Kařezské rybníky

Přírodní památka Kařezské rybníky
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Hořejší Kařezský rybník
Základní informace
Vyhlášení	1. dubna 1992
Vyhlásil	Okresní úřad Rokycany
Nadm. výška	447–458 m n. m.
Rozloha	65,04 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Rokycany
Umístění	Kařez, Kařízek
Souřadnice	49°48′29,88″ s. š., 13°46′32,88″ v. d.
Kařezské rybníky
Další informace
Kód	1566
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kařezské rybníky jsou přírodní památka v okrese Rokycany rozkládající se v hořovické brázdě směrem na jih od obce Kařez a na západ od obce Kařízek^[3] podél železniční tratě 170.^[4] Skládá se ze čtyř rybníků Dolejší Kařezský, Hořejší Kařezský, Bechyňský a Němec o celkové rozloze 65,04 ha^[5]. Součástí ochrany jsou i přilehlé mokřadní louky, které slouží jako hnízdiště ptactva či útočiště obojživelníků a plazů.^[3] Rybníky také slouží k chovu ryb,^[6] nejčastěji kaprů.^[7]

Jako přírodní památka byly rybníky vyhlášeny 1. dubna 1992.^[6]

Historie

První zmínku o Kařízku, na jehož území se rozkládá většina rybníků, nemáme spolehlivě doloženou, ale pravděpodobné osídlení tu bylo během 10. století.^[8] První dohledatelné údaje spadají mezi roky 1281–1398.^[6] Zmínku o existenci rybníků, konkrétně Hořejšího a Dolejšího, jsme schopni datovat k roku 1640, kdy byla vypálena tvrz, stojící poblíž nich.^[9] Přítomnost všech rybníků je prokazatelná na císařských otiscích z roku 1839 a v mapách stabilního katastru z roku 1839, reambulovaných roku 1879.^[10] Další jsou například vojenská mapování z druhé poloviny 20. století z roku 1954 či 1961.^[10]

Přírodní poměry

Nejseverněji je položený Dolejší kařezský rybník, který zároveň zaujímá největší rozlohu.^[5] Pod ním se nachází Hořejší Kařezský rybník, který je od Dolejšího v nejbližších kontaktních místech obou rybníků oddělen pouhou hrází. Dále na jih leží o polovinu menší Bechyňský rybník a rybník Němec, který je svou výměrou nejmenší.^[5] Horní a Dolejší Kařezský rybník napájí Zbirožský potok.^[6] Rybník Němec není napájen žádným potokem, nýbrž přepadovým systémem z něj teče voda do Bechyňského rybníka. Všechny rybníky jsou propojené kanály.^[6] Rybníky leží v nadmořské výšce 447–458 metrů.^[3]

Geologie

Hořovická brázda tvoří dílčí jednotku Hořovické pahorkatiny, která je součástí Českého masivu, jenž je jeden ze dvou hlavních geologických útvarů tvořících území Česka.^[11] Jedná se o depresi tvořenou jílovitými sedimenty a pískovci spodního a středního ordoviku, které byly překryty říčními sedimenty během kvartéru.^[6] Výrazné je také zastoupení břidlic^[12] a glejových půd.^[3]

Flora

Z rostlinných zástupců převažují vlhkomilné rostliny a travinné porosty.^[6] Luční a mokřadní společenstva^[13] tvoří především jednoděložné byliny z řádu Poales s největším zastoupením čeledí orobincovité (Typhaceae), šáchorovité (Cyperaceae) a lipnicovité (Poaceae).^[6] Nejčastějším je rod Ostřice (Carex), který tvoří porosty vysokých ostřic (např. Carex acuta, C. distichia) podél rybníků nebo květnaté luční biotopy (Carex hartmanii), ale jen ve velmi sporadickém zastoupení.^[6] Z rákosin rostoucích v nebo podél eutrofních vod pak rod orobinec (Typha), orobinec širokolistý (Typha latifolia) nebo orobinec úzkolistý (Typha angustifolia).^[6] Z čeledi lipnicovitých (Poaceae) pak např. kostřava luční (Festuca pratensis), kostřava červená (Festuca rubra), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), tomka vonná (Anthoxantum odoratum).^[6] Mezi chráněné nebo ohrožené druhy, které se v oblasti vyskytují, řadíme ocún jesenní (Colchicum autumnale) nebo kosatec sibiřský (Iris sibirica).^[6][14]

