Křimice (zámek)
| Křimice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | empírový |
| Architekti | František Maxmilián Kaňka, František Ignác Prée |
| Výstavba | okolo roku 1250 (tvrz) |
| Přestavba | 1732 (barokní zámek), 1811–1812 (empírový) |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Drslavici, Točníkové, Strojetičtí ze Strojetic, páni z Vrtby, Lobkovicové |
| Současný majitel | Jaroslav Lobkowicz |
| Poloha | |
| Adresa | Zámecké náměstí 1/1, Křimice, Plzeň,  Česko |
| Ulice | Zámecká |
| Souřadnice | 49°45′30,75″ s. š., 13°18′23,18″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38126/4-1349 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Křimice stojí v obci Křimice, části města Plzeň. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Zámku předcházela tvrz, vystavěná Drslavici někdy okolo poloviny 13. století. V letech 1245–1289 na ní měl sídlit Půta, syn Protivy ze Žinkov.
Další informace pochází až z druhé poloviny 14. století, kdy ji nejprve vlastnil plzeňský měšťan Petrold Nussl a po něm další plzeňský měšťan Václav Točník. Točníkové postupně bohatli, dočkali se povýšení na vladyky a také nedaleko tvrzi založili pivovar. V držení rodu zůstal do roku 1621, kdy zemřel poslední člen rodu Purkhart Točník.
Následně tvrz krátce vlastnil jeho nevlastní syn Jan Jindřich Strojetický ze Strojetic, jenž si vzal Voršilu z Vrtby a po jeho smrti v roce 1648 panství zdědil Jaroslav František z Vrtby. V roce 1659 je jako majitel uváděn Jan František z Vrtby. V době vlastnictví syna Janova bratra, Františka Václava z Vrtby, prošla tvrz v roce 1732 přestavbou na barokní zámek a na nádvoří přibyla socha sv. Jiří od Lazara Widmana.
Páni z Vrtby zámek vlastnili do roku 1830, přičemž v letech 1811–1812 za Františka Josefa z Vrtby prošel přestavbou v duchu empíru s klasicistní fasádou. Architektem barokní stavby byl patrně František Maxmilián Kaňka, architektem empírové přestavby František Ignác Prée. V roce 1830 panství zdědil kníže Jan Karel z Lobkovic a v držení Lobkoviců zůstal do roku 1948, kdy jim byl vyvlastněn a znárodněn.
Po znárodnění zámek nejprve vlastnil podnik Škoda Plzeň, který jej upravil pro internát. Během těchto úprav byly zcela zničeny interiéry a rozkraden mobiliář. Od roku 1965 byl zámek v majetku Domovů mládeže v Plzni a od roku 1974 Západočeského muzea v Plzni, které jej využívalo jako depozitář. Ani jeden z majitelů se o něj však příliš nestaral a tak zámek i zámecký park pustl.
Po Listopadu 1989 byl v roce 1994 byl v restituci navrácen Lobkowiczům.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 150089 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Křimice na Wikimedia Commons - Křimice na webu hrady.cz
- Zámek Křimice na webu krimice.info
- Lobkowiczové, Modrá krev, Česká televize
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Křimice, adresa: Zámecké náměstí 1/1, Plzeň 5-Křimice, Česko
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Křimice, adresa: Zámecké náměstí 1/1, Plzeň 5-Křimice, Česko