Křepel chocholatý
Křepel chocholatý | |
---|---|
Křepel chocholatý | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | hrabaví (Galliformes) |
Čeleď | křepelovití (Odontophoridae) |
Rod | křepel (Colinus) |
Binomické jméno | |
Colinus cristatus (Linnaeus, 1766) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křepel chocholatý (Colinus cristatus) je hrabavý pták z čeledi křepelovitých, jehož areál výskytu se pohybuje od jižních částí Střední Ameriky (Panama, Kostarika) po severní oblasti Jižní Ameriky (Guayana, Venezuela, Bolívie, severní Brazílie a další)
Systematika
Druh poprvé popsal Carl Linnaeus v roce 1766.[2] K roku 2022 se rozeznávalo 13 poddruhů s následujícím rozšířením:[2]
- C. c. mariae Wetmore, 1962 – severozápad Kostariky, severozápad Panamy
- C. c. panamensis Dickey & Van Rossem, 1930 – jihozápad Panamy
- C. c. decoratus (Todd, 1917) – severní Kolumbie
- C. c. littoralis (Todd, 1917) – předhůří Santa Marty (severovýchodní Kolumbie)
- C. c. cristatus (Linnaeus, 1766) – severovýchodní Kolumbie, severozápadní Venezuela, Aruba a Curaçao
- C. c. horvathi (Madarász, 1904) – severozápadní Venezuela
- C. c. barnesi Gilliard, 1940 – středozápadní Venezuela
- C. c. sonnini (Temminck, 1815) – středoseverní Venezuela, Guiany a severní Brazílie
- C. c. mocquerysi (Hartert, E, 1894) – severovýchodní Venezuela
- C. c. leucotis (Gould, 1844) – údolí Magdalena (středoseverní Kolumbie)
- C. c. badius Conover, 1938 – středozápadní Kolumbie
- C. c. bogotensis Dugand, 1943 – středoseverní Kolumbie
- C. c. parvicristatus (Gould, 1843) – středovýchodní Kolumbie a středojižní Venezuela
Druhový status a vnitřní systematika druhu nicméně zůstávají předmětem debat. Někteří autoři považují křepela chocholatého za druhový komplex.[3] Podobnost s křepelem proměnlivým (Colinus leucopogon) vedla některé badatele k závěru, že tyto druhy jsou konspecifické (náležící k témuž druhu) se dvěma skupinami poddruhů (první skupina poddruhů viz výše, druhá skupina 5 poddruhů jsou myšleny poddruhy křepela proměnlivého).[4]
- Ilustrace z roku 1892
- 1838
- Ilustrace z Iconographia Zoologica
Popis
Jedná se přisedlého ptáka s výškou 20–23 cm a váhou kolem 130 g. Samec i samice si jsou velmi podobní. Dominantu hlavy tvoří prodloužená pera na čele bílého až světle hnědožlutého zbarvení a chocholka, která bývá tmavší. Zbytek těla je převážně žlutohnědý až hnědý s občasným bílým nebo tmavým kropením. U jednotlivých poddruhů se vyskytují poměrně výrazné rozdíly v opeření.[5]
Biologie
V době hnízdění se vyskytuje v páru, mimo hnízdění se pohybuje v malých skupinkách do 20 ptáků. Většinu času tráví procházením otevřenějších částí lesa, kde hledá na zemi potravu v podobě semen, ovoce a hmyzu. Při vyrušení buď zamrzá, nebo se celá skupinka rozletí do různých stran včetně stromoví. Hnízdí od poloviny či koncem období sucha, první mláďata začínají létat kolem listopadu. Samice klade až 15 vajec do miskovitého hnízda postaveného z trav, často uzavřeného z horní strany.[6]
Stanoviště druhu tvoří hlavně otevřenější krajina s hustou vysokou travnatou vegetací a žádnými nebo jen řídce rozesetými stromy. Vyhledává lesní okraje.[4]
Status
Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí křepela proměnlivého jako málo dotčený druh. Populaci křepelů paradoxně pomáhá kácení pralesů, jelikož křepelové vyhledávají otevřená stanoviště. Jejich počty dosahují kolem 5 milionu kusů a populace je stabilní.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b Megapodes, guans, guineafowl, New World quail [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A Classification of the Bird Species of South America [online]. South American Classification Committee (American Ornithological Society), 2022-04-02 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SANDOVAL, Luis. Crested Bobwhite (Colinus cristatus), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2022-05-19]. DOI 10.2173/bow.crebob1.01. (anglicky)
- ↑ Hilty 2003, s. 265.
- ↑ Hilty 2003, s. 265–266.
- ↑ Mitu tomentosum [online]. BirdLife International, 2021 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2021-3.RLTS.T45093141A138619491.en. (anglicky)
Literatura
- HILTY, Steven L., 2003. Birds of Venezuela. 2. vyd. Princeton: Princeton University Press. ISBN 978-1-4008-3409-9. OCLC 649913131 (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu křepel chocholatý na Wikimedia Commons
- Taxon Colinus cristatus ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
« Perdix sonninii » = Colinus cristatus sonnini (Subspecies of Crested Bobwhite) - male
Autor: Alejandro Bayer Tamayo from Armenia, Colombia, Licence: CC BY-SA 2.0
Colinus cristatus (Perdiz común)
Autor: Cephas, Licence: CC BY-SA 4.0
Range map of Crested Bobwhite (Colinus cristatus)
Autor: Robinson, Wirt, b. 1864, Licence: No restrictions
Identifier: flyingtriptotrop00robi (find matches)
Title: A flying trip to the tropics. A record of an ornithological visit to the United States of Colombia, South America and to the island of Curaçao, West Indies, in the year 1892
Year: 1895 (1890s)
Authors: Robinson, Wirt, b. 1864
Subjects: Birds Natural history
Publisher: Cambridge (Mass.) Riverside press
Contributing Library: The Library of Congress
Digitizing Sponsor: The Library of Congress
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
LAMIOKNIS VIOLICAUDA.(From Elliot.) breast (Lampornis nigricollis)the scarlet blossoms of a large tree near the townin a green-naped pigeon, like the one that I had killed on the river,and a woodpecker about the size of our yellow-bellied, but coloredsomewhat like the red-bellied. Its head, throat, and below wereash-buff, the centre of the belly and back of the head washed withred, back closely barred with black and white, wings and two cen-tral tail-feathers black and white, remaining tail-feathers black withwhite tips, and rump white (Centurus terricolor).It was clear and warm.
Text Appearing After Image:
GKeuleTtLans del. EUPSYCHORTYX LEUCOTIS , &mddWhite-eared. Partridge. MmterruBros. Chromo litK-London.. THE MULE ROAD AND GUADUAS. 101 Wednesday, July 6, 1892. I felt a little better, but was stillunable to eat anything, and stayed in bed all day. Thursday, July 7, 1892. I felt worse in the morning and sentagain for the doctor, but was told that he had gone away the day be-fore and would be back in about a week. I was feeling prettyblue over this news when my brother came in to say that an Englishgentleman stopping in the hotel, a Mr. George Child from Bogota,on his way to Honda, learning of my sickness and of the fact thatthere was now no doctor in the town, had kindly offered me a rem-edy which he had with him, chlorodyne. Within ten minutesafter taking the first dose I began to feel better, and from this pointI recovered rapidly. Cabell made some beef tea for me later in theday, which was very strengthening. In the afternoon he went outwith his gun for a little while and return
Note About Images
Autor: Steve Garvie from Dunfermline, Fife, Scotland, Licence: CC BY-SA 2.0
Image taken in Guanacaste, Costa Rica.