Koruna československá

Československá stokorunová bankovka z roku 1931, jejímž autorem byl Max Švabinský
Československá stokoruna (1961)

Koruna československá (v období první republiky zkratka , v období druhé republiky K, od roku 1945 Kčs, mezinárodně v ISO 4217 CSK) byla měna, která platila v Československu od roku 1919. Koruna se dále dělila na 100 haléřů. Zpočátku obíhaly i drobné haléřové mince (za první republiky dvouhaléře, po roce 1953 dokonce jednohaléře a tříhaléře), avšak s postupující inflací nejdrobnější mince postupně mizely z oběhu. V roce zániku ČSFR 1992 byl již nejmenší reálně obíhající mincí pětihaléř. Po rozdělení Československa v roce 1993 na Českou republiku a Slovenskou republiku došlo i k rozdělení měny na korunu českou a slovenskou korunu.

Název měny

Název koruna jakožto symbol monarchie razící mince byl od středověku častý; používá ho většina skandinávských států (Dánsko, Norsko, Švédsko, Island, do přechodu na euro na konci roku 2010 Estonsko), do konce roku 2008 Slovensko. Na českém území byla zavedena rakousko-uherská koruna měnovou reformou 2. srpna 1892 jako polovina předchozího zlatého. Po vyhlášení Československé republiky byl název nakonec zachován (uvažovalo se např. o názvech frank, hřivna nebo sokol), Rakousko naopak později (rok 1925) název měny změnilo na šilink a Maďarsko od roku 1926 používalo měnu jménem pengő.

Koruna za první republiky

Související informace naleznete také v článku Bankovky koruny československé (1919–1923).
Prvorepubliková mince o hodnotě 5 korun československých.

Československá koruna byla ustavena zákonem č. 84 z 25. února 1919, na jehož základě byly mezi 3. až 19. březnem 1919 staženy a okolkovány rakousko-uherské bankovky, které byly postupně až do července 1920 vyměňovány za nové československé státovky. Prvním penízem nového státu byla 100-korunová státovka z 15. dubna 1919. Prvními mincemi byly 20-haléř a 50-haléř s ročníkem ražby 1921 vydané v únoru 1922. První korunová mince byla do oběhu uvolněna také v roce 1922 (platila do května 1953). První skutečnou bankovkou (nikoli státovkou) byla 20-koruna s datem 1. října 1926, ale do oběhu se dostala až v březnu 1927.

14. dubna 1920 byl přijat zákon o bance cedulové, který předcházel vzniku centrální banky, která však definitivně vznikla až 21. března 1926 a svoji činnost zahájila až 1. dubna 1926. Prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil, který byl do té doby vrchní ředitel Městské spořitelny pražské a byl též přítelem Aloise Rašína a přední finanční odborník v zemi.

Národní banka byla založena jako akciová společnost se základním jměním 4 000 000 Kč ve zlatě. Československá koruna byla tehdy založena na zlatém standardu a byla považována za pevnou a kvalitní měnu.[1][2]

Poté byly vydány bankovky I. a II. série, které se v tu dobu řadily mezi nejkrásnější (a poměrně snadno padělatelné)[3] oběžné bankovky na světě. Spolupracovali na nich např. Alfons Mucha, Max Švabinský, Otto Gutfreund a mnozí další významní umělci. Mezi nejznámější výtvarníky mincí patřil tehdy Otakar Španiel.

Vznik protektorátu a druhá světová válka

Protektorátní koruna, rubová strana, 1939 - 1941
Protektorátní koruna, mince, 1941 - 1945

