Křivouš
Křivouš | |
---|---|
Křivouš křížený 'Madame Galen' | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | trubačovité (Bignoniaceae) |
Rod | křivouš (Campsis) Lour., 1790 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křivouš[1] (Campsis) je rod rostlin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Jsou to dřevnaté liány se zpeřenými listy a nápadnými oranžovými, červenými nebo žlutými zvonkovitými květy. Rod zahrnuje jen dva druhy. Křivouš kořenující pochází ze Severní Ameriky, křivouš velkokvětý z Asie. Křivouše se pěstují v různých kultivarech jako okrasné liány, v České republice je nejčastěji pěstován otužilý křivouš kořenující.
Popis
Křivouše jsou opadavé dřevnaté liány, popínající se pomocí příčepivých vzdušných kořenů. Listy jsou vstřícné, jednoduše lichozpeřené, složené z hrubě pilovitých lístků. Květy jsou velké, pětičetné, v krátkých vrcholových latách nebo ve svazečcích. Kalich je zvonkovitý, nepravidelně pětilaločný. Koruna je červená nebo oranžovočervená, u okrasných kultivarů i žlutá, zvonkovitě nálevkovitá, lehce dvoustranně souměrná, na okraji s rozprostřenými, okrouhlými laloky. Tyčinky jsou čtyři, zahnuté, nevyčnívající z květů. Semeník obsahuje dvě komůrky a na bázi je obklopený velkým žláznatým terčem. Tobolky jsou podlouhlé, uvnitř s přepážkou, pukající podélně dvěma chlopněmi a obsahují mnoho plochých, křídlatých semen.[2][3][4]
- Řez květem křivouše kořenujícího
- Plody křivouše kořenujícího
- (c) I, Wildfeuer, CC BY-SA 3.0List křivouše kříženého
Rozšíření
Rod zahrnuje dva druhy.[5] Křivouš kořenující (Campsis radicans) pochází z východních oblastí Severní Ameriky, zdomácněl však i v některých jiných oblastech světa. Křivouš velkokvětý (Campsis grandiflora) se vyskytuje ve východní a jihovýchodní Číně a v Japonsku.[2][4]
Zástupci
- křivouš kořenující (Campsis radicans)
- křivouš křížený (Campsis × tagliabuana)
- křivouš velkokvětý (Campsis grandiflora)
Význam
Křivouš kořenující je pěstován jako nápadně kvetoucí, vzrůstná okrasná liána. Pěstuje se také ve žluté formě známé jako 'Flava' a v několika dalších kultivarech. Řidčeji je v České republice pěstován kříženec obou druhů křivouš křížený, zejména kultivar 'Madame Galen'. V nejteplejších polohách lze pěstovat asijský křivouš velkokvětý, tento druh je však pěstován vzácně a není ani uváděn z žádné české botanické zahrady.[4][6][7]
- Křivouš velkokvětý na zdi domu
- Žlutokvětá forma křivouše kořenujícího
- (c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0Květy křivouše kříženého
Pěstování a množení
Křivouše jsou slunomilné dřeviny. Vyhovuje jim jižní nebo západní stanoviště u zdí, plotů nebo na pergole. Půda by měla být hluboká, kyprá, propustná. Roste i v půdách písčitých. Je vhodné do půdy přidat trochu rašeliny. Rostliny kvetou na mladých výhonech, proto je možné je silněji seříznout. Vhodná je zimní přikrývka. Křivouš velkokvětý je choulostivý a v České republice je vhodný jen pro nejteplejší polohy.[6][8] Křivouše se nejsnáze množí kořenovými řízky, které se odebírají před příchodem silnějších mrazů a nechají vyrašit ve skleníku. K množení lze též použít dřevité řízky. Kultivary lze též v lednu roubovat kopulací na kořeny křivouše kořenujícího. Množení výsevem se téměř nepoužívá, rovněž zelené letní řízky jsou problematické.[8][9]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b ZHANG, Zhi-Yun; SANTISUK, Thawatchai. Flora of China: Campsis [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 07-082-78.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ a b WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
- ↑ KAWOLLEK, Wolfgang; KAWOLLEK, Marco. Množení rostlin. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2719-1.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu křivouš na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Paucabot, Licence: CC BY-SA 3.0
Bignònia. Campsis radicans. Son Carrió, Mallorca.
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Photo of Campsis ×tagliabuana (trumpet vine) at the Desert Demonstration Garden in Las Vegas, Nevada
Autor: VonTasha, Licence: CC BY-SA 3.0
Fleur de Campsis radicans ouverte afin de visualiser les organes reproducteurs
A ceiling painting in Kannonji / Chinese trumpet vine, Kannonji Temple, Nagasaki city
Autor: This photo was taken by Dave Whitinger, Licence: CC BY-SA 3.0
Trumpet Vine, Trumpet Creeper, Cow-Itch Vine (Campsis radicans)
Autor: 4028mdk09, Licence: CC BY-SA 3.0
Trompetenblume (Campsis), fotografiert in Rheinland-Pfalz (Deutschland)