Křídlok vakovitý

Jak číst taxoboxKřídlok vakovitý
alternativní popis obrázku chybí
Křídlok vakovitý (Pterocarpus marsupium)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
Rodkřídlok (Pterocarpus)
Binomické jméno
Pterocarpus marsupium
Roxb., 1799
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Listy a květenství

Křídlok vakovitý (Pterocarpus marsupium) je tropický listnatý strom, jeden z mnoha druhů rodu křídlok. Pochází ze smíšených lesů střední, západní a jižní Indie, Nepálu a Srí Lanky. Jeho počty v přírodě klesají a je podle IUCN zařazen mezi ohrožené druhy.

Popis

Opadavý, listnatý strom, často s pokrouceným nebo zdvojeným kmenem, rostoucí až do výšky 30 m. Kůra kmene je až 1,5 cm tlustá, šedá až tmavě hnědá, drsná a hluboce podélně rozpraskaná. Střídavě vyrůstající listy, dlouhé 7 až 11 cm, jsou lichozpeřené a mívají pět až sedm řapíkatých, střídavě vyrůstajících lístků. Jejich podlouhlé až eliptické čepele jsou na bázi klínovité, na vrcholu obvykle tupé a po obvodě celistvé, jsou tmavě zelené, kožovité a oboustranně lysé.

Žluté, vonné, oboupohlavné květy na krátkých stopkách bývají velké asi 1 cm, mají malé listeny, dva listence a vyrůstají ve velkých koncových nebo úžlabních latách. Kalich se zvonkovitou trubkou má pět krátkých laloků, dva horní bývají srostlé. Vystouplá dvoupyská koruna, dvakrát delší než kalich, má pět lístků s dlouhými nehty a vlnitým okrajem, pavézu okrouhlou, křídla šikmá a člunek tupý. Květ má deset tyčinek srostlých po pěti, stejně dlouhé nitky nesou kulovité prašníky. Spodní jednodílný semeník obsahuje dvě vajíčka, zakřivená čnělka je zakončená hlavičkovitou bliznou. Rozkvetlé květy se objevují od června do října, plody dozrávají od prosince do března a zůstávají na stromě až po květen.

Plody jsou okrouhlé, ploché a široce křídlaté, nepukavé lusky, 3 až 5 cm dlouhé a červenohnědě zbarvené. Obsahují po jednom semeni ledvinovitého tvaru, která si rok podržují schopnost vyklíčit. Stromy se rozmnožují výhradně semeny, ta se vysazují v březnu do teplé půdy po několikadenním namáčení ve vodě.

Význam

Dřevo stromu je kvalitní, tvrdé, odolává vlhkosti, používá se pro výrobu nábytku, stavební účely i na železniční pražce. Jádro dřeva je zlatožluté, běl je světle žlutá až téměř bílá. Při styku s vlhkostí nebo vápnem však dřevo dostává rezavohnědou barvu.

Již ve starověké ájurvédské medicíně byly všechny části stromu používány jako léky proti různým nemocem. Kůra se např. požívá při bolestech břicha, choleře, úplavici a bolesti zubů, květy zlepšují chuť k jídlu. Při léčbě diabetu se pije voda, která stála přes noc v nádobce zhotovené ze dřeva křídloku vakovitého. Vědecké studie s vodným extraktem z jádrového dřeva prokázaly skutečnou účinnost při snižování hladiny glukózy v krvi u laboratorních krys.

Z kmene stromů se získává tzv. „Malabarské kino“ (anglicky Malabar Kino). Ze zářezů přes kůru kmene až do kambia vytéká krvavě červená klejopryskyřice, která po vysušení ztvrdne a rozdrolí se. Má svíravou chuť (obsahuje až 80 % tříslovin, hlavně ve formě kinotanninové kyseliny) a používá se hlavně v léčitelství, např. jako adstringens, anthelmintikum, antipyretikum a tonikum. Dále je užíváno k přibarvování vín (vermutů) a vydělávání jemných kůží, je rozpustné v alkoholu.[2][3][4][5]

Galerie

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. RAZIMOVÁ, Monika. Rostliny z čeledi Fabaceae s antidiabetickým účinkem. Brno, 2012 [cit. 12.06.2015]. Diplomová práce. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Vedoucí práce Milan Žemlička. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Forest Flora: Pterocarpus marsupium [online]. Conservator of Forest, Forest Department, Andhra Pradesh, Hyderabad, IN [cit. 2015-06-26]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. Pterocarpus marsupium [online]. Ashoka Trust for Research in Ecology and the Environmen, Bangalora, Karnataka, IN [cit. 2015-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DEVGAN, Manish; NANDA, Arun; ANSARI, Shahid Husain. Comparative evaluation of the anti-diabetic activity of Pterocarpus marsupium..... S. 973–976. Pakistan journal of pharmaceutical sciences [online]. Faculty of Pharmacy, University of Karachi, PK, 2013 [cit. 26.06.2015]. Roč. 26, čís. 5, s. 973–976. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-10. ISSN 1011-601X. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 NT cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Acharya Jagadish Chandra Bose Indian Botanic Garden - Howrah 2011-01-08 9820.JPG
Autor: Biswarup Ganguly, Licence: CC BY 3.0
The botanical garden at Howrah, was known as ‘East India Company’s Garden’ or the ‘Company Bagan’ or ‘Calcutta Garden’ and later as the ‘Royal Botanic Garden’ which after independence was renamed as the ‘Indian Botanic Garden’ in 1950. It came under the management of the Botanical Survey of India on January 1, 1963. From June 25, 2009 it is renamed as ‘Acharya Jagadish Chandra Bose Indian Botanic Garden’.
Pterocarpus marsupium leaves.jpg
Autor: Vinayaraj, Licence: CC BY-SA 3.0
Pterocarpus marsupium leaves - വേങ്ങയുടെ ഇലകള്‍
Pterocarpus marsupium seeds - Kunming Botanical Garden - DSC03234.JPG
Seeds exhibited in the Kunming Botanical Garden, Kunming, Yunnan, China.
Pterocarpus marsupium - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-252.jpg
Malabarkino. A blühender Zweig, natürl. Grösse; 1, 2, 3 Theile der Krone, vergrössert; 4 Staubgefässe, desgl.; 5 Stempel, desgl.; 6 Frucht, natürl. Grösse; 7 Schnittfläche der geflügelten Frucht, desgl.
Acharya Jagadish Chandra Bose Indian Botanic Garden - Howrah 2011-01-08 9821.JPG
Autor: Biswarup Ganguly, Licence: CC BY 3.0
The botanical garden at Howrah, was known as ‘East India Company’s Garden’ or the ‘Company Bagan’ or ‘Calcutta Garden’ and later as the ‘Royal Botanic Garden’ which after independence was renamed as the ‘Indian Botanic Garden’ in 1950. It came under the management of the Botanical Survey of India on January 1, 1963. From June 25, 2009 it is renamed as ‘Acharya Jagadish Chandra Bose Indian Botanic Garden’.