Křišťál

Křišťál
Krystalický křišťál
Krystalický křišťál
Obecné
Kategorieminerál
Chemický vzorecSiO2
Identifikace
Barvabezbarvý, mírně zakalený, někdy s vrostlicemi
Vzhled krystalusloupcovité, šestiboké krystaly
Soustavaklencová
Tvrdost7 (křehký)
Leskskelný
Štěpnostnedokonalá
Index lomu1,54 (o) / 1,55 (e)
Vrypbílý
Hustota2,65 g ⋅ cm−3
Rozpustnostkyselina fluorovodíková
Ostatnílasturnatý/tříštivý lom

Křišťál je drahokamová odrůda křemene. Bývá čirý, skelně lesklý, průsvitný až zcela průhledný a občas přechází do mléčného křemene. Stěny krystalů mohou být u některých kamenů jemně příčně rýhované. Většinou se vyskytuje ve formě krystalů v klencové krystalové soustavě s tvrdostí 6,5–7,5 Mohsovy stupnice. Vzniká jako většina křemičitanů vykrystalizováním z magmatu. Křišťál je hojně využívaným kamenem ve šperkařství (často s vrostlicemi, čili uzavřeninami, jenž mají za následek světelné jevy[1]), v laserové technice a radiotechnice, pro výrobu optických přístrojů a ve sklářském průmyslu. Oblíbený je jako sbírkový kámen.

Formy křišťálu

Křišťál je bezbarvá odrůda oxidu křemičitého. Křišťál tvoří krystaly i jejich srostlice. Vzácnějšími útvary křišťálu je „žezlový křišťál“. Jedná se o krystaly, které byly v průběhu vytváření krystalu na nižších úrovních obaleny okolními příměsemi a zastavily jeho růst. Tím pádem mohl růst krystalu pokračovat pouze v jediném bodě a to na nejaktivnějším místě – vrcholu krystalu. Díky tomuto vznikl útvar tvaru žezla. Tento útvar je ale spíše charakteristický pro ametyst, u něhož je důvodem zastavení růstu železo, které je přísadou v křišťálu.

Křišťál také tvoří vlasatce, což jsou krystaly křišťálu, ve kterých jsou vrostlice rutilu – podle jeho barvy se tento krystal nazývá Amorovy šípy nebo Venušiny vlasy. Nejkrásnější vlasatce pocházejí z Brazílie a dolů v Uralu v Rusku. Podobný jev se vyskytuje u citrínu, kde jsou ve struktuře plynné nebo vodní vrostlice a při nasvícení proti přímému světlu vypadají jako „zlatý déšť“.

Asi tím nejhezčím a nejzajímavějším útvarem u křišťálu jsou tzv. fantomy. V určité etapě růstu sloužil křišťál jako základ pro růst krystalků jiného minerálu. Rostoucí krystal křišťálu poté některé krystalky odhodil a jiné obalil nebo vstřebal, tím pádem se staly krystalky součástí – uzavřeninami, označením růstové zóny krystalu. Fantomy se vyskytují i v jiných minerálech, například v kalcitu.

Výskyt, naleziště a lokality

Krásné krystaly křišťálů pochází především z Brazílie, Ruska, Himalají a dalších světových nalezišť.

Křišťály se však nachází i v České republice. Jedním z významných nalezišť přírodních křišťálů jsou Jeseníky, nebo Vysočina. Nejhezčí ukázky tohoto čirého minerálu se našly v okolí obcí jako jsou - Bobrůvka, Suky, Laštovičky, Bory, Rousměrov, Kněževes, Sklené nad Oslavou a další jim blízké vesnice.

