Křížová cesta (Kroměříž)

Křížová cesta
Základní informace
Lokalizace
Souřadnice49°17′7″ s. š., 17°23′9″ v. d.
Kód památky68465/7-6035 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křížová cesta v Kroměříži se nachází na kraji města na hřbitově na Velehradské ulici (výpadovka na Zdounky). Je chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Křížovou cestu tvoří čtrnáct zastavení v podobě kamenných obelisků z hrubozrnného pískovce umístěných na čtyřbokých podstavcích. Na jejich vrcholu je kovaný kříž (kříže byly vyrobeny jako kopie), na čelní straně sloupu je připevněna oválná kamenná plastika z jemnozrnného pískovce s pašijovým výjevem. Kamenné plastiky (kartuše) pocházejí z různých časových období, jak o tom svědčí letopočty 1806 a 1870, což také potvrzuje jejich odlišné výtvarné zpracování. Latinské nápisy uvozující příslušné zastavení jsou ponechány ve fragmentu. Jejich plné znění nesou mosazné tabulky umístěné na podstavci. Pylony nejsou stejně vysoké, jejich výška kolísá mezi 420 až 470 cm.

Zastavení křížové cesty stojí při cestě podél vnitřní strany západní hřbitovní zdi. Byly sem přemístěny z původního místa u zaniklé kaple svaté Barbory na vrchu Barbořina v západní části města. Zaniklá kaple Svaté Barbory byla postavena před rokem 1691. Roku 1850 byla ve špatném stavu a podkopaná, protože se v místě těžil písek.[2][3] Roku 1860 byla opravena, roku 1976 z ní zbyly jen trosky.[4]

Křížová cesta se pod vrchem Barbořina začala stavět v roce 1762 nákladem měšťanky Heinischové. Judita Heinischová (rozená Rohnová) vdova po biskupském důchodním Janu Heinischovi bydlela v "domě dosti důkladně vystavěném na rohu uličky z náměstí do Ztracené ulice" a zemřela v roce 1762.[5] Tento dům na Velkém náměstí 48 (nyní 46) je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky pod číslem 19501/7-6009.[6]

Původní polohu jednoho ze zastavení lze vidět i na akvarelu, který namaloval při svém pobytu v Kroměříži v roce 1842 rakouský malíř, kreslíř městských vedut a krajinář Rudolf von Alt.

K restaurování a přemístění jednotlivých zastavení na kroměřížský hřbitov došlo v letech 1998-1999. Křížová cesta byla slavnostně posvěcena dne 2. dubna 1999. Křížová cesta byla doplněna o úvodní poklonu Anděla strážce[7] z depozitu v Květné zahradě, která původně stávala v Koperníkově ulici před domem čp. 1429/32. I ta prošla celkovou obnovou včetně reliéfní kartuše modlícího se Krista s andělem s kalichem hořkosti. Vzhledem ke stavu některých křížů byly u zastavení č. II., IX. a XIV. použity slepé kartuše. Úvodní zděná poklona stojí na křižovatce hřbitovních cest v zadní části hřbitova na souřadnicích 49°17′11″ s. š., 17°23′12″ v. d. a křížová cesta pokračuje jednotlivými zastaveními směrem k obřadní síni a k židovské části hřbitova.

V roce 2019 bylo provedeno Restaurování zastavení č. VI. a X. v rámci akce obnovy nemovité kulturní památky s využitím příspěvku poskytnutého Ministerstvem kultury z programu "Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností". V roce 2020 bylo za stejných podmínek provedeno Restaurování zastavení č. VIII. V roce 2021 bylo s využitím příspěvku stejného programu provedeno Restaurování zastavení č. II.[8] Kartuš tohoto zastavení se nedochovala, proto byla kartuš vytvořena na základě fotografie publikované v knize Ludvíka Páleníčka z roku 1945.[9]

