Křemýž (zámek)

Křemýž
Základní informace
Slohbarokní, klasicistní
Výstavba1693–1695
Přestavba1800–1805
StavebníkKateřina Alžběta z Bachonhay
Další majiteléVěžníkové z Věžník, Ledebourové
Poloha
AdresaKřemýž, Ohníč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Křemýž
Křemýž
Další informace
Rejstříkové číslo památky42368/5-2697 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křemýž je barokní zámek ve stejnojmenné vesnici, částí obce Ohníčokrese Teplice v Ústeckém kraji. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Prvním panským sídlem v Křemýži byla tvrz připomínaná poprvé v roce 1545. Stála severně od vesnice na návrší Ladenburk. V roce 1669 koupila křemýžské panství baronka Kateřina Alžběta z Bachonhay. V letech 1693–1695 nechala postavit na úpatí Ladenburku barokní zámek a starou tvrz strhnout. Panství po ní zdědila její neteř, která se provdala za Jana Antoníny Hýzrleho z Chodova. Později panství vlastnili Věžníkové z VěžníkLedebourové, kteří zámek drželi až do roku 1945. Říšský hrabě Klement August Ledebour-Wicheln na počátku devatenáctého století zámek rozšířil o druhé patro a klasicistní rizalit v průčelí. Po polovině devatenáctého století bylo za Adolfa Benna Ledeboura jihozápadní průčelí doplněno novogotickými prvky.[2]

Po druhé světové válce v zámku začalo být provozováno zdravotnické zařízení pro léčbu plicních chorob, které tam fungovalo do konce 50. let. Poté tam byla léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 1993 byl objekt zrekonstruován, v roce 1996 byl ukončen provoz léčebny. Zámek připadl okresnímu úřadu v Teplicích a v roce 2003 pak Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.[3] Ten celý areál tvořící 7 budov a více než 51 tis. m2 zámeckého parku v roce 2005 prodal firmě Liwa Investment Group, s.r.o. se sídlem v Teplicích.[4] Tu vlastní Mohamed Khalifa bin Yousef Al Suwaidi,[5] člen královské rodiny z Abú Zabí.[6] Zámek a park jsou nevyužívané, uzavřené veřejnosti a chátrají.[7] Společnost vlastní i řadu dalších nemovitostí v Teplicích, některé z nich také chátrají.[8]

Stavební podoba

Brána z návsi do bývalého hospodářského dvora

Původní zámek tvořila jednopatrová budova s válcovitým rizalitem neseným přízemními sloupy. Ve vrcholové části se rozšiřoval do cibulovité věže s lucernou. Dochovaný zámek je dvoupatrový. Z jihozápadního průčelí vystupuje rizalit, do jehož prvního patra vede klasicistní vnější schodiště. Fasáda přízemí je zdobena barokními prvky, ale prvním a druhém patře se uplatňují klasicistní pilastrové řády s iónskými hlavicemi a římsami.[2] Přízemní sál na severovýchodní straně je zaklenutý valenými klenbami[9] na čtyřech sloupech. Podoba přízemních místností byla změněna vestavbou příček, přesto se v nich dochovaly klenuté stropy na fabionech.[9] Na jihovýchodní křídlo navazuje obytný dům se zjednodušenou podobou zámeckým fasád. K zámku patřila také zimní zahrada[2] a barokní jízdárna.[9]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-02]. Identifikátor záznamu 154539 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Křemyž – zámek, s. 244–245. 
  3. Zámek Křemýž v Ohníči změnil svého majitele. uzsvm.cz [online]. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, 2005-02-07 [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  4. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  5. Výpis z obchodního rejstříku LIWA INVESTMENT GROUP s.r.o., C 16705 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  6. حامد, Dr Hamed Majlis • مجلس الدكتور. His Excellency Mohamed Khalifa Bin Yousef Al Suwaidi [online]. 2021-11-05 [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MÁLEK, Petr. FOTO, VIDEO: Fungoval jako léčebna. Dnes zámek v Křemýži chátrá. Teplický deník. 2021-04-20. Dostupné online [cit. 2023-08-28]. 
  8. Hotel de Saxe | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  9. a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Křemýž, s. 156–157. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Křemýž 2017-09-29 Brána.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Křemýž v pohledu z Husova vrchu.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Křemýž v pohledu z Husova vrchu. Okres Teplice, Česká republika.