Křížová výprava roku 1267
Křížová výprava roku 1267 | |||
---|---|---|---|
konflikt: Křížové výpravy | |||
Trvání | 1267 | ||
Místo | Palestina, Jeruzalémské království, Outremer | ||
Výsledek | žádný nebo minimální, eventuální posílení obranyschopnosti křižáckých držav | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křížová výprava v roce 1267 byla jednou z drobných vojenských tažení do Svaté země na podporu Jeruzalémského království. Byla uskutečněna hornorýnskými rytíři na základě zintenzivněných výzev německých církevních kazatelů a z popudu očekávání větší výpravy ze západní Evropy. K té ovšem nedocházelo (francouzský král Ludvík IX. sice „přijal kříž“ v březnu 1267, ale jeho v pořadí osmá křížová výprava proběhla až o tři roky později a do Svaté země ani nedorazila) a doba křížových výprav se nezadržitelně chýlila ke svému konci. Na zbývajících křižáckých územích Levanty se křesťané proto museli, zatím bez vnější pomoci a v sevření početnějšími muslimy, spoléhat jen sami na sebe.
O průběhu rýnského tažení není mnoho známo, něco málo se dochovalo o kázání a organizaci tažení, ale bez zpráv o jeho výsledcích. Výprava, jíž velení se ujali dva neznámí ministeriálové, vyrazila z Basileje do italského Janova, kam došla koncem dubna nebo začátkem května. Tam se křižáci měli údajně potkat s delegací mongolských vyslanců, kteří se právě vraceli na východ z Aragonie, s nimi poté odtud měli odcestovat na janovských lodích až do Akkonu. Malé vojsko čítající jen několik stovek křižáků a poutníků s 25 válečnými loďmi Janovanů (tou dobou byl Janov ve válce s Benátkami) přeplulo moře a přistálo v Palestině, kde marně vyčkávalo na další příkazy či posily nebo mělo vyhlídky na nějaké vojenské tažení. Dlouhé čekání proto mnozí z nich využili k pokojné pouti k Božímu hrobu v Jeruzalémě, které tou dobou bylo ovládáno muslimy, aniž by se cestou jakkoli střetli s Bajbarsovými vojsky. Zde byli někteří křižáci povýšeni do rytířské stavu. Ani poté však nedošlo k žádné bitvě a většina hornorýnských křižáků se postupně v průběhu let 1269–1270 vrátila zpět do vlasti, tedy krátce před vypuknutím osmé křížové výpravy, aniž by se vůbec zúčastnila nějakého boje za Jeruzalém. Není ale vyloučeno, že někteří z nich byli při obraně Antiochie obléhané Bajbarsem, kterou dobyl 18. května 1268, což znamenalo i definitivní konec pro toto knížectví.
Navzdory žádnému nebo minimálnímu úspěchu této výpravy je možno postřehnout literární ozvěnu v novele Petr ze Staufenbergu, kterou v roce 1310 napsal Egenolf ze Staufenbergu. Ačkoli je příběh zcela smyšlený, předobrazem hlavního hrdiny je historický Petr ze Staufenbergu, který je historicky doložen v letech 1274 a 1287. Je zřejmé, že děj novely o rytíři Petrovi u Božího hrobu se zakládá na Staufenbergově skutečné účasti na křížové výpravě roku 1267. Hlavním zdrojem o křížové výpravě zůstává kronika (Bassler Chronick) Kristiána Wurstisena z roku 1580. Přestože se jedná o výrazně pozdější zdroj a obsahuje zmatenou chronologii, je Wurstisen jako autor obecně považován za spolehlivého a jeho chybnou chronologii lze dát do pořádku za pomoci jiných zdrojů.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crusade of 1267 na anglické Wikipedii.
Média použitá na této stránce
Autor: Ec.Domnowall, Licence: CC BY 3.0
Drapeau du Royaume de Jérusalem
Mameluke Flag over Cairo according to the Catalan Atlas c. 1375 created by James Dahl. The golden banner is supposedly identical to the Ayyubid banner.
Codex Manesse, UB Heidelberg, Cod. Pal. germ. 848, fol. 197v: Herr Goesli von Ehenheim
A kneeling knight with his horse before setting off on the crusades. His servant leaning over the turret with his masters helmet.From the Westminster Psalter, BL Royal MS 2 A xxii f. 220
Reichststurmfahne (military banner used by the Holy Roman Emperor during ca. 1200-1350).
- The Reichssturmfahne was not a flag, but a banner. Meyer's Lexikon of 1897 says s. v. Banner: " [...] When investing a fief, the Emperor had together with this Imperial banner in black and yellow a second banner in red for the investion with penal judicature. This is probably the reason of combining the colours black, red and yellow to form a tricolor against the rules of heraldry...The Reichssturmfahne was smaller than the Imperial banner, more like a chaffron... [...] The banner of the Holy Empire bore a cross even before 1200; it is the St. George's banner... Emperor Friedrich III took the cross officially as part of the Imperial arms, but some of his successors did not use it." A. Birken, 22 Aug 2002
Red_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Trier 898–1794 (Erzbistum Trier)