Křesťanství v Africe

Křesťanství v Africe se rozšířilo v 1. století. Řada Afričanů ovlivnila vývoj křesťanství. Byli to mimo jiné Tertullianus, Kléméns Alexandrijský, Órigenés, Svatý Cyprián, Atanáš či Svatý Augustin.

Království Aksum za svého největšího rozsahu

Dějiny křesťanství v Africe

Starověký Egypt byl christianizován již v první fázi šíření křesťanství. S Egyptem sousedilo habešské (etiopské) Aksumské království. Jeho král, Ezana II., byl pokřtěn v roce 324 a řecký otrok, sv. Frumentius, se stal biskupem alexandrijské církve. V roce 350 Aksumské království rozvrátilo Núbii, která se rozpadla na tři království: Nobatii s hlavním městem Pachoras (dnes Faras) na severu, mezi prvním a druhým Nilským kataraktem, Makúrii s hlavním městem Stará Dongola uprostřed a Alódii s hlavním městem Soba (nedaleko Chartúmu) na jihu. Když se v roce 373 Marek stal biskupem ostrova Fíl bylo to známkou toho, že křesťanství zasahuje i do Núbie.

Křesťanská Núbie

Zásadní zlom přišel v roce 451 s chalcedonským koncilem. Na něm došlo k roztržce pravověrných dyafyzitů a afrických miafyzitů (nepřesně monofyzitů). Afrika se tak vydělila z řecko-římského světa. Nejdříve byla christianizována Nobatie, v roce 545, v miafyzitské formě. V roce 569 přijalo křesťanství království Alódie, opět jako miafyzitismus. Pouze Makúrie v témže roce přijala pravověří.

V roce 640 dobyli arabští muslimové Egypt. Státy na jih od Egypta tak ztratily s Evropou a tedy i zbytkem křesťanského světa kontakt. V roce 651 se Arabové pokusili Núbii dobýt, byli odraženi, ale získali tribut (smlouvou baqt). Merkorios I. Makúrijský před rokem 701 anektoval Nobatii a v roce 719 Makúrie konvertovala na miafyzitismus.

Židovská královna Jitka v roce 960 vyvrátila Aksumské království. V roce 1137 byla vláda jejích potomků ukončena, když král králů Mara Takla Haymanot z dynastie Zangwe založil Etiopské císařství, v evropské středověké zkomolené tradici bájné království kněze Jana. Tato pověst vznikla na základě kontaktů s křižáky. Po roce 1171 nastává úpadek Núbie. Křesťanští Núbijci provdávali své dcery za muslimské Araby. Po roce 1275 nastal otevřený rozvrat, naproti tomu sousední Ethiopie jen v roce 1270 změnila dynastii: K moci se dostala dynastie Šalomounovců, která pak vládla až do roku 1974. V roce 1317 Makúrie konvertovala na islám. V roce 1504 dobyli muslimové poslední súdánský křesťanský stát, Alódii.

Současnost

Křesťanství v Africe zaznamenává v současnosti rychlý početní nárůst, zejména na úkor tradičních náboženství. Misijní činnost je v současnosti prováděna více samotnými Afričany, než misionáři z jiných kontinentů.

Křesťanské denominace jsou velmi rozmanité – od tradičních církví řazených k východnímu pravoslavnému společenství, až po dynamicky se rozvíjející společenství letniční a charizmatická.

Nebeská církev Kristova v Beninu

Křesťanství je podle statistik nejrozšířenějším náboženstvím v současné Africe: hlásí se k němu 49% celé populace kontinentu – v subsaharské Africe je to téměř 60% populace.[1] V roce 2022 žilo v Africe přibližně 685 milionů křesťanů, což je největší množina křesťanů ze všech světových kontinentů a číslo – na rozdíl od Evropy – stále prudce stoupá.[2] Africké křesťanství stojí na tradici dvou tisíc let, Ježíš Kristus začal svůj lidský život útěkem do Egypta (Mt 2,13–21), kde mu byla zajištěna bezpečnost a prvním egyptským biskupem se podle tradice o pouhé čtyři desetiletí později stal evangelista Marek.[3] Od dob prvních apoštolů po současnost proběhly tři velké fáze christianizace Afriky.[4]

Největší množina afrických křesťanů je římských katolíků, přibližně 158 milionů věřících.[5] K pravoslaví se hlásí přibližně 52 milionů lidí v Africe, z toho 37 milionů věřících má etiopská ortodoxní církev, 10 milionů koptská ortodoxní církev, téměř 3 miliony řecká ortodoxní církev a 2 miliony eritrejská ortodoxní církev. Protestantské církve hlásí dohromady 409 milionů věřících, kteří se ovšem dělí do mnoha církví.[6]

V Africe vznikly unikátní teologické směry jako jsou africká teologie[4] nebo jihoafrická černá teologie.[7] V subsaharské Africe je běžným jevem vyznávání křesťanství (nebo islámu) a zároveň jednoho z tradičních afrických náboženství (vícečetná náboženská identita). Existuje velké množství náboženských eklekticismů a synkretismů například synkretismus křesťanství a bwiti v Gabonu nebo synkretismus vodunu a křesťanství v Beninu.[8] Africké křesťanství je nedílnou součástí křesťanství světového – od samého počátku existence křesťanství jej Afrika spoluutváří. Počtem křesťanů je Afrika v mezikontinentálním srovnání na vedoucí pozici. Kromě specifického teologického pohledu a různých akcentů dala Afrika světu také nové křesťanské církve a mnohé unikátní křesťanské synkretismy.[9]

Reference

  1. ROSS, Kenneth R. Christianity in Sub-Saharan Africa. 1. vyd. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2017. S. 3–6. 
  2. GZURLO. African Christianity [online]. 2020-03-18 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SENIOR, Donald P. Encyclopedia of Early Christianity. 1. vyd. New York, London: Garland Publishing, 1998. S. 720. 
  4. a b HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality. Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 291–309. 
  5. Encyclopædia Britannica. London: Encyclopædia Britannica, 2003. S. 306. 
  6. JOHNSON, Todd M. Christianity 2018: More African Christians and Counting Martyrs. International Bulletin of Mission Research. 2017, roč. 42, čís. 1, s. 20–28. 
  7. HAVELKA, Ondřej. Čtyři fáze černé teologie v Jihoafrické republice / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  8. HAVELKA, Ondřej. Synkretismus katolického křesťanství a západoafrického vodunu z teologicko-etické perspektivy. Studia Theologica. 2021-12-01, roč. 23, čís. 3, s. 149–174. Dostupné online [cit. 2022-10-03]. DOI 10.5507/sth.2021.033. (anglicky) 
  9. MEINARDUS, Otto F. A. Two Thousand Years of Coptic Christianity. 1. vyd. New York, Cairo: American University in Cairo Press, 2002. S. 26–38. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Christian Nubia.png
Autor: SimonP, Licence: CC BY-SA 2.0
Modified version of en:Image:Nubia today.png, created by Mark Dingemanse. Released under the Creative Commons Attribution 2.0 License.