Zastavení Křížové cesty

Statio I. IESUS AD MORTEM IUDICATUR
První zastavení: Pán Ježíš je odsouzen k smrti
Statio II. IESU IMPONITUR CRUX BAJULANDA
Druhé zastavení: Pán Ježíš přijímá kříž na svá ramena
Statio III. IESU PRIMUS SUB CRUCE CASUS
Třetí zastavení: Pán Ježíš padá pod křížem poprvé
Statio IV. IESUS OBVIAM VENIT MATRI SUAE
Čtvrté zastavení: Pán Ježíš se potkává se svou nejsvětější Matkou
Statio V. SIMON CRUCEM PORTANDAM ADIUVATUR
Páté zastavení: Šimon pomáhá Pánu Ježíši nést kříž
Statio VI. IESU PORRIGIT SUDARIUM VERONICA
Šesté zastavení: Zbožná Veronika osušuje rouškou tvář Pána Ježíše
Statio VII. IESU SUB CRUCE SECUNDUS CASUS
Sedmé zastavení: Pán Ježíš padá po křížem podruhé
Statio VIII. FEMINAE IERUSALEM SUPRA CRUCEM FLENT
Osmé zastavení: Pán Ježíš pod křížem utěšuje plačící Jeruzalémské ženy
Statio IX. IESU SUB CRUCE TERTIUS CASUS
Deváté zastavení: Pán Ježíš padá pod křížem potřetí
Statio X. IESUS DENUDATUS FELLE ET ACETO POTATUR
Desáté zastavení: Pán Ježíš, oloupený o šat, pije žluč s vinným octem
Statio Xl. IESUS CRUCI ACCLAVATUR
Jedenácté zastavení: Pán Ježíš je přibit na kříž
Statio XII. IESUS IN CRUCE ELEVATUR MORITUR
Dvanácté zastavení: Pán Ježíš umírá na kříži
Statio XIII. IESUS DE CRUCE DEPONITUR
Třinácté zastavení: Pán Ježíš sňat z kříže
Statio XIV. IESUS IN SEPULCRUM DEPONITUR
Čtrnácté zastavení: Pán Ježíš kladen do hrobu

Galerie

  • Poklona Anděla strážce - úvodní část křížové cesty
    Poklona Anděla strážce - úvodní část křížové cesty
  • Původní umístění poklony před nynější Veterinární školou
    Původní umístění poklony před nynější Veterinární školou
  • Zastavení křížové cesty v Kroměříži na hřbitově
    Zastavení křížové cesty v Kroměříži na hřbitově
  • Původní umístění - začátek křížové cesty
    Původní umístění - začátek křížové cesty
  • Původní umístění jednoho z křížů pod vrchem Barbořina
    Původní umístění jednoho z křížů pod vrchem Barbořina
  • Rudolf von Alt Kroměříž z Barbořiny 1842
    Rudolf von Alt Kroměříž z Barbořiny 1842
  • Zastavení č. II po restaurování v roce 2021
    Zastavení č. II po restaurování v roce 2021

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 465263012 : křížová cesta - 14 zastavení. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ CHODNÍČEK, Julius. Vzpomínky na starou Kroměříž. Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2003. 155 s. ISBN 80-86768-02-3. 
  3. ↑ CHODNÍČEK, Julius. Kroměříž v hradbách. Ilustrace František Vrobel. Kroměříž: J. Gusek, 1938. 105 s. Dostupné online. 
  4. ↑ Valenčík, Michal: objekt ID 11024. znicenekostely.cz. 2008–2015.
  5. ↑ PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  6. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-12-12]. Identifikátor záznamu 1000130269 : měšťanský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  7. ↑ Valenčík, Michal: objekt ID 18787. znicenekostely.cz. 2008–2015
  8. ↑ Kroměřížský deník 24.1.2022
  9. ↑ Páleníček, L. Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt Antonín Marek Machourek, VERIETAS Kroměříž, 1945

Literatura

  • MARKÉTA MERCOVÁ, VLASTIMIL SOCHOR. Kroměřížský hřbitov. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 2001. 74 s. 
  • MGR. ANTONÍN LUKÁŠ. HISTORIE KROMĚŘÍŽSKÝCH HŘBITOVŮ. Kroměříž: Kroměřížské technické služby, s.r.o. 
  • MGR. ANTONÍN LUKÁŠ. Barokní Křížová cesta v Kroměříži. Kroměříž: Tiskárna Floria s.r.o. Kroměříž, 1999. 8 s. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

PoklonaHr.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
KMKC II.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
KMKCBarborina.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
KMZemskeHospSkoly.jpg
Kroměříž, Koperníkova ulice, Zemské hospodářské školy, nyní Tauferova střední odborna škola, dobová pohlednice, stavba zahájena v roce 1905
KromerizZBarboriny.jpg
Kroměříž z Barbořiny, historická pohlednice