Křemžský potok

Křemžský potok
	Křemžský potok na území přírodní rezervace Dobročkovské hadce
Základní informace
Délka toku	32,8 km
Plocha povodí	126,64 km²
Průměrný průtok	0,93 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-06-01-195
Pramen
	severozápadní svah Chlumu u osady Markov; 48°53′24,8″ s. š., 14°4′21,5″ v. d.; 962 m n. m.
Ústí
	do Vltavy; 48°53′25,1″ s. š., 14°21′30,4″ v. d.; 424 m n. m.
Protéká
	Česko (Jihočeský kraj - Brloh, Křemže, Holubov)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křemžský potok, nazývaný též Brložský potok^[zdroj?], v okolí Dobročkova Dobročkovský potok^[1], je potok v Jihočeském kraji, levostranný přítok Vltavy. Délka toku činí 29,8 km. Plocha povodí měří 126,64 km².^[2]

Etymologie

Podle Profouse jej pojmenovali Keltové podle divokého druhu česneku rostoucího hojně podél něj. Oppidum Třísov u soutoku s Vltavou tomu nasvědčuje. Připouští se i slovanský původ pojmenování od slova křemen, který se v potoce vyskytuje.^[3] Místní lidé nazývají potok nikoliv Křemžský, ale Křemežský potok a tohoto pojmenování používá i Schusser v níže citované monografii. Pravděpodobně první zmínkou je listina z roku 1263 (ad rivum Cremesschnj).^[4] Toto bývá ale zpochybňováno a i souvislost s česnekem se zdá být nepravděpodobná.^[5] Od jména potoka je pak odvozeno jméno pro městys Křemže.

Průběh toku

Pramení na severozápadních svazích Chlumu ve výšce 950 m n. m. u osady Markov. U osady Dobročkov vtéká do CHKO Blanský les, na jejímž území se vlévá do Vltavy.

V Holubově se do potoka vlévá pravostranný Krasetínský potok.

V dolní části toku před ústím (ř. km 1) je vybudována jímací hráz s nádrží, z níž vede potrubí do malé vodní elektrárny Dívčí kámen.^[6]

Nad jeho soutokem s Vltavou se tyčí skalní ostroh, na němž stojí zřícenina hradu Dívčí kámen.

Větší přítoky

levé – Smědečský potok, Olešnice, Chmelenský potok
pravé – Janský potok, Lhotecký potok, Chlumecký potok, Krasetínský potok

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,93 m³/s.

Mlýny

Holubovský mlýn – Holubov, okres Český Krumlov, kulturní památka

Příroda

Na potoce byl zaznamenán výskyt mimo jiné vydry říční (Lutra lutra), mihule potoční a perlorodky říční.

Galerie

Hypsografická křivka
Podélný profil Křemžského potoka a přítoků

Odkazy

Reference

↑ Plán péče o Přírodní památku Dobročkovské hadce [online]. AOPK ČR [cit. 2024-04-01]. S. 6. Dostupné online.
↑ voda.chmi.cz [online]. [cit. 2013-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
↑ SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4.
↑ http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/AZK%7CKoruna/993/charter Archivováno 26. 6. 2020 na Wayback Machine. - Přemysl Otakar II., král český, zakládá zlatokorunský klášter a dává mu statky a výsady.
↑ http://www.muni.cz/research/acad_qualif/656486 - Zbyněk Holub: Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih
↑ Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie [online]. Calla [cit. 2025-02-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemžský potok na Wikimedia Commons
Brloh – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 7. 4. 2018 na Wayback Machine.
Křemžský potok u Holubova
Okolí Křemžského potoka

[1] Plán péče o Přírodní památku Dobročkovské hadce [online]. AOPK ČR [cit. 2024-04-01]. S. 6. Dostupné online.

[2] voda.chmi.cz [online]. [cit. 2013-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.

[3] SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4.

[4] ttp://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/AZK%7CKoruna/993/charter Archivováno 26. 6. 2020 na Wayback Machine. - Přemysl Otakar II., král český, zakládá zlatokorunský klášter a dává mu statky a výsady.

[5] ttp://www.muni.cz/research/acad_qualif/656486 - Zbyněk Holub: Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih

[6] Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie [online]. Calla [cit. 2025-02-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály