Křemenáč březový

Křemenáč březový
(c) W.J.Pilsak, CC-BY-SA-3.0 Křemenáč březový
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení	Agaricomycotina
Třída	Agaricomycetes
Řád	hřibotvaré (Boletales)
Čeleď	hřibovité (Boletaceae)
Rod	kozák (Leccinum)
Binomické jméno
Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell. 1944
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křemenáč březový (Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Andreas Gminder^[1] uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.

Synonyma

• Boletus floccopus Rostk.
• Boletus rufescens Pilát
• Boletus rufescens Secr. ex Konrad, 1932
• Boletus testaceoscaber Secr., 1833
• Boletus versipellis Fr. & Hök, 1835
• Ceriomyces viscidus Murrill
• Krombholzia aurantiaca f. rufescens (Secr. ex Konrad) Vassilkov, 1956
• Krombholzia rufescens sensu Konrad
• Krombholzia rufescens (Secr. ex Konrad), 1938
• Krombholziella rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1982
• Krombholziella versipellis (Fr. & Hök) Bon 1985
• Leccinum rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1989
• Leccinum rufescens var. versipelle (Fr. & Hoek) Snell.
• Leccinum testaceo-scabrum
• Leccinum testaceoscabrum (Secr.) Sing.
• Leccinum testaceoscabrum Secr. ex Singer, 1947
• Leccinum versipellis (Fr. & Hök) Snell.
• Trachypus rufescens (Secr. ex Konrad) Romagn., 1939.
• hřib březák

Lidové názvy

• křemeňák – Východní Čechy^[2]
• janek – Morava^[3]
• červený kozák – Slezsko, Lašsko
• polák – Těšínsko
• špičník – Plzeňsko
• březák – Jižní Čechy
• kameňák
• havíř aj.

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má křemenáč březový masitý, široký 5–15 centimetrů, šedý až hnědooranžový, nejdříve polokulovitý s blanitým okrajem přitisknutým na třen, později polštářovitý, hladký, sametový, matný, suchý.

Rourky jsou u třeně vykrojené, z počátku krátké, poté až 2,5 cm dlouhé. Od mládí šedavé, později šedookrové s jemným nafialovělým nádechem. Jejich ústí jsou šedá, drobná, okrouhlá.

Třeň je 9–13 centimetrů dlouhý a 2–7 centimetrů široký, břichatý, později na bázi obyčejně ztlustělý, kyjovitý, již od mládí na šedavém podkladě význačně tmavě až černě třásnitě šupinatý. Šupiny bývají v dospělosti jakoby sestavené v řadách. Při rozkrojení naspodu živě zelenomodrá.

Dužnina je bělavá a na řezu se zbarvuje do růžovofialova, tuhá, jen v klobouku později houbovitě měkká. Chuť je příjemná, vůně nevýrazná. Dužnina při vaření černá, čemuž lze zabránit když ponoříme nakrájenou houbu do octa nebo citrónové šťávy.^[1]

Mikroskopický

Výtrusy jsou velké 13–170 × 4–6 μm, vřetenovité, hladké, světle žlutohnědé až hnědé. Výtrusný prach hnědý.

Výskyt

Křemenáč březový tvoří mykrohizu s kořeny bříz, tedy ho můžeme najít nejčastěji pod břízami nebo v březových hájích, na půdách suchých i mokrých. S břízou stoupá vysoko do hor a na rašeliništích se vyskytuje i pod břízou trpasličí.^[4] Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule. Roste od června do října.

Nejčastější záměny

Velmi podobný je též jedlý, křemenáč osikový, který se liší tmavěji červenohnědým kloboukem, v mládí bělavými, později červenohnědými šupinami na třeni, šedě růžovějící dužninou na řezu a hlavně tím, že roste výhradně pod osikami nebo v jejich blízkosti.

Galerie

• 

  mladá plodnice

• 

  mladá plodnice

• 

  typický vzhled

• 

  starší plodnice

• 

  velká plodnice

• 

  v lese

• 

  v mechu

• 

  větší množství

Reference

Odkazy

Literatura

• SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 20. 
• Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
• Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
• Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
• L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985
• František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu křemenáč březový na Wikimedia Commons
• Galerie křemenáč březový na Wikimedia Commons
• Křemenáč březový na Biolibu
• Křemenáč březový na Nahuby.sk