Kaňk (352 m)
| Kaňk | |
|---|---|
 Pomník na vrcholu Kaňku | |
| Vrchol | 352 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Českomoravská vrchovina / Hornosázavská pahorkatina / Kutnohorská plošina / Malešovská pahorkatina / Zásmucká pahorkatina / Kutnohorská část |
| Souřadnice | 49°58′19″ s. š., 15°16′43″ v. d. |
  Kaňk | |
| Hornina | ortorula |
| Povodí | Vrchlice, Hořanský potok |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaňk, dříve zvaný Špimberk[1], je nejvýchodnějším vrcholkem pásma vrchů, které ze severní strany lemují středočeské město Kutná Hora. Kopec, tyčící se zhruba 2,5 km ssv. od centra města, představuje nejvyšší bod geomorfologického okrsku Malešovská pahorkatina, který náleží do podcelku Kutnohorská plošina na severozápadě Hornosázavské pahorkatiny. Na úpatí vrchu se rozkládají tři části města Kutná Hora: na severozápadní straně je to Kaňk, bývalé horní městečko, na jihozápadě předměstí Šipší a ze strany jihovýchodní pak Sedlec s někdejším významným klášterem. Ke katastrálnímu území Kaňk patří pouze část západního úbočí kopce, vrchol i ostatní svahy příslušejí do katastrálního území Sedlec u Kutné Hory.
Těžba stříbra
Kopec se nachází v kutnohorském stříbronosném revíru a téměř celé jeho území je protkáno pozůstatky starých důlních děl. Největší rozkvět těžby se datuje do 15. století, kdy se stříbro dobývalo v 15 vzájemně propojených štolách.
Poblíž vrcholu kopce se nachází vysílač a památník připomínající konec zajatých husitů, kteří byli v letech 1419 a 1421 vhozeni katolickým vojskem do důlních šachet. V červenci 1496 byla pak na stejném místě rozprášena rozsáhlá vzpoura kutnohorských havířů.[2][1] Z nařízení poděbradského hejtmana Oňka Kamenického z Tepic bylo pak 13 zajatých havířských vůdců pak v srpnu téhož roku sťato, deset v Poděbradech a tři na Křivoklátě. Podle kusých zpráv pak král Vladislav Jagellonský provedl roku 1497 revizi procesu a odpovědné za popravy potrestal.
Odkazy
Reference
- ↑ a b WENIG, Adolf. České pověsti. Praha: L. Mazáč, 1932. Kapitola O památném dubu poděbradském.
- ↑ 285. schůzka: Vzpoura na Horách Kutných. Dvojka [online]. 2012-10-13 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online.
Související články
- Národní přírodní památka Kaňk
- Sukov (335 m)
- Malý Kuklík
- Velký Kuklík
- Vysoká (471 m)
Externí odkazy
- Kaňk
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaňk na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
(c) Zp at cs.wikipedia, CC BY-SA 3.0
Památník Na Kalvárii na vrcholu Kaňku na počest popravených vůdců hornických bouří z let 1494–1496 vybudovaný hrabětem R. Chotkem v roce 1814.