Křečov

Křečov
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŠtichovice
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel21 (2021)[1]
Katastrální územíKřečov (3,62 km²)
PSČ331 41
Počet domů15 (2021)[2]
Křečov
Další údaje
Kód části obce163741
Kód k. ú.763748
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křečov je vesnice, část obce Štichovice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Křečov měří 361,59 hektaru. Křečov je součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Historie

Ves je poprvé písemně připomínána v první polovině 14. století, kdy ji od Jetřicha z Brda získala komenda johanitů v Manětíně. Ve 14. a 15. století byl ve vsi vladycký statek, který byl za husitských válek vypleněn a opuštěn. Roku 1420 získal od krále Zikmunda celé manětínské panství Bohuslav VI. ze Švamberka. V druhé polovině 15. století byl Křečov v držení Jana z Rokycan. Roku 1587 byl Křečov koupen Jeronýmem Hrobčickým z Manětína. Za třicetileté války bylo z osmi usedlostí šest zničeno.

Přírodní poměry

Vesnice leží sedm kilometrů jihovýchodně od Manětína v mírně kopcovitém terénu na svahu hřebenu mezi dvěma pravostrannými přítoky řeky Střely: Křečovským potokem a Chladnou. Jižně od vsi vede silnice II/201.

Křečov sousedí na severu za řekou Střelou se Strážištěm, na severovýchodě s Mladoticemi, na jihovýchodě s Ondřejovem a na západě s Vladměřicemi. Na sever od vsi začíná přírodní park Horní Střela.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 86 obyvatel (z toho 44 mužů) československé národnosti, z nichž bylo 55 římských katolíků, čtyři evangelíci, dvacet členů církve československé a sedm lidí bez vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 72 obyvatel československé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale jedenáct patřilo k církvi československé, jeden byl evangelíků a osm lidí bylo bez vyznání.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel105101118989686725956553322302821
Počet domů151616161616181816161113151015

Obecní správa

Při sčítání lidu v roce 1869 Křečov byl osadou obce Štichovice v okrese Kralovice. V letech 1880–1962 byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy a později v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1963 do 31. prosince 1975 byl částí obce Štichovice v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 byl částí města Manětín v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Štichovice v okrese Plzeň-sever. V letech 1880–1959 k obci patřil Ondřejov.[7]

Pamětihodnosti

Dominantou vsi je kostel svatého Petra a Pavla, který byl poprvé postaven v polovině 14. století. V průběhu náboženských válek byl pobořen, v letech 1550–1567 opraven, ale za třicetileté války znovu zničen. Poslední přestavba byla provedena v letech 1680–1683 nákladem Karla Maxmiliána Lažanského. Kostel tehdy získal předsíň přistavěnou k severní straně a věž s cibulovou bání přistavěnou k západnímu průčelí. V kostele je oltářní obraz od manětínského děkana a malíře samouka Jana Františka Händla. Kostel je obklopen hřbitovem.

Náves rozkládající se v drobné údolní nivě pod kostelem je obklopena několika zemědělskými usedlostmi. Na návsi stojí také pozdně barokní fara čp. 1, poblíž ní je velká patrová škola. V hasičské zbrojnici je uložena ruční kolová stříkačka z roku 1899. V usedlosti č. 6 je dochované roubené omítnuté obytné stavení.

Rodáci

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 261, 397.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. Dostupné online. Kapitola Křečov, fara, s. 33-35. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com