Křišťál v dějinách

Křišťálový džbán, islámská práce, Egypt kolem r. 1000–1050
Kašpar Lehmann: Andělská kapela na křišťálové tabulce, kolem 1586–1590

Již v neolitu lidé používali ostré úlomky křišťálu jako hroty šípů a kopí. Antičtí badatelé považovali křišťál za zkamenělý led, mezi ně patřil také Plinius starší, který popsal křišťál ve své encyklopedii o přírodě. Z této domněnky bylo odvozeno slovo křišťál z řeckého výrazu Krustallos – led. Podle antických legend bohové pili víno pouze z křišťálových pohárů. Proto byly v antickém Římě považovány křišťálové džbány a číše za luxusní předměty. Také technika řezání a broušení křišťálu byla velmi drahá, protože různé vnitřní poruchy v krystalické mřížce (pérka, praskliny, bublinky) způsobují vnitřní pnutí a křišťálová nádoba během práce často praskla. Proto se křišťálovými nádobami reprezentovaly nejbohatší vrstvy společnosti a dvůr panovníka. Traduje se, že římský císař Nero začal ztrácet moc poté, co v záchvatu hněvu rozbil svou sbírku křišťálových číší.[2]. Dalším důvodem obliby křišťálových konvic, džbánů a pohárů byla dobrá tepelná izolace, voda vydržela dlouho chladná.

Křišťálové nádoby začali již kolem roku 1000 řezat arabští glyptici v Egyptě a v Sýrii. Ve Francii a v Benátkách řezáči křišťálových nádob pracovali od 14. století, jeden džbán ve stříbrné montáži užíval také císař Karel IV. a daroval jej jako relikviář do Svatovítského pokladu[3]. Z křišťálu se dělala ostensoria (relikviáře) do kostelů. Pro císaře Rudolfa II. pracovali milánští řezáči křišťálových nádob z rodin Miseroniů a Saracchiů a německý brusič drahokamů a rytec skla původem z Lüneburgu Kašpar (Caspar) Lehmann, který vytvářel reliéfy na křišťálových tabulkách.

Čirý a průhledný křišťál byl od dávných dob považován za symbol rovnováhy a čistoty a používán na talismany, vsazoval se do šperků. Křišťálové předměty se také v Rusku cenily velmi vysoko. Ve zbrojnici Moskevského kremlu je uložen křišťálový samovar vybroušený z jediného kusu křišťálu, který patřil Petru I. Křišťálové koule byly v různých zemích nezbytnou součástí říšských insignií. Takové koule byly součástí žezla skotských králů nebo byly používány samostatně jako jablko (například říšské jablko ruských carů).

Odkazy

Reference

  1. ŠNEPP, Otakar Karel. Zlatnický slovník [online]. [cit. 2024-06-30]. S. 341, 13. heslo na straně, 3. od konce strany. Dostupné online. 
  2. kniha Nejhezčí a nejzajímavější minerály světa
  3. Jaroslav Bauer:Křišťály Svatovítského pokladu. Obelisk Praha 1991

Literatura

  • Ďuda R., Rejl L. Svět drahých kamenů. Vydání třetí. Praha: Granit (2002). ISBN 80-7296-018-0

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Caspar Lehmann Tafel Engel BNM R2163.jpg

Tafel mit musizierenden Engeln; Caspar Lehmann zugeschrieben; München um 1586–1588
Bergkristall mit Silberfassung; aus der Silberkammer der Münchner Residenz


Bayerisches Nationalmuseum, München, Inv. Nr. R 2163
BLW Rock Crystal Ewer (1).jpg
Rock Crystal Ewer (about 1000-50).

Egypt, probably Cairo.
Carved rock crystal.

This rare ewer was carved from a single piece of extremely hard, transparent stone known as rock crystal. On either side a bird of prey attacks an antelope. The image may have symbolised the ruler's ability to overcome his enemies.

The plain surfaces, such as the band around the neck, were probably once covered with mounts of gold and other materials. These would have contrasted with the clear crystal, which one writer of the time described as combining the properties of air and water.
Quartz Brésil.jpg
Autor: Didier Descouens, Licence: CC BY-SA 4.0
Quartz
Location: Minas Gerais - Brasil
Size : 18x15x13 cm