Křivsoudov

Křivsoudov
Radnice v Křivsoudově
Radnice v Křivsoudově
Znak městyse KřivsoudovVlajka městyse Křivsoudov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecVlašim
Obec s rozšířenou působnostíVlašim
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel452 (2023)[1]
Rozloha13,66 km²[2]
Katastrální územíKřivsoudov
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ257 65 až 257 66
Počet domů211 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseKřivsoudov 1
257 65 Křivsoudov
podatelna@mestys-krivsoudov.cz
StarostaJan Červený
Oficiální web: www.mestys-krivsoudov.cz
Křivsoudov
Další údaje
Kód obce530000
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Křivsoudov (německy Kschiwsoudow) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde 452[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Jenišovice a Lhota Bubeneč.

Ve vzdálenosti 17 km severozápadně leží město Vlašim, 20 km jihovýchodně město Humpolec, 22 km východně město Světlá nad Sázavou, 24 km jižně město Pelhřimov a asi 40 km Benešov. Křivsoudov sousedí na severu se Strojeticemi a Loktem, na západě s Děkanovicemi, na jihu se Studeným a Martinicemi u Onšova a na východě s Čechticemi.

Znak Křivsoudova má v sobě tři kančí zuby na červeném podkladu.

Historie

Renesanční panský zámeček

První písemná zmínka o Křivsoudově pochází z roku 1276. Majitelem zdejší tvrze byl tehdy purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan, který zde založil hrad a opevněný kostel Narození Panny Marie.[4] V roce 1307 se majitelem obce stalo pražské biskupství. Křivsoudov byl povýšen na městečko a v roce 1382 zde byla založena škola pro chudé duchovní.

V husitské době se roku 1424 stal majitelem Beneda z Nečtin. Po porážce husitského hnutí odešel Beneda z Nečtin ze země a král věnoval Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy. On a jeho potomci zde však nebydleli (měli sídlo v Lipnici nad Sázavou), a proto hrad chátral.

V roce 1550 koupil Křivsoudov Jindřich Střela z Rokyc. Opravil hrad a později postavil na náměstí panský zámeček. Jindřich Střela mladší přišel o Křivsoudov při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. V roce 1702 se jeho majitelem stal Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, který spojil toto panství s panstvím Dolní Kralovice. V roce 1715 však zničil hrad i městečko požár. Za vlády Josefa II. byla v Křivsoudově založena tkalcovská škola a ve stejné době vznikla i dřevěné budovy obecné školy. Kamenná školní budova pak byla postavena v roce 1807.

V 19. století se majiteli Křivsoudova stala knížata z Auerspergu. Ta jej držela až do znárodnění po druhé světové válce. Pak byly v typickém socialistickém stylu postaveny bytovky, mateřská škola, státní statek a prodejna (postavena v akci Z).

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[8]
  • 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[9]
  • 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

V městysi Křivsoudov (přísl. Jenišovice, Lhota Bubeneč, 879 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] holič, 5 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, lihovar Rud. Fuchs, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, 4 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Křivsoudově, Reiffeisenova záložna pro Křivsoudov, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Rud. Fuchs

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Křivsoudově.
Náměstí
  • Radnice s hospodářským dvorem a stodolou, postavená v roce 1901 v novorenesančním stylu.[12] Má dvě podlaží, kde v přízemí je restaurace a v prvním patře obecní úřad, zasedací místnost a knihovna.
  • Renesanční panský zámeček v horní části náměstí.[13] Postavil jej zde rod Střelů z Rokyc.
  • Kostel Narození Panny Marie v dolní části obce, pocházející z 13. století.[14] Byl několikrát přestavován a nese proto prvky prakticky všech stylů.
  • V centru městečka se dochovaly nepatrné zbytky křivsoudovského hradu využité při stavbě barokní sýpky a ve dvacátém století sokolovny.[15]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
  • Kamenný most přes bezejmenný potok z roku 1844

Současnost obce

V obci působí od roku 1878 sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 zde byl založen spolek Sokol, který si postavil v letech 1928–1930 budovu na místě vyhořelých sýpek. Pod místním Sokolem působí i klub ochotníků. V Křivsoudově působí i Klub žen a myslivecké sdružení Káně.

Doprava

Městysem prochází silnice II/150 Votice – Čechtice – Křivsoudov – Ledeč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Ve vzdálenosti čtyř kilometrů od obce vede dálnice D1 s exitem 66 (Loket). Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. V roce 2012 městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dačice, Dolní Kralovice, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.

Turistika

  • Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 0071 Čechtice – Podměstský Mlýn – Trhový Štěpánov a č. 0083 Dolní Kralovice – Tomice – Křivsoudov.
  • Pěší turistika – Městysem prochází zeleně značená turistická trasa Trhový Štěpánov – Keblov – Křivsoudov – Děkanovice – Snět.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Křivsoudov – historický vývoj Archivováno 17. 9. 2017 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  5. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  12. Radnice Křivsoudov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  13. Panský zámeček Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  14. Kostel Narození Panny Marie Archivováno 8. 2. 2017 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  15. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Křivsoudov, s. 303–304. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Křivsoudov, town hall.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Křivsoudov, main square.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Náměstí v Křivosoudově
Křivsoudov, castle.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Renesanční panský zámeček na náměstí v Křivosoudově
Flag of Křivsoudov.svg
Červený list s volnou trojicí bílých vlčích zubů.
CoA of Křivsoudov.svg
V červeném štítě zleva vynikající tři stříbrné vlčí zuby.