Křemže

Křemže
	Hřbitovní kaple sv. Voršily
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Český Krumlov
Obec s rozšířenou působností	Český Krumlov; (správní obvod)
Okres	Český Krumlov
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°54′18″ s. š., 14°18′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 009 (2024)
Rozloha	38,12 km²
Nadmořská výška	521 m n. m.
PSČ	382 03
Počet domů	1 100 (2021)
Počet částí obce	10
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Náměstí 35; 382 03 Křemže ; oukremze@kremze.cz
Starosta	Ing. Josef Troup
	Oficiální web: www.kremze.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Křemže
Další údaje
Kód obce	545571
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Křemže (německy Krems) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Leží na úpatí hory Kleť uprostřed Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Žije zde přibližně 3 000^[1] obyvatel.

Název

Podle Profouse je Křemže pojmenována podle Křemžského potoka, který pojmenovali Keltové podle divokého druhu česneku rostoucího hojně podél něj. Slovo pochází od *kerem, mající význam i pro cibuli^[4] (řecky „κρεμμύδι“) z protoindoevropského *ker. Nověji se spíše uvažuje slovanský původ pojmenování od slova „křemen“, který se v potoce vyskytuje,^[5] či od slovanského slova kremža (říčka tekoucí s velkým hlukem).^[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, kdy byl ve vztahu ke Křemži uváděn plebán Dětřich. Na zdejší tvrzi sídlili vladykové z Křemže, jedna větev vladyků z Chlumu. Jan Smil z Křemže byl přívrženec husitů. Následně vladykové z Křemže zchudli a jejich rod zanikl. V roce 1447 nechal tvrz zbořit Oldřich II. z Rožmberka. Později Křemže patřila majitelům Chlumu. V roce 1668 koupil Chlum s Křemží Jan Kristián I. z Eggenbergu; po vymření všech mužských potomků rodu Eggenbergů přešlo celé panství pod rod Schwarzenbergů.^[7] V letech 1850–1887 byla součástí obce i osada Slavče.^[8] V 1. světové válce padlo 17 místních občanů.^[9]

V květnu 1945 vstoupily do Křemže jednotky armády Spojených států amerických. Po obsazení Křemže pokračovaly americké jednotky v dalším postupu dále na severovýchod směrem k Vrábči a Boršovu. V návaznosti na upřesnění průběhu demarkační čáry mezi americkými a sovětskými jednotkami v Československu probíhala demarkační čára mezi Křemží a Vrábčem; v roce 1992 zde byl odhalen pomník.

S účinností od 1. prosince 2006 byl dne 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.^[10]

Přírodní poměry

Přírodní památka Vltava u Blanského lesa v katastrálním území Křemže
Přírodní památka Mokřad u Borského rybníka v katastrálním území Křemže
Přírodní rezervace Dívčí kámen v katastrálním území Křemže
Přírovní rezervace Holubovské hadce v katastrálním území Křemže
Přírodní rezervace Bořinka v katastrálním území Chlum u Křemže
Přírodní rezervace Kleť v katastrálním území Chlum u Křemže

Místní části

Doprava

Městysem vede silnice II/143. Železniční stanice Křemže na trati České Budějovice – Černý Kříž se nachází ve Mříči.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Michaela archanděla
Výklenková kaplička u kostela
Výklenková kaplička u silnice do Mříče
Boží muka u hřbitova
Fara
Hrad Dívčí kámen, zřícenina na ostrohu při soutoku Křemžského potoka a Vltavy. Hrad byl založen rodem Rožmberků roku 1349 a týmž rodem opuštěn roku 1506. Po 500 letech od opuštění rodem svých zakladatelů přešel do vlastnictví obce Křemže.
Husův sbor z roku 1930
Hřbitovní kaple sv. Voršily
Pomník padlých v první světové válce; autorem pomníku je sochař Jan Vítězslav Dušek.^[9]^[11]
Pomník Jana Smila ze Křemže na náměstí
Rozhledna a chata na Kleti^[12]

Zajímavosti

Z Křemže pochází členové skupiny Gutalax, která aktivně koncertuje po celém světě.

Galerie

Morušovník
(c) Jan Kameníček, CC BY-SA 4.0
Lhotka a křížek
Chlumeček – památný strom
Dívčí kámen
Samota Podhradský
Pomník u demarkační linie

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/ielex/X/P0938.html Archivováno 9. 3. 2013 na Wayback Machine. - Indo-European Lexicon
↑ SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4.
↑ http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_hrakre.xml Archivováno 27. 4. 2017 na Wayback Machine. - Hrádek Křemže
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. S. 83, 115.
↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
↑ ^a ^b JEDLIČKA, František. Pomník Obětem 1. světové války [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
↑ Pomníky Velké války na jihu Čech [online]. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [cit. 2021-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18.
↑ rozhledna a chata na Kleti - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemže na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Křemže v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Křemežsko a Blanský les
VAČKÁŘ, Matěj. Příběh Křemže ve 20. století. České Budějovice, 2021. 144 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marek Šmíd. Dostupné online.
NOVÁK, Jaroslav. Farnost a obec Křemže v letech 1885–1920. , 2009. 90 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. Vedoucí práce Rudolf Svoboda. Dostupné online.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] ttp://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/ielex/X/P0938.html Archivováno 9. 3. 2013 na Wayback Machine. - Indo-European Lexicon

[5] SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4.

[6] ttp://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_hrakre.xml Archivováno 27. 4. 2017 na Wayback Machine. - Hrádek Křemže

[triska-7] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. S. 83, 115.

[kovář-8] KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.

[:0-9] JEDLIČKA, František. Pomník Obětem 1. světové války [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.

[status-10] Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006

[11] Pomníky Velké války na jihu Čech [online]. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [cit. 2021-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18.

[12] rozhledna a chata na Kleti - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

Navigation

Navigace

Tématické portály