KW Sagitarii
| KW Sagittarii | |
|---|---|
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000) | |
| Souhvězdí | Střelec (Sagittarius) |
| Rektascenze | 17h 52m 00,7s |
| Deklinace | −28° 01′ 20,6″ |
| Vzdálenost | 9 800 ly (2 722 pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 11,0[1] |
| Absolutní hvězdná velikost | −7,7 |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Typ proměnnosti | polopravidelná proměnná (SRc) |
| Spektrální typ | M1,5Iab |
| Hmotnost | 20 M☉ |
| Poloměr | 1 009 ± 142 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 175 000 ± 52 000 L☉ |
| Povrchová teplota | 3 720 ± 183 K K |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 316496 |
| Bonner Durchmusterung | BD CD−27°12032 |
| 2MASS | 2MASS J17520073-2801205 |
| Katalog Hipparcos | HIP 87433 |
| Tychův katalog | TYC 6849-57-1 |
| Databáze | |
| SIMBAD | data |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
KW Sagittarii je červený veleobr v souhvězdí Střelce, vzdálený přibližně 9 800 světelných let od Země. Jeho poloměr činí asi 1 009 průměrů Slunce, což ho řadí mezi jedny z největších známých hvězd. Svítivost hvězdy přesahuje 175 000krát svítivost Slunce. Spektrální klasifikace M1.5Iab odpovídá chladné červené barvě a nízké povrchové teplotě přibližně 3 720 K.[2]
Vlastnosti
KW Sagittarii patří mezi polopravidelné proměnné hvězdy (typ SRc). Jasnost hvězdy kolísá s určitou nepravidelností, avšak vykazuje opakující se vzory.[3] Variace jasnosti mohou dosahovat až dvou magnitud. Tato hvězda je členem asociace Sagittarius OB5, což naznačuje, že se jedná o mladou hvězdu, jejíž stáří se odhaduje na několik milionů let.[4]
Pozorování ukázala, že KW Sagittarii má hmotnost přibližně 20 hmotností Slunce a poloměr 1 009±142 průměrů Slunce. Hvězda ztrácí hmotu intenzivním hvězdným větrem.[5] Podle dat z Gaia DR3 je její vzdálenost přibližně 9 800 světelných let.[6]
Historie pozorování
Hvězda byla poprvé identifikována jako proměnná v roce 1942 Henriettou Hill Swopeovou.[7] Pozdější výzkumy pomocí interferometrických metod poskytly přesnější údaje o poloměru, svítivosti a dalších základních parametrech hvězdy.[2] Výzkum červených veleobrů z roku 2009 zařadil KW Sagittarii mezi jasné červené veleobry s charakteristickými vlastnostmi, jako je vysoká svítivost a nízká teplota.[8]
Reference
- ↑ DUCATI, J. R. VizieR Online Data Catalog: Catalogue of Stellar Photometry in Johnson's 11-color system. CDS/ADC Collection of Electronic Catalogues. 2002. Bibcode 2002yCat.2237....0D.
- ↑ a b ARROYO-TORRES, B.; WITTKOWSKI, M.; MARCAIDE, J. M.; HAUSCHILDT, P. H. The atmospheric structure and fundamental parameters of the red supergiants AH Scorpii, UY Scuti, and KW Sagittarii. Astronomy & Astrophysics. 2013, s. A76. doi:10.1051/0004-6361/201220920. S2CID 73575062. Bibcode 2013A&A...554A..76A. arXiv 1305.6179.
- ↑ General Catalogue of Variable Stars [online]. Sternberg Astronomical Institute [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.
- ↑ MELNIK, A. M.; DAMBIS, A. K. Distance scale for high-luminosity stars in OB associations and in field with Gaia DR2. Spurious systematic motions. Astrophysics and Space Science. 2020, s. 112. doi:10.1007/s10509-020-03827-0. S2CID 220128144. Bibcode 2020Ap&SS.365..112M. arXiv 2006.14649.
- ↑ MAURON, N.; JOSSELIN, E. The mass-loss rates of red supergiants and the de Jager prescription. Astronomy and Astrophysics. 2011, s. A156. doi:10.1051/0004-6361/201013993. Bibcode 2011A&A...526A.156M. arXiv 1010.5369.
- ↑ GAIA COLLABORATION. Gaia Data Release 3: Summary of the content and survey properties. Astronomy and Astrophysics. 2022, s. A1. doi:10.1051/0004-6361/202243940. Bibcode 2023A&A...674A...1G.
- ↑ SWOPE, Henrietta Hill. Variable stars in MWF 189. Annals of Harvard College Observatory. 1942, s. 1–10. Bibcode 1942AnHar.109....1S.
- ↑ MASSEY, Philip; SILVA, David R.; LEVESQUE, Emily M.; PLEZ, Bertrand; OLSEN, Knut A. G. Red Supergiants in the Andromeda Galaxy (M31). The Astrophysical Journal. 2009, s. 420. doi:10.1088/0004-637X/703/1/420. S2CID 119293010. Bibcode 2009ApJ...703..420M. arXiv 0907.3767.