Křížení

Křížení či hybridizace je termín označující rozmnožování jedinců dvou různých druhů, případně odrůd organismů; potomek smíšeného páru je poté označován jako kříženec (hybrid). Mezidruhoví kříženci jsou většinou neplodní nebo je jejich plodnost výrazně nižší než u potomků jednodruhových párů. V některých případech může hrát křížení důležitou roli v evoluci (vznik nových druhů, splývání druhů dočasně izolovaných).^[zdroj?]

V rostlinné a živočišné výrobě je hybridizace používána s cílem zvýšit výkonnost živočichů či rostlin s využitím neaditivních složek dědivosti (heterózní efekt, maternální či paternální efekt atd.). Obvykle je používána u vlastností s nižší dědivostí. V živočišné výrobě je hybridizace nejčastěji využívána k produkci jatečných prasat, prasniček do rozmnožovacích chovů (nejčastěji plemeno české bílé ušlechtilé prase s plemenem landrasse), kanců do C pozice (různá otcovská plemena prasat). Hybridizace též nachází velké využití v produkci nosnic a kuřat k výkrmu kura domácího a krůty (konkrétní plemena použitá k hybridizaci jsou často firemním tajemstvím). V chovech skotu a koní je hybridizace využívána minimálně. V rostlinné výrobě se hybridizace využívá nejvíce k tvorbě hybridních odrůd kukuřice a pšenice.

V molekulární biologii znamená pojem hybridizace proces spojení dvou komplementárních řetězců DNA podle pravidel o párování bází. Tímto způsobem lze napojit specifickou sondu se zkoumaným vláknem DNA.

Křížení jedinců, u kterých si všímáme jen jednoho znaku. Například barvy semene, nebo jenom tvaru semene. Je to nejjednodušší způsob křížení.

Křížení jedinců, u kterých si všímáme dvou znaků. Například barvy a zároveň i tvaru plodu. Tento druh křížení je složitější, ale přináší nám výsledky týkající se více sledovaných znaků.

Jedná se o křížení, u kterého si všímáme mnoha znaků. Polyhybrid je pak kříženec, jehož rodiče mají mnoho rozdílných charakteristik (liší se ve větším počtu párů alel), tento jedinec je několikanásobný heterozygot.^[1]

Úplnou dominancí rozumíme kombinaci úplně dominantní a úplně recesivní alely. Výsledný znak potomka určuje úplně dominantní alela, zatímco úplně recesivní alela ustupuje. Zkřížíme-li tedy jedince černého s jedincem bílým a je-li úplně dominantní alelou alela černá, potomek bude mít černou barvu.

Dalšímu svému potomku předává úplně dominantní alelu.

Neúplnou dominancí rozumíme kombinaci částečně dominantní a částečně recesivní alely. Výsledný znak ovlivňují obě alely. Zkřížíme-li tedy jedince černého s jedincem bílým a jsou-li alely částečně dominantní a částečně recesivní, potomek bude mít šedivou barvu.

Dalšímu svému potomku však předává alelu částečně dominantní či částečně recesivní.

Lvi a tygři:

• liger (ligron) – kříženec lva a tygřice
  • liliger (li-liger) – kříženec lva a ligřice
  • tiliger (ti-liger, tig-liger) – kříženec tygra a ligřice
• tigon (tion, tigron či tiglon) – kříženec tygra a lvice
  • litigon (li-tigon) – kříženec lva a samice tigona
  • titigon (ti-tigon) – kříženec tygra a samice tigona

Koňovití:

• mezek – kříženec koňského hřebce a oslice
• mula – kříženec osla a klisny
• zebroid – kříženec zeber s jinými koňovitými

Přežvýkaví:

• kříženci ovcí a koz

• Jelínek Jan, RNDr., Zicháček Vladimír, RNDr. Biologie pro gymnázia, Olomouc, (2004). ISBN 80-7182-177-2

• šlechtění
  • šlechtění rostlin
  • šlechtění živočichů
• biologická diverzita

• Obrázky, zvuky či videa k tématu křížení na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kříženec ve Wikislovníku
• http://www.messybeast.com/genetics/hyb-lion-tiger.htm
• http://www.messybeast.com/genetics/hyb-tigon.htm
• http://www.lairweb.org.nz/tiger/tigons.html