Kačka strakatá

Jak číst taxoboxKačka strakatá
alternativní popis obrázku chybí
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
RodHistrionicus
Lesson, 1828
Binomické jméno
Histrionicus histrionicus
(Linnaeus, 1758)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kačka strakatá (též kačka pestrá nebo kachna strakatá; Histrionicus histrionicus – z latinského histrio = herec) je malý druh vrubozobého ptáka a jediný žijící zástupce rodu Histrionicus.

Taxonomie

Dva samci (uprostřed) a samice

Kačku strakatou poprvé popsal Linné v roce 1758 a jedná se o monotypický druh z rodu Histrionicus. Monotypický rod je, laicky řečeno, rod s jediným podřazeným taxonem. V dřívější době existovaly i jiné druhy, avšak dochovaly se jen jejich fosílie, které byly často nalézány na území Spojených států, především v Kalifornii. Tyto druhy již vyhynuly a zbyla pouze kačka strakatá. V současnosti jsou uváděny dva poddruhy kačky strakaté. Ty se liší hlavně v geografickém rozšíření.

  • Kačka pestrá atlantská (Histrionicus histrionicus histrionicus)
  • Kačka pestrá tichomořská (Histrionicus histrionicus pacificus)
Vejce kaček strakatých

Popis

Dorůstá 38–45 cm a váží 526–675 g.[2] Jedná se o velmi malou a pestře zbarvenou kachnu s výrazným pohlavním dimorfismem. Samec má přední polovinu těla převážně šedomodrou s bílými pruhy a typickou bílou skvrnou za okem. Zadní část boků je kaštanově hnědá. Naopak samice je šedohnědá s bělavou hrudí (ta u samců v prostém šatě chybí) a se třemi bílými skvrnami na hlavě. Mláďata a nevyzrálí jedinci se podobají spíše samicím.

Ekologie

Hnízdí u chladných, rychle tekoucích toků na severozápadě a severovýchodě Severní Ameriky, Islandu, v Grónsku a východní Asii. Je tažná, zimuje převážně na skalnatých pobřežích Tichého a Atlantského oceánu a vzácně zaletuje též na území západní a střední Evropy.[3] [2][4] Na území Česka se tento druh nevyskytuje. Na Slovensku byl jediný samec uloven v roce 1867 u Holíče.

Po potravě, kterou tvoří měkkýši, korýši a vodní hmyz, pátrá pod vodou. Pohlavně dospívá ve věku 2 let a je sezonně monogamní. Do hnízda, které bývá skryté v husté vegetaci, klade 5–8 vajec, na kterých sedí 27–29 dnů.[5] Mláďata jsou pak opeřena ve věku 40–50 dnů.[6]

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 133. 
  3. Histrionicus histrionicus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2010-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-04. (anglicky) 
  4. Harlequin Duck [online]. South Dakota Birds and Birding [cit. 2010-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. RILEY, Alex; JOHNSON, Matthew. Histrionicus histrionicus [online]. Animal Diversity Web [cit. 2010-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GREENBERG, Russell. Harlequin Duck [online]. Smithsonian Migratory Bird Center [cit. 2010-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-16. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Histrionicus histrionicus MWNH 1024.JPG
Autor: Klaus Rassinger und Gerhard Cammerer, Museum Wiesbaden, Licence: CC BY-SA 3.0
Harlequin duck Histrionicus histrionicus , egg, Coll. Museum Wiesbaden
Histrionicus histrionicus map.svg
Autor: Cephas, Licence: CC BY-SA 4.0
Geographical distribution of Harlequin duck.
 
Breeding
 
Nonbreeding