Tatra KT4
Tatra KT4 | |
---|---|
Tramvaj Tatra KT4D v Liepāji | |
Výrobce | ČKD Praha, závod Tatra Smíchov |
Prototyp(y) | 1969, 1973 |
Výroba v letech | 1974–1997 |
Vyrobeno kusů | 1748 |
Technické údaje | |
Délka (bez spřáhel) | 18 110 mm |
Šířka | 2 200 mm |
Výška skříně | 3 100 mm |
Pohotovostní hmotnost | 20 300 kg |
Max. rychlost | 65 km/h |
Rozchod | 1000 / 1067 / 1435 mm |
Obsaditelnost | |
Míst k sezení | 26 |
Míst k stání | 83 |
Motory a elektrická výzbroj | |
Motory | TE 022 / TE 023 |
Počet a výkon motorů | 4×40 kW |
Elektrická výzbroj | UA 15P / UA 17P |
Napájecí napětí | 600 V |
multimediální obsah na Commons |
Tatra KT4 je typ dvoučlánkové tramvaje, vyráběné od 70. do 90. let 20. století společností ČKD Tatra Smíchov.
Konstrukce
Tramvaj KT4 je jednosměrný čtyřnápravový motorový tramvajový vůz sestávající ze dvou článků navzájem spojených kloubem a krycím měchem. Protože byla zpočátku určena převážně pro provoz v německých městech, v jejichž historických centrech často vedou tramvajové tratě úzkými křivolakými uličkami, byl z konstrukce vypuštěn střední podvozek – vůz tak může lépe projíždět ostrými oblouky. KT4 má čtvery skládací dveře, dvoje v každém článku. Vybavena je elektrickou výzbrojí typu UA 15P (zrychlovač) nebo UA 17P (TV 3) a trakčními motory TE 022 s cizí ventilací nebo TE 023 s vlastní ventilací, a spojenými do série.
Do tohoto typu tramvaje je možno montovat podvozky jak pro normální rozchod kolejí 1435 mm, tak i pro rozchod 1000 mm resp. 1067 mm (Tallinn).
Prototypy
První vůz KT4 (ev.č. 7000) byl přestavěn z prototypu tramvaje K1 ev.č. 7000. Tento funkční vzorek, který se lišil od ostatních vozů KT4, vznikl v roce 1969 zkrácením vozové skříně tramvaje K1 o třetinu a vypuštěním středního podvozku. Vůz byl testován nejprve v Praze, poté v letech 1972 až 1973 v Liberci. Následně se dostal zpět do Prahy. Výrobce do vozu namontoval novou tyristorovou výzbroj, tramvaj byla přečíslována na ev.č. 8004 a zkušebně jezdila až do roku 1977, kdy byla zrušena.
Dva prototypy tramvaje KT4 byly postaveny v roce 1973 (obdržely ev.č. 8001 a 8002). Po zkušebních jízdách v Praze byly o rok později prodány do Postupimi. Tam pod ev.č. 001 a 002 jezdily do roku 1989. Vůz č. 002 byl zlikvidován, první prototyp byl přeřazen do muzea.
O tramvaje KT4 projevily zájem i dopravní podniky v SSSR. Proto byly v roce 1976 postaveny dva prototypy KT4SU (ev.č. 8007 a 8008), které byly po zkouškách v Praze dodány do Lvova, kde obdržely ev.č. 1 a 2. O čtyři roky později byly přečíslovány na 1001 a 1002. V roce 1998 byly ještě v provozu.
V roce 1983 byly postaveny dva prototypy (ev.č. 0014 a 0015) tramvaje KT4t (vůz KT4 s novou tyristorovou výzbrojí TV3). Po zkouškách v Praze byly předány do Berlína, kde obdržely čísla 219 303 a 219 302. V roce 1992 byly přečíslovány na ev.č. 9702 a 9703. O tři roky později byly oba vozy zmodernizovány na typ KT4M, přičemž zároveň obdržely ev.č. 7011 a 7012. Obě tramvaje jsou zřejmě dosud v provozu.
Do Lvova byl v roce 1986 dodán vůz ev.č. 0023 k výzkumným a měřícím účelům. Další osudy vozu nejsou známy.
Rekonstrukce a modernizace
- Tatra KTNF6
- Tatra KTNF8
Provoz
V letech 1973 až 1997 bylo postaveno celkem 1748 vozů. Přehled dodaných nových vozů (přímo z výroby):
Současný stát | Město | Článek | Typ | Roky dodávek | Počet vozů | Evidenční čísla při dodání | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Estonsko | Tallinn | článek | KT4SU | 1980–1990 | 73 kusů | 51 – 123 | |
Chorvatsko | Záhřeb | článek | ∑ | 1985–1987 | 51 kusů | ||
KT4YU | 1985–1986 | 50 kusů | 301 – 350 | ||||
KT4Dt | 1986 (1987?) | 1 kus | 351 | ||||
Lotyšsko | Liepāja | článek | KT4SU | 1983–1988 | 22 kusů | 216 – 235 | čísla 220 a 221 obsazena dvakrát |
Německo | Berlín | článek | ∑ | 1976–1987 | 574 kusů | ||
KT4D | 1976–1987 | 475 kusů | viz přehled | ||||
KT4Dt | 1983–1987 | 99 kusů | viz přehled | ||||
Brandenburg an der Havel | článek | KT4D | 1979–1983 | 16 kusů | 170 – 185 | ||
Cvikov | článek | KT4D | 1987–1990 | 32 kusů | 928 – 954 | čísla 945 – 949 obsazena dvakrát | |
Erfurt | článek | KT4D | 1976–1990 | 156 kusů | 401 – 555 | číslo 404 obsazeno dvakrát | |
Frankfurt nad Odrou | článek | KT4D | 1987–1990 | 34 kusů | 201 – 234 | ||
Gera | článek | KT4D | 1978–1990 | 60 kusů | 301 – 344 348 – 363 | ||
Görlitz | článek | KT4D | 1983–1990 | 11 kusů | 001 – 011 | ||
Gotha | článek | KT4D | 1981–1982 | 6 kusů | 301 – 306 | ||
Chotěbuz | článek | KT4D | 1978–1990 | 65 kusů | 1 – 65 | ||
Lipsko | článek | KT4D | 1976 | 8 kusů | 1301 – 1308 | ||
Plavno | článek | KT4D | 1976–1988 | 35 kusů | 201 – 235 | ||
Postupim | článek | KT4D | 1974–1983 | 45 kusů | 001 – 044 | číslo 011 obsazeno dvakrát | |
Rusko | Kaliningrad | článek | KT4SU | 1987–1994 | 41 kusů | 401 – 441 | |
Pjatigorsk | článek | KT4SU | 1988–1994 | 35 kusů | 120 – 154 | ||
Srbsko | Bělehrad | článek | ∑ | 1980–1997 | 220 kusů | ||
KT4YU | 1980–1990 | 200 kusů | 201 – 400 | ||||
KT4M-YUB | 1997 | 20 kusů | 401 – 420 | el. výzbroj TV14Z s IGBT tranzistory | |||
Ukrajina | Jevpatorija | článek | KT4SU | 1987–1990 | 18 kusů | 30 – 47 | |
Lvov | článek | KT4SU | 1976–1988 | 145 kusů | 1001 – 1145 | ||
Vinnycja | článek | KT4SU | 1980–1990 | 81 kusů | 148 – 228 | ||
Žytomyr | článek | KT4SU | 1981–1987 | 20 kusů | 19 – 38 |
- Čísla vozů
- Berlín (vozy KT4D): 219 001 – 219 291, 219 304 – 219 312, 219 321 – 219 417, 219 475 – 219 552
- Berlín (vozy KT4Dt): 219 292 – 219 303, 219 418 – 219 474, 219 553 – 219 582
Ve většině uvedených měst stále vozy KT4 jezdí, v Německu jsou již většinou modernizované. Tramvaje si různé dopravní podniky prodávaly, takže počet měst, kde je nebo byl v provozu typ KT4, je vyšší.
U českých provozovatelů byla dlouhodobě jediná tramvaj KT4. V Liberci se v letech 2004–2014 nacházel jeden vůz KT4 odkoupený z německé Gery. Nebyl v běžném provozu a původně byl zamýšlen pro přestavbu na tzv. party tramvaj. Tento záměr však nebyl uskutečněn a vůz byl v březnu 2014 nakonec odprodán do maďarského Szegedu pro budoucí vzorovou modernizaci pro Lvov.[1] V roce 2016 stál bez využití na kusé koleji před vozovnou Kistelek.[2] V roce 2019 prodělal rekonstrukci spojenou s modernizací a bude zařazen do provozu.[3]
Historické vozy
- Potsdam (vůz ev. č.001, první prototyp)
- Leipzig (vůz ev. č.1308)
- Gera (vůz ev. č. 320)
- Berlín (vozy ev. č. 219 282-8 a 219 481-3)
- Eisenbahnmuseum Weimar (erfurtský vůz ev. č. 405)
- Vinnycja (vůz ev. č. 226)
Galerie
Tramvaj KT4 v rumunském městě Galati
Tramvaj KT4 v Záhřebu
Tramvaj KT4 v Bělehradu
Berlínský vůz typu KT4D
Plavenská tramvaj KT4D
Liepājský vůz KT4SU
Odkazy
Reference
- ↑ Vůz DP Liberec #- (ČKD Tatra KT4D) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Фото: Сегед, Tatra KT4D № (105) — TransPhoto [online]. transphoto.ru [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Szeged - “Liberecká KT4 ev.č 105” [online]. Tramvaje v České republice, 2019-06-16 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.
Literatura
- MARA, Robert. Článkové tramvaje KT4. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2016. 64 s. ISBN 978-80-87047-34-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra KT4 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: HelmiStoDromo (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY-SA 3.0
tramvaj Tatra KT4D
Autor: Suradnik13 (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY-SA 3.0
ČKD Tatra KT4, type 301, Zagreb, Croatia
Autor: Magadan (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY-SA 3.0
Berlin Tram, manufactured by Tatra, Prague
Autor: Jindřich Běťák, Licence: CC BY-SA 3.0
Tatra KT4 ev. č. 237, provozovatel Liepājas tramvajs, trať v Krišjāņa Valdemāra iela v jednokolejném provozu, Liepāja
Autor: Jindřich Běťák, Licence: CC BY-SA 3.0
Tatra KT4 ev. č. 229, provozovatel Liepājas tramvajs, trať v Krišjāņa Valdemāra iela v jednokolejném provozu, Liepāja
Autor: Daniel Möschke, Licence: CC BY-SA 3.0
Tram Typ CKD Tatra KT4D in Plauen/Germany
Autor: PetrS., Licence: CC BY-SA 4.0
Prototyp tramvaje KT4 z Postupimi po generální opravě v Ústředních dílnách DP hl.m. Prahy při prezentační jízdě ve smyčce Sídliště Ďáblice.