Křenov (okres Svitavy)

Křenov
kostel sv. Jana Křtitele
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Moravská Třebová
Obec s rozšířenou působností	Moravská Třebová (správní obvod)
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′47″ s. š., 16°37′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	407 (2024)[1]
Rozloha	10,46 km²[2]
Katastrální území	Křenov
Nadmořská výška	476 m n. m.
PSČ	569 22
Počet domů	131 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Křenov 26 569 22 Křenov obec.krenov@seznam.cz
Starosta	Václav Dvořák
Oficiální web: www.obeckrenov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Křenov
Další údaje
Kód obce	578274
Kód části obce	75876
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křenov (dříve Křenová Třebová nebo jen Křenová, německy Krönau^[4]) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 407^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1308.

Název Křenov je slovanského původu, ale písemnými prameny není doložen. Dlouho se mylně tradovalo, že je první písemná zpráva z roku 1308 Crenaw, jde však o jinou lokalitu v blízkosti Olomouce.^[5] Roku 1365 je Křenová nazýváno městečkem (opidum Crenowia) a je součástí třebovského panství, které koupil moravský markrabě Jan Jindřich od Jindřicha mladšího z Lipé, který je zdědil po svém příbuzném Čeňkovi z Lipé, jemuž připadlo rodovým dělením statků již roku 1346. Markrabě Jan Jindřich vlastnil Křenov až do své smrti roku 1375. Roku 1398 ztratil Křenov statut městečka, 1485 byl však Jiříkem Hrabišem Kostkou z Postupic znovu povýšen na městečko a obdržel městskou pečeť.

Podle moravskotřebovského urbáře měl v 16. a 17. století katastr Křenova výměru 20 lánů a 33 usedlostí. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 získal panství darem od císaře kníže Karel z Liechtensteina. Na konci třicetileté války, roku 1645, byl Křenov obsazen švédským vojskem, podle zápisků moravskotřebovského syndika však nebyl zpustošen. Velkou tragédii vyvolala morová epidemie roku 1715, na niž zemřelo 800 obyvatel. Po ní začala výjimečná výstavba barokní architektury. Roku 1758 se zde srazilo pruské vojsko s rakouským císařským. V nedalekém Jevíčku sídlilo císařské vojsko s generálem Laudonem. Městečko časem ztratilo svá práva, protože je nepředložilo ke konfirmaci, ale za císařovny Marie Terezie mu byla vrácena a potvrzena.

Kostel, kaple a fara byly postaveny jako vrcholně barokní architektonický komplex v roce 1732 farářem jezuitou Johannem Benediktem Rusticem Schindlerem (1664–1736) pod patronátem knížete Josefa Johanna Adama z Liechtensteina. Od roku 2007 byla budova fary restaurována a je využívána jako muzeum a stylový hostinec. Do jihozápadní části katastrálního území zasahuje část hradiště u Mařína.

• Kostel Narození svatého Jana Křtitele, vrcholně barokní stavba na návsi
• Kaple svatého Isidora s pěti štukovými figurami^[6] od Jeana Baptista Dusarta^[7]
• Pranýř, barokní z roku 1732
• Socha Panny Marie Immaculaty
• Sousoší Panny Marie
• Křenovská fara

• Eduard Kasparides (1858–1926), rakouský malíř

• Petr Koudelka, Barokní komplex Křenov, Museum a fara Křenov. Křenov 2014.

• Římskokatolická farnost Křenov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Křenov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Křenov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Křenov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)