Po obsazení českých zemí německými vojsky v březnu 1939 byla zrušena Národní banka Československá a nahradila ji Národní banka pro Čechy a Moravu, která začala vydávat protektorátní koruny a začala provádět měnovou politiku podle nařízení říšské bankyBerlína. Říšská banka určila kurz 1 Říšská marka (RM) = 10 K, což bylo záměrné podhodnocení koruny, aby mohlo Německo zemi ekonomicky vysávat. Reálný kurz koncem roku 1938 byl 1 RM = 8,33 Kč. Německá okupační moc zavedla povinné odvody pro Říši a národní banka musela na tzv. Girokonto odvádět peníze pro německé hospodářství a na vedení války. Koncem války bylo na tomto kontě zhruba 58 miliard K, které představovaly značný zdroj inflace. Dále musela banka odevzdat 45,5 tuny měnového zlata deponovaného v Praze a ve Švýcarsku. Navíc pro zprostředkování plateb za německé občany byl zřízen zvláštní účet u Reichsbank, kde se peníze vyrovnávaly v kurzu stanoveném Říšskou bankou nebo nebyly vyrovnány vůbec. Takové zásahy a finanční vyčerpávání země vedly k růstu inflace a rozmachu černého trhu. Tyto jevy musely být po válce složitě odstraňovány. Od r. 1941 se začaly razit mince v hodnotě 1 Kč, které vydržely až do konce existence protektorátu. Exilová československá vláda v Londýně podepsala v roce 1944 zakládající listinu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Tyto smlouvy podepsala delegace pod vedením ministra financí Ladislava Feierabenda v Bretton Woods v červenci 1944.

Koruna po druhé světové válce

Po druhé světové válce byla 1. listopadu 1945 provedena měnová reforma, která řešila problém, že na území Československa kolovalo příliš mnoho platidel – kromě pěti měn (protektorátní, říšskoněmecká, slovenská, maďarská a polská) i různé vojenské poukázky. Tato reforma byla navíc spojena se znárodněním bank a podniků podle Benešových dekretů. Situace se částečně stabilizovala, ale nadále byl v zemi hospodářský chaos z důvodu znárodnění a nového postavení klíčových firem v průmyslu. Po únoru 1948 nastalo další znárodňování průmyslu.

Československá koruna po měnové reformě 1953

Československá koruna

Další měnová reforma přišla k 1. červnu 1953. Nová československá koruna byla vyměňovaná v poměru 1:5 u částek do 300 (starých) Kčs, vyšší částky byly vyměňovány v poměru 1:50. Navíc přestalo být Československo koncem roku 1954 členem MMF a Světové banky, které v roce 1944 spoluzakládalo.[zdroj?] Po měnové reformě v roce 1953 byla většina lidí ožebračena a navíc ceny začaly stoupat. Do konce 50. let se podařilo situaci stabilizovat, ale ukázalo se, že centrálně řízená ekonomika začíná vykazovat značné nedostatky. V 60. letech přišla liberalizace poměrů v Československu, která však byla zastavena sovětskou invazí v srpnu 1968. Poté přišla normalizace, kdy byla celá ekonomika odtržena od reálného vývoje ve světě a nastávala postupná izolace ekonomiky ČSSR. Narůstala inflace, kterou vláda skrývala měnovými dotacemi a izolací koruny vůči jiným měnám. Ekonomické problémy centrálně řízené ekonomiky byly jedním z důvodů pádu komunistického režimu v ČSSR v listopadu 1989 a k sametové revoluci. Téměř po celou dobu se v Československu platilo také mincí v hodnotě 1 Kčs, jejíž autorkou byla medailérka Marie Uchytilová, která na minci zobrazila politickou vězeňkyni Bedřišku Synkovou.[4] Motiv ženy, která sází pravou rukou do země lípu a v levé ruce drží sazenice lip, byl na rubu 1 Kčs až do konce existence československé koruny, tj. přes 35 let (2. září 1957 – 31. prosince 1992). Stala se tak mincí s nejdelším reálným oběhem v moderních dějinách našeho mincovnictví. Měnil se ovšem revers mince. Od 2. září 1957 do 1. prosince 1961 byl na reversu ražen malý státní znak československé republiky, používaný před rokem 1960, od 1. prosince 1961 do 1. dubna 1990 byl na reversu ražen název i znak Československé socialistické republiky a od 1. dubna 1990 do 31. prosince 1992 byl na reversu ražen nový název i nový znak ČSFR.

Bankovky a státovky Československé koruny

Bankovky a státovky Kčs v Československu 1953–1992
Jménohodnotabankovka, státovkarozměrMotiv aversuMotiv reversuplatnostvydáno
lícruboddo
Jedna koruna československá1 Kčs101 x 51 mmnápis "JEDNA KORUNA ČESKOSLOVENSKÁ"Státní znak ČSR1. června 195331. května 19601953
Tři koruny československé3 Kčs110 x 56 mmNápis "TŘI KORUNY ČESKOSLOVENSKÉ"Státní znak ČSR1. června 195331. prosince 19721953
Tři koruny československé3 Kčs113 x 56 mmNápis "TŘI KORUNY ČESKOSLOVENSKÉ"Státní znak ČSSR1. prosince 196131. prosince 19721961
Pět korun československých5 Kčs120 x 61 mmNápis "PĚT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"Státní znak ČSR1. června 195331. prosince 19721953
Pět korun československých5 Kčs123 x 60 mmNápis "PĚT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"Státní znak ČSSR1. prosince 196131. prosince 19721961
Deset korun československých10 Kčs129 x 65 mmNápis 'DESET KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"Státní znak ČSR nápis "10"1. června 195331. prosince 19631953
Deset korun československých10 Kčs133 x 65 mmDívky sbírající květinyVodní nádrž Orava1. února 196130. června 19881960
Deset korun československých10 Kčs132 x 67 mmPavol Országh HviezdoslavOravská krajina s horou Veľký Choč1. července 198631. července 19931986
Dvacet korun československých20 Kčs132 x 58 mmJan ŽižkaHusitské vojsko1. dubna 197130. června 19911970
Dvacet korun československých20 Kčs137 x 67 mmJan Amos KomenskýJabloň vyrůstající z knihy1. října 198831. července 19931988
Dvacet pět korun československých25 Kčs138 x 70 mmNápis "DVACETPĚT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH" socha Jana Žižky v TábořeStátní znak ČSR Tábor1. června 195331. prosince 19621953
Dvacet pět korun československých25 Kčs140 x 69 mmJan ŽižkaŽižkovo náměstí v Táboře1. prosince 195831. prosince 19711958
Dvacet pět korun československých25 Kčs140 x 69 mmJan ŽižkaŽižkovo náměstí v Táboře2. května 196231. prosince 19721961
Padesát korun československých50 Kčs147 x 74 mmNápis "PADESÁT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH" Sousoší “Sbratření”Státní znak ČSR Bánská Bystrica1. června 195331. prosince 19671953
Padesát korun československých50 Kčs150 x 74 mmVojáci Slovenského národního povstáníSlovnaft1. dubna 196530. června 19911964
Padesát korun československých50 Kčs142 x 67 mmĽudovít ŠtúrBratislava1. října 198731. července 19931987
Sto korun československých100 Kčs156 x 80 mmNápis "STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"Státní znak ČSR Hradčany a Karlův most1. června 195331. prosince 19671953
Sto korun československých100 Kčs164 x 80 mmHutník a družstevniceHradčany a Karlův most1. prosince 19627. února 19931961
Sto korun československých100 Kčs147 x 67 mmKlement GottwaldHradčany1. října 198931. prosince 19901989
Pět set korun československých500 Kčs152 x 67 mmVojáci Slovenského národního postáníHrad Devín1. listopadu 19737. února 19931973
Tisíc korun československých1000 Kčs157 x 67 mmBedřich SmetanaVyšehrad1. října 19857. února 19931985

Koruna po sametové revoluci

1. ledna 1993 došlo k rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na dva samostatné státy a k 8. únoru 1993 proběhla měnová odluka, kterou československá koruna zanikla. Výměnný poměr k nástupnickým měnám byl 1:1. Staly se jimi česká koruna a slovenská koruna, kterou vystřídalo na Slovensku 1. ledna 2009 euro.

Mince první republiky a poválečné mince platné před měnovou reformou z roku 1953

Porovnání velikosti prvorepublikových mincí 5 Kč:
zleva mince z let 1925, 1928, 1938

Zajímavostí bylo, že se do roku 1938 objevily celkem 3 typy pětikorunových mincí, jejichž autorem byl známý sochař Otto Gutfreund. První a zároveň nejstarší typ předválečné pětikoruny byl i největší o průměru asi 2,95 cm (byla tudíž větší než moderní padesátikorunová mince, která má průměr 2,75 cm) a platila do roku 1931. V roce 1928 byl zaveden do oběhu druhý, již menší typ, který byl zároveň nejtenčí. Tato mince byla ovšem vyrobena ze stříbra a znamenala spolu se stříbrnou pamětní desetikorunou vydanou k 10. výročí ČSR návrat československé měny ke stříbru. Roku 1938 pak byl zaveden třetí a poslední typ pětikoruny, který byl zase silnější, avšak nepatrně tenčí než typ první (existují i zkušební odražky tohoto typu s ročníkem ražby 1937, ty jsou však sběratelsky velmi vzácné). Tato mince byla vyrobena z niklu. Druhý a třetí typ měly jinak prakticky stejný průměr 2,7 cm, který byl tudíž jen nepatrně menší než průměr moderní české padesátikoruny. Dále se všechny tři typy mezi sebou lišily odlišným vzorkováním na hraně. Design lícové a rubové strany všech tří typů byl jinak identický. Druhý stříbrný typ a třetí niklový typ pak byly platné dokonce na území Protektorátu Čechy a Morava, přičemž stříbrné platily na území Československa oficiálně bez přestávky až do roku 1947. Ostatně i platnost niklové pětikoruny 1938 byla po válce na krátkou dobu obnovena. V roce 1945 byly také do oběhu zavedeny pětikorunové státovky.

Přehled československých korun

Československo 1918–1939
(počet ražeb v 1 000 ks)[5]
1 koruna5 korun10 korun20 korun
192250 000
192315 385
192421 041
19258 57416 474,5
19268 912
19274 613,5
19281 710
19295 00012 861
19305 00010 4294 948,5
19312 0006 689
19321 00011 447,5
19339152 280
19343 280
1935
1936
19373 806?
19386 58212 225
1939

? počet neuveden

Československo 1945–1992 (počet ražeb v 1 000 ks)[5]
1 koruna2 koruny3 koruny5 korun10 korun
194688 000
194712 00020 000
194820 000
1949
195062 190
195161 395?
1952101 105?
195373 905
1954
1955
1956
1957137 000
1958?
1959?
1960?
1961146 964
1962?
1963?
1964?
1965?15 000
1966??6 383
19677 9244 544
196810 6967 00014 120
196921 82010 0805 486
197031 03610 073
197110 152
197220 344
197321 08715 620
197427 95720 053
19756 65735 09417 158
197614 2111 100
197710 4344 200
19785 317
1979?9 219
198024 51314 94212 558
19817 17917 2648 620
198217 1638 1076 903
19834 75810 1906 704
19849 7338 6336 856
198510 5466 7716 763
19862 78910 26220
1987303030
1988302929
19891 0389 0925 039
199019 36810 6722 78310 000 (Masaryk)
199120 05645 20128 56410 000 (Štefánik)
199220 386,51 050,649,55 000 (Rašín)

Mince 1 Kčs platné mezi léty 1922 až 1992

  • 1 Kčs mezi lety 1922 a 1953
  • 1 Kčs mezi lety 1957 a 1961
  • 1 Kčs mezi lety 1961 a 1990
  • 1 Kčs mezi lety 1990 a 1992, resp. 1993

Odkazy

Reference

  1. ZLÁMALOVÁ, Lenka. Síla měny aneb Pevná koruna česká. Hospodářské noviny [online]. 2008-02-18 [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. 
  2. SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. Brno: Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80-210-1734-1. 
  3. SMRČKOVÁ, Radka. Vývoj ochranných prvků bankovek v ČR a jejich porovnání s ochrannými prvky bankovek EU. , 2011 [cit. 2021-09-27]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta. Vedoucí práce Ing. Liběna Kantnerová, Ph.D.. Dostupné online.
  4. Skautku komunisti uvěznili, ale s jejím portrétem pak platili. ČT24 [online]. Česká televize, 2015-07-04 [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. 
  5. a b NOVOTNÝ, Vlastislav; MOULIS, Miroslav. Mince Československa 1918 - 1992 .... Hodonín: [s.n.], 2004. 

Literatura

  • NOVOTNÝ, Jiří a ŠOUŠA, Jiří. Emitenti mimo zákon: ochrana měny, padělky a padělatelé v Československu v první polovině 20. století. Historický obzor, 2006, 17 (5/6), s. 98-115. ISSN 1210-6097.
  • FROUZ, Pavel. Sbíráme mince: praktická příručka nejen pro začínající sběratele. Praha: Dokořán, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7363-089-8. 
  • FROUZ, Pavel. Sbíráme mince a bankovky: praktická příručka nejen pro začínající sběratele. Praha: Dokořán, 2015. 224 s. ISBN 978-80-7363-694-4. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

500 крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
500 крон ЧССР
50р крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
50 korun československých
1kc protektorat r.JPG
Protektorátní koruna - lícová strana
500р крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
500 крон ЧССР
1 koruna CSK (1961-1990).png
Autor: Krokodyl (derivative work: Arvedui89, Licence: CC BY-SA 4.0
1 czechoslovak koruna, pattern from 1961. Author of reverse: Marie Uchytilová-Kučová.
1000 Kčs 1985 reverse.jpg
Reverse of the 1000 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1985
5 крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
Billete de 5 coronas checoslovacas.
20 Kčs 1988 reverse.jpg
Reverse of the 20 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1988
3 крон ЧССР.jpeg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
3 крон ЧССР
1 koruna CEK (1941-1944).png
1 koruna coin of the Protectorate of Bohemia and Moravia. Design of 1941 by Jaroslav Eder (obverse) and Otakar Španiel (reverse).
25 крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
25 крон ЧССР
20 крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
20 korun československých
10 Kčs 1986 obverse.jpg
Obverse of the 10 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1986
20р крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
20 korun československých
10р крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
10 крон ЧССР
10 крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
10 крон ЧССР
1kcs reverse 4551v.jpg
Autor: Krokodyl, Licence: CC BY-SA 3.0
1 Czech crown (Kčs) - reverse
CS 100 Korun Kč 1931.jpg
100 korun Česko-Slovenských z roku 1931
5р крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
5 крон ЧССР
Porovnání velikosti prvorepublikových pětikorun.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Kirk979 assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Porovnání velikosti prvorepublikových mincí 5 Kč: zleva mince z let 1925, 1928, 1938.
1 koruna CSK (1991-1992).png
Autor: Arvedui89, Licence: CC BY-SA 4.0
1 czechoslovak koruna, pattern from 1991. Author of obverse: Miroslav Ronai, reverse: Marie Uchytilová-Kučová.
100 Kčs 1989 reverse.jpg
Reverse of the 100 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1989
100 крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
100 korun československých
50 крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
50 korun československých
50 Kčs 1987 reverse.jpg
Reverse of the 50 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1987
5 Kč (první republika).jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Prvorepubliková mince o hodnotě 5 korun československých. Edit this at Structured Data on Commons
100р крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
100 korun československých
One Czechoslovak Crown.png
1 Kčs of First Czechoslovak Republic (1919) - 1939
100 Kčs 1989 obverse.jpg
Obverse of the 100 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1989
3р крон ЧССР.jpeg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
3 крон ЧССР
1 koruna CSK (1957-1960).png
1 czechoslovak koruna, pattern from 1957. Author of reverse: Marie Uchytilová-Kučová.
25р крон ЧССР.jpg
Autor: ValeewIldar, Licence: CC BY-SA 4.0
25 крон ЧССР
10 Kčs 1986 reverse.jpg
Reverse of the 10 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1986
1000 Kčs 1985 obverse.jpg
Obverse of the 1000 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1985
20 Kčs 1988 obverse.jpg
Obverse of the 20 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1988
50 Kčs 1987 obverse.jpg
Obverse of the 50 Kčs banknote of the State Bank of Czechoslovakia dated 1987