Z vyšších dvouděložných rostlin rostoucích pouze v několika exemplářích řadíme ohroženou prvosenku jarní (Primula veris),^[14] či pozornost vyžadující rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata).^[6] O něco častější je pak jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), pryskyřník prudký (Ranunculis acris) nebo třeba pcháč bahenní (Cirsium palustre).^[6]

Dřeviny rostoucí podél hrází rybníků tvoří mokřadní vrbiny s největším zastoupením vrba popelavá (Salix cinerea) nebo topol osika (Populus tremula). Jedná se o tzv. náletové dřeviny mezi které dále patří rody olše, bříza, nebo dub, které tvoří porosty nejen hrází, a i okolí rybníků společně s travnatou vegetací.^[6]

Fauna

Kařezské rybníky slouží jako útočiště pro ptáky na tahu, z nichž některé jsou vzácné nebo ohrožené druhy.^[3] Pro mokřadní druhy nebo druhy vázané na vodu poskytují také zdroj potravy a možnost hnízdění.^[3] V posledních letech tu byl pozorován jeden pár čápa bílého (Ciconia ciconia) a to opakovaně, dále čáp černý (Ciconia nigra), občasně lze zahlédnout ledňáčka říčního (Alcedo atthis), motáka pochopa (Circus aeruginosus), v okolní krajině příležitostně hnízdí ťuhýk obecný (Lanius collurio) v počtu jeden až dva páry.^[6] Při tahu lze pozorovat několik druhů vodoušů.^[14] Vodouš bahenní (Tringa glareola) se v Česku vyskytuje pravidelně, k hnízdění využívá bahnité břehy.^[15] Z dalších druhů, které na území spíše zastavují při tahu jsou vodouš šedý (Tringa nebularia) a vodouš rudonohý (Tringa totanus) nebo pisík obecný (Actitis hypoleucos).^[14] Ten může na našem území včetně kařezských rybníků hnízdit, většinou jednotlivě v okraji rybníků a náplavách.^[15] Z nejčastěji pozorovaných ptáků je pravidelně hnízdící strnad rákosní (Emberiza schoeniclus).^[6][14] Okolí rybníků je přizpůsobeno pro ptactvo velkým množstvím ptačích budek jak na stromech, tak v příbřežních oblastech. Hustý, neupravovaný travní porost skýtá příležitost k hnízdění či úkrytu. Jako zimoviště může příležitostně využívat rybníky ohrožený morčák velký (Mergus merganser)^[16] nebo naopak běžná volavka popelavá (Ardea cinerea).^[17]

Z dalších živočichů, obývajících oblast rybníků a přilehlých luk, je možné pozorovat ještěrku živorodou (Zootoca vivipara), nejčastěji v oblasti hrází a okraji luk.^[6] Dále užovku obojkovou (Natrix natrix) nebo ropuchu obecnou (Bufo bufo), která je zde v hojném počtu, především v příbřežních zónách.^[6] V období rozmnožování se zde shromažďuje ve velkých počtech.^[6]

Hospodaření

Území přírodní památky bylo s vysokou pravděpodobností obhospodařováno až do padesátých let 20. století. Jednalo se především o ruční kosení přilehlých luk.^[6] Tento způsob vyhovoval sukcesním a vlhkomilným druhům rostlin a udržoval jejich druhovou pestrost.^[6] V druhé polovině 20. století s nástupem hnojiv a chemických postřiků došlo k velkému úbytku druhové diverzity rostlin, což snížilo přítomnost hmyzu a tím i přísun potravy pro ptactvo a ostatní hmyzožravé živočichy.^[6] Naopak se zvýšilo množství chovaných ryb ve všech čtyