Kůlna (jeskyně)

Jeskyně Kůlna
Vstupní portál jeskyně Kůlna
Údaje o jeskyni
StátČeskoČesko Česko
MístoSloup, okres Blansko, Jihomoravský kraj
Zeměpisné souřadnice
Délka92 m
Datum objevuznámá a osídlená od paleolitu a neolitu
Geologievápencový kras, průtoková jeskyně, ve spodních patrech propasťový systém
Datum zpřístupněnísoučást návštěvního okruhu Sloupsko-šošůvských jeskyní
Počet vstupů2
Kód památky17202/7-7036 (PkMISSezObrWD)
Jeskyně Kůlna
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kůlna je velká tunelovitá jeskyně, prorážející skalní ostroh Pustého žlebu 1 km jižně od obce Sloup v severní části Moravského krasu. Jeskyně je dnes součástí návštěvního okruhu veřejnosti přístupných Sloupsko-šošůvských jeskyní, s nimiž je propojena asi 25 m dlouhou štolou.

Popis jeskyně

Jeskyně se otvírá k jihu do žlebu mohutným portálem 8,5 m vysokým a 40 m širokým. Portál vede do esovitě se stáčející chodby, dlouhé 92 m, stoupající celkem o 7 m k hornímu, severnímu vstupu. Ten je daleko méně nápadný, velikost severního portálu je jen 4 m na výšku a 10 m na šířku. Uprostřed této chodby je poklopem uzavřena šachta, vedoucí do spodních pater Kůlny, zvaných Křížovy jeskyně. Spodní patra Kůlny představují propasťovitý systém, tvořený třemi propastmi s celkovou hloubkou 75 m pod dnem Kůlny a přilehlými chodbami o celkové délce asi 100 m.

Tvářnost tunelové chodby Kůlny byla výrazně narušena za druhé světové války, kdy bylo dno chodby vybetonováno a byla zde zřízena podzemní zbrojní továrna. Toto vybetonování bylo později částečně odstraněno a pokračovaly zde do značné hloubky archeologické vykopávky, jejichž pozůstatky lze zhlédnout v jižní části jeskyně i dnes.

Vlastní jeskyně Kůlna byla průtokovou jeskyní, protékanou vodami tekoucími od Sloupu tehdejším Pustým žlebem. Spodní patra pak představují paleoponor těchto vod.

Historie objevování a využívání jeskyně

Jeskyně Kůlna byla známa od nepaměti a byla využívána pravěkým člověkem jako sídliště. V roce 1880 zde stopy tohoto osídlení objevil Jindřich Wankel. Po něm zkoumal jeskyni v letech 1881–1885 a v roce 1891 také Martin Kříž. Při svých archeologických vykopávkách objevil v roce 1884 spodní patra jeskyně Kůlny, která jsou dnes po něm nazvána. Archeologické výzkumy prokázaly v jeskyni Kůlna významné osídlení v neolitu a mladém paleolitu.

Objevná šachta na spodní patra Kůlny byla dr. Křížem po objevu opět zaházena. Znovu byla otevřena Karlem Absolonem při jeho výzkumech ve Sloupě v roce 1902. Karel Absolon tehdy objevil většinu dnes známých Křížových jeskyní a zmapoval je. Štola byla poté opět zaházena a definitivně byla otevřena a zajištěna skružemi s poklopem až v roce 1950.

Za druhé světové války byla jeskyně využívána jako podzemní továrna německých zbraní. Vchody i podlahy byly zabetonovány, což způsobilo poškození jeskyně. Vojenská výroba zde začala koncem léta 1944 a byla ukončena v druhé polovině dubna 1945 z důvodu dezerce dělníků.

Po odstranění následků výstavby podzemní továrny se s překvapením zjistilo, že přes značné poškození výplní jeskyně archeologický význam jeskyně neklesl, naopak - výzkumy, které zde v letech 1961–1976 provádělo Moravské museum pod vedením Karla Valocha, prokázaly osídlení i ve středním a starším paleolitu a přiřadily Kůlnu k nejvýznamnějším středopaleolitickým lokalitám v Evropě. Průřez vrstvami ve vchodu do jeskyně dosáhl hloubky patnáct metrů. Nejčetnější nálezy pocházejí ze souvrství 7 – tisíce kusů kamenné industrie (kultura micoquienu, kostí mamuta, soba i jiných druhů, kostěné nástroje, drobné kosterní pozůstatky neandrtálců, staré kolem nebo něco přes čtyřicet tisíc let). Nejvýznamnějším objevem byl v roce 1965 nalezený zlomek horní čelisti patrně dospívajícího chlapce z doby před 120 000 lety. Mladší vrstvy dokládají kromě stop gravettienu i osídlení ze závěru paleolitu – magdalenienu a epimagdalénienu (kamenná i kostěná industrie včetně vzácné tzv. "náčelnické hole", parohových hrotů a ryté výzdoby, vedle kostí zvířat i zlomek lidské čelisti).

V těsně sousedícím systému podzemních chodeb Sloupsko-šošůvské jeskyně byla v devatenáctém století nalezena lebka jeskynního medvěda s kamenným hrotem oštěpu zaraženým v horním patře; patří k prvním nesporným důkazům, že člověk žil současně s velkými zvířaty pleistocénu a že je i lovil (informací o nálezu se inspiroval historik a spisovatel knih pro mládež Eduard Štorch při barvitém líčení dramatické situace takového lovu ve své knize Lovci mamutů).

V roce 1997 byla jeskyně nově proraženou štolou připojena k systému Sloupsko-šošůvských jeskyní, k nimž ostatně morfologicky patří, a stala se součástí jejich návštěvního okruhu.

Fotogalerie

Externí odkazy

Literatura

  • SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. S. 322–323. 
  • Jeskyně Kůlna před 65 roky, Sborník Muzea Blansko 2010

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Jeskyně Kůlna, Sloup 03.jpg
Autor: Doronenko, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Jeskyně Kůlna1.jpg
(c) I, Prazak, CC BY 2.5
Jeskyně Kůlna v Moravském krasu u Sloupu - vstupní portál
Jeskyně Kůlna, Sloup 01.jpg
Autor: Doronenko, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Neandertalska celist kulna.jpg
Autor: Zdeněk Skokan, Licence: CC BY-SA 4.0
Úlomek horní čelisti neandertálského chlapce objevili Karel Valoch v jeskyni Kůlna v roce 1965. Dnes je uložen v depozitáři Moravského zemského muzea.
Sloup jeskyně kůlna.jpg
Autor: Naturephoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Naleziště ze starší doby kamenné.
Jeskyně Kůlna tabule.jpg
Jeskyně Kůlna - informační tabule
Legenda jaskinia.svg
Sign of cave to use in map's legend