Křídlatka
Křídlatka | |
---|---|
Neprostupný porost křídlatky japonské (Reynoutria japonica) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | rdesnovité (Polygonaceae) |
Rod | křídlatka (Reynoutria) Houtt., 1777 |
Synonyma | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křídlatka (Reynoutria) je rod rostlin z čeledi rdesnovité, kde je řazena do podčeledě Polygonoideae. Rod zahrnuje dva druhy pocházející z Asie a jeden druh hybridní. Křídlatky jsou vytrvalé rostliny vytvářející bujné porosty a v některých oblastech náležejí mezi invazivní rostliny.
Zařazení
Od popsání rodu křídlatka došlo více než desetkrát ke změnám v jeho taxonomické zařazení. Jedna z posledních verzí v roce 1991 zrušila rod křídlatka (Reynoutria) a vřadila ho do rodu opletka (Fallopia), další verze ITIS z roku 2009 dokonce zrušila rody křídlatka i opletka a začlenila je oba do rodu truskavec (Polygonum). Je pouze otázkou času, kdy se nové vědecké pojmenování projeví i v Česku.[1][2]
V Česku je, až na občasnou zmínku, používáno převážně pojmenování rod Reynoutria, v zahraničí je to různé. Rod Reynoutria do rodu Fallopia zařadili např.:[3][4], a do rodu Polygonum:[2][5][6][7]
Rozšíření
Křídlatka je rostlina mírného pásma a pochází z oblastí východní a severovýchodní Asie, z Japonska, z blízkého ostrova náležející Ruské federaci Sachalinu, Korejského poloostrova a severovýchodních oblastí Číny. Odtud se jako okrasná rostlina parků a zahrad začala pěstovat v Evropě, brzy se ale vymkla kontrole a začala se spontánně šířit. Dnes samovolně roste téměř po celé Evropě a dále Severní Americe, Austrálii i na Novém Zélandu.
Upřednostňuje vlhké prostředí, toleruje i zastínění, slanost půdy, pH pod 4, suchá období i vysoké teploty. Nejčastěji roste na nízkých narušených březích poblíž vodních ploch nebo toků, mořských pobřeží a v lužních lesích.[1][8]
Popis
Je to bylina vytrvalá s lodyhami vysokými až 4 m, které vyrůstají z dlouhých silně větvených oddenků sahajících do hloubky i 2 m. Lodyhy jsou přímé, duté a křehké, oblé nebo jemně rýhované, v horní polovině větvené. Obrůstá listy s řapíky, jejich celokrajné čepele jsou tvaru vejčitého až podlouhle vejčitého, na bázi jsou srdčité a na vrcholu tupé nebo špičaté, dorůstají do délky až 35 cm a šířky 20 cm, mají vyniklou žilnatinu.
Křídlatka je rostlina dvoudomá s květy vytvářející hustý lichoklas. Květenství, úžlabní nebo koncové, jsou uspořádaná do lat. Jednopohlavné květy jsou pětičetné, okvětní lístky mají bělavé, žlutavé až zelenavé zbarvení, u samičích květů je vnější okvětí trvalé. Samčí květy mají 8 tyčinek s prašníky, samičí 3 čnělky zakončené třásnitými bliznami. Opylovány jsou hmyzem. Plody jsou vejčité, tříhranné nažky s neopadavými okvětními lístky působícími jako křidélka. Křídlatka je odolná vůči většině živočišných škůdců, houbám i plísním.[1][7][8]
Rozmnožování
Rostliny se rozmnožují převážně vegetativně oddenky, méně generativně semeny, která v našich podmínkách obtížně dozrávají. Pomoci oddenků jsou schopny velice rychle obsadit rozlehlý prostor, spolehlivě se množí i z velmi malých kousků. Oddenky regenerují i z hloubky 1 m. Semen bývá velké množství a pokud uzrají, podržují si dlouhou klíčivost. Vyrůstají často na březích řek a povodně odnášejí s utrženým kusem břehu i jejich oddenky na veliké vzdálenosti, kde bezpečně zakořeňují.
Mladé rostliny jsou citlivé na mráz, dobře však po omrznutí znovu obrážejí. Mladé prýty vyrážejí koncem dubna a v květnu rostou rychlostí až 4,5 cm za den, což je srovnatelné s bambusem. Vegetační doba je dlouhá okolo 8 měsíců. S příchodem podzimních mrazíků lodyhy odumírají a suché zůstávají stát celou zimu, kterou křídlatka přežívá díky oddenkům hluboko pod povrchem. Při umělém pěstování se doporučuje vysazovat ji, předpěstovanou v kontejneru, v půli května ve sponu 1 rostlina na 1 m².[7][8]
Význam
Škodlivost
V současnosti je křídlatka považována za škodlivou invazivní rostlinu. Rychle se šíří a vytváří husté monokultury, na 1 m² vyroste i přes 200 lodyh, které vytlačují původní vegetaci a zásadně mění podmínky pro přežití volně žijících živočichů. Množství spadaného listí nedovoluje vyklíčit semenům jiných rostlin a příliš okyseluje půdu. Snižuje biodiverzitu členovců a následně i množství obojživelníků, plazů, ptáků i savců, kteří se jimi živí.
