbolem lotyšské státnosti, kolem sochy se tradičně odehrávají slavnostní shromáždění a demonstrace. Reliéfy na spodní části památníku připomínají významné okamžiky v dějinách Lotyšska, kdežto sloup památníku je zakončen postavou ženy, která symbolizuje ideu suverenity Lotyšska.^[1] Zāle je rovněž autorem bysty G. Garibaldiho, jakožto součásti Leninova plánu pomníkové monumentální propagandy^[zdroj?!] v Petrohradě, která byl odhalena roku 1919.

Zāle vyrůstal ve městě Liepāja. Sochařství vystudoval na umělecké škole v Kazani. Později žil v Moskvě, kde pracoval v dílně Stepana Dmitrijeviče Erzjy a v Petrohradě, kde studoval na Akademii umění. V roce 1921 odešel do Berlína, centra expresionismu, k němuž někdy bývá také řazen. V roce 1923 se vrátil do Lotyšska. Získal velkou zakázku na památník vojákům padlým v první světové válce na Rižském bratrském hřbitově. Později se zúčastnil několika soutěží na Památník svobody. V několikrát opakované a široce diskutované soutěži nakonec vyhrál a pomník byl odhalen v roce 1935. Od roku 1936 Zāle vedl katedru sochařství na lotyšské Akademii umění.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kārlis Zāle na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kārlis Zāle na Wikimedia Commons