KAvZ-685

KAvZ-685
(c) User: Der Reisende na projektu wikicesty shared, CC BY-SA 3.0 KAvZ-685 v Arménii
Typ	KAvZ-685
Výrobce	Kurganský autobusový závod
Výroba v letech	1971–1993
Technické údaje
Délka	6500 mm
Šířka	2550 mm
Výška	3030 mm
Pohotovostní hmotnost	4080 kg
Obsaditelnost
Míst k sezení	21
Míst k stání	7
Motory a převodovky
Motor	ZMZ-53A, ZMZ-513.10
Výkon motoru	85 kW
Druh převodovky	manuální (4+1)
multimediální obsah na Commons

KAvZ-685 byl sovětský autobus střední velikosti, kapotové koncepce, stavěný na podvozku nákladního automobilu GAZ-53. V Česku by vozidlo této velikosti mohlo být označeno jako midibus.

Historie vzniku

Předchůdcem byl autobus KAvZ-651B, stavěný na podvozku automobilu GAZ-51. První prototypy autobusu vznikly na konci šedesátých let dvacátého století v Kurganském autobusovém závodě. Zkušební série KAvZ-685 byly vyráběny od roku 1971. Tyto předsériové vozy se lišily od definitivního provedení například čtyřdílnými čelními skly. U sériových vozů byla použita dvě ohýbaná skla. Sériová výroba začala v roce 1973. V roce 1975 byla zadní směrová a brzdová světla změněna z kulatých na hranatá. Přední kombinované směrové a obrysové svítilny byly změněny na dvoubarevné. Výroba tohoto typu, včetně všech odvozených verzí, běžela do roku 1989.

Technický popis

KAvZ-685 byl kapotový autobus s malou obsaditelností, podobně jako předchůdce KAvZ-651B. Byl určen především k užívání v zemědělských oblastech. Autobus se lišil od předchůdce prostornějším salónem pro cestující, modernějším designem, měl vylepšené jízdní charakteristiky, byl spolehlivější a počítalo se s delším intervalem mezi opravami.

Podvozek nového autobusu byl účelovou modifikací základního podvozku vozů GAZ-53A (GAZ-53-40). Podvozek měl zesílený rám, účinnější odpružení a osmiválcový benzínový vidlicový motor. K přenosu zvětšeného krouticího momentu sloužila zesílená jednokotoučová spojka, nová převodovka a vylepšená kardanová hřídel. Od roku 1975 byly montovány dvouokruhové hydraulické brzdy se dvěma podtlakovými posilovači a signalizací funkce brzd.

KAvZ-685 měl dobře tepelně izolovaný salón pro cestující, pohodlná měkká sedadla s malými područkami. Místo pro řidiče bylo částečně odděleno od prostoru pro cestující, ventilace byla dostatečně účinná a navíc bylo možné otevírat boční okna nebo větrací otvory ve střeše. Plánovaný interval mezi opravami byl 260 000 km.

Modifikace

• KAvZ-685S – byl konstruován pro provoz v severských částech SSSR při teplotách do −60 °C
• KAvZ-685G – byl určen k provozu v horských oblastech ve výškách 3 až 4 000 m
• KAvZ-685M (1984–1986) – modernizovaná verze autobusu; montovala se na podvozek GAZ-53-12 s modernějším motorem ZMZ-53-11
• KAvZ-3270 (1986–1991) – modernizovaná a přejmenovaná varianta KAvZ-685M
• KAvZ-3271 (1991–1993) – mezityp před zařazením typu KAvZ-3976 do výroby

Odkazy

Literatura

• HARÁK, Martin. Autobusy a trolejbusy východního bloku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. 224 s. ISBN 978-80-247-4738-5. 
• ŠUGUNOV, Lev Michajlovič. Avtomobili Strany Sovetov. 2. vyd. Moskva: DOSAAF, 1983. 128 s. 

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků КАвЗ-685 na ruské Wikipedii a KAwZ-685 na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu KAvZ-685 na Wikimedia Commons