Česká republika přistoupila k likvidaci porostů křídlatky hlavně v chráněných územích, obdobně tak činí např. v Německu a Velké Británii. Tato činnost je velice nákladná a zdlouhavá, protože křídlatka má velikou regenerační schopnost. Používají se kombinované způsoby mechanické (orba, kosení) nebo herbicidy, které se však pro úplné vymýcení musejí několikrát ročně po více let po sobě opakovat.[1][7][9]
Užitek
Křídlatka je ale považována i za perspektivní energetickou plodinu, v mírném pásmu je počínaje třetím rokem po vysazení vůbec nejproduktivnější rostlinou. Dává z 1 ha ročně asi 30 tun suché hmoty. Při průměrné výhřevnosti 17,2 GJ/t lze z 1 ha získat energii 600 GJ, tj. teplo pro roční vytápění asi 6 rodinných domků. Založení takové plantáže stojí okolo 50 000 Kč.[10]
Po sklízení a naštěpkování se suší provětráváním venkovním vzduchem. Po vysušení je možno štěpku spalovat přímo nebo lisovat do briket. Křídlatka se může také zpracovávat na papír nebo izolační materiál.[zdroj?!] Listy obsahují látku, které se využívá k potlačování plísní na jiných rostlinách. Má dále schopnost vstřebávat z půdy těžké kovy (např. As, Co, Cr, Hg, Mn, Pb), které lze při jejím spalování zachytit filtrací.[7][10] Křídlatku je možné zkrmovat jako doplňkové krmivo (např. pro králíky), mladé výhonky lze používat v kuchyni a (protože občas vykvétá na podzim podruhé), může zlepšit kondici včel před zimou.
Taxonomie
V České republice se vyskytují dva druhy:
- Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) Houtt.
- Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) (F. Schmidt) Nakai
a jeden sterilní hybrid, kříženec obou výše uvedených druhů:
- Křídlatka česká (Reynoutria × bohemica) Chrtek et Chrtková[11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Biologické invaze: Křídlatka [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice [cit. 2011-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-08.
- ↑ a b c ITIS (verze 5.1.1): Reynoutria [online]. National Plant Data Center, NRCS, USDA. Baton Rouge, LA, USA [cit. 2011-08-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of North America: Fallopia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-08-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vascular Plant Families and Genera: Polygonaceae [online]. Royal Botanic Gardens, Richmond, UK, rev. 01.04.2011 [cit. 2011-08-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRIN Taxonomy for Plants: Reynoutria [online]. United States Department of Agriculture, USA, rev. 01.04.2011 [cit. 2011-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-27. (anglicky)
- ↑ USDA Plants Database [online]. United States Department of Agriculture, USA [cit. 2011-08-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e PAGAD, Shyama. Global Invasive Species Database: Reynoutria [online]. IUCN, Gland, CH, rev. 04.10.2010 [cit. 2011-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-23. (anglicky)
- ↑ a b c (SMEP) Systém Multimediální Elektronické Publikace [online]. Česká zemědělská univerzita, Praha [cit. 2011-08-26]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ PYŠEK, Petr; SÁDLO, Jiří; MANDÁK, Bohumil. Preslia, 74/2 – 2002, Catalogue of alien plants of the Czech Republic [online]. Czech Botanical Society, Praha 2 [cit. 2011-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02. (anglicky)
- ↑ a b SLADKÝ, Václav. Křídlatka - perspektivní energetická plodina [online]. CZ BIOM, Praha 3 [cit. 2011-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-15.
- ↑ HRONEŠ, Michal. BioLib.cz: Křídlatka [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 14.02.2010 [cit. 2011-08-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu křídlatka na Wikimedia Commons
- Taxon Fallopia ve Wikidruzích
- (česky) Likvidace křídlatky[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Kat0210, Licence: CC BY-SA 3.0
Igniscumfeld (Fallopia sp.) als landwirtschaftliche Kultur
Autor: KENPEI, Licence: CC-BY-SA-3.0
Japanese Knotweed Reynoutria japonica, Osaka-fu, Japan
Autor: Sten Porse, Licence: CC-BY-SA-3.0
Fallopia japonica: Stems and new shoots