Křivoklátská vrchovina
Křivoklátská vrchovina | |
---|---|
přírodní rezervace Týřov | |
Nejvyšší bod | 723 m n. m. (Radeč) |
Rozloha | 745 km² |
Střední výška | 417,8 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Brdská oblast |
Sousední jednotky | Džbán, Pražská plošina, Hořovická pahorkatina, Švihovská vrchovina, Plaská pahorkatina, Rakovnická pahorkatina |
Podřazené jednotky | Zbirožská vrchovina, Lánská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Křivoklátská vrchovina na mapě Česka | |
Horniny | břidlice, ryolit |
Povodí | Berounka |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VA-3 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křivoklátská vrchovina je geomorfologický celek ve Středočeském a Plzeňském kraji. Tato členitá vrchovina je součástí Brdské oblasti v Poberounské soustavě. Většina území je tvořena zvrásněnými starohorními břidlicemi s vložkami buližníků, křemenců a spilitů. Na severozápadním okraji vystupují na povrch vyvřelé horniny (ryolit) z období starších prvohor. Charakteristickým rysem reliéfu jsou krátké hřbety ve směru ZJ-VS, hluboké kaňonovité údolí řeky Berounky a jejích přítoků.
Nejvyšší vrchol, hřeben Radeč mezi Rokycany a Zbirohem, je někdy považován za součást Brd.[1] Přes 84 % území je součástí CHKO Křivoklátsko.
Geomorfologické členění
Křivoklátská vrchovina se dělí na dva geomorfologické podcelky: členitější Zbirožskou vrchovinu a nižší, méně členitou Lánskou pahorkatinu.
Zbirožská vrchovina
Nejvyšší část Zbirožské vrchoviny, Radečská vrchovina, je tvořena několika břidlicovými a křemencovými hřbety. Má podobný charakter reliéfu, rostlinstvo a živočišstvo jako blízké Brdy. Nejvyšším bodem je Radeč (723 m n. m.). K dalším významným vrcholům patří Brno (718 m n. m.), Hrad (680 m n. m.), Rumpál (639 m n. m.) a Bechlov (599 m n. m.).[2]
Velmi členitým terénem se vyznačuje Vlastecká vrchovina na pravém břehu Berounky, tvořená výlevnými vyvřelinami z období kambria. Úzké skalní hřbety a hustá síť hlubokých roklí dodávají tomuto území velmi divoký ráz. Nejvyššími vrcholy jsou Těchovín (617 m n. m.), Vlastec (612 m n. m.) a Kohoutov (596 m n. m.).
Ve střední části území se nachází Hudlická vrchovina. Mírně zvlněný reliéf je tvořen starohorními břidlicemi, droby a dalšími usazenými horninami s vložkami odolných buližníků a křemenců, které často vystupují na povrch jako skalní suky. Ke známým buližníkovým skaliskům patří Vraní a Hudlická skála. Nejvyšším vrcholem je Krušná hora (609 m n. m.), úzký křemencový hřbet se zbytky po těžbě železné rudy.
Podél jihovýchodního okraje Křivoklátské vrchoviny se táhne úzký pruh silně zvrásněných břidlic a křemenců, označovaný jako Brdatky. Hřbet je na několika místech přerušen příčnými zářezy potoků. K významným vrcholům patří Děd, Tkalce a Zámecký vrch.
Lánská pahorkatina
Lánská pahorkatina se rozkládá na sever od Berounky. Z hornin převládají starohorní břidlice a droby. Mírně zvlněný terén je rozčleněn údolími Kačáku a Klíčavy. Nejvyššími body jsou buližníkové suky Tuchonín (487 m n. m.) a Vysoký vrch.
Ochrana přírody
Nejvýznamnějším velkoplošným chráněným územím je CHKO Křivoklátsko, chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO. V jihozápadní části Křivoklátské vrchoviny se nachází přírodní park Radeč. V současné době (počátek roku 2010) se jedná o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.brdy-respublica.estranky.cz [online]. [cit. 2007-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-12.
- ↑ Základní mapa ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-09-16]. Dostupné online.
Literatura
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- DEMEK, Jaromír a kolektiv. Geomorfologie českých zemí. Praha: ČSAV, 1965. 335 s. S. 158–159.
Související články
Externí odkazy
- Správa CHKO Křivoklátsko Archivováno 24. 1. 2010 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: David Paloch (Caroig), Licence: CC BY-SA 2.5
Týřov (CZE) - viwe at the reserve from Skryje
Poloha geomorfologického celku Křivoklátská vrchovina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I5 (V)
-
I5A (VA)
- I5A-3 (VA-3)
-
I5A (VA)
-
I5 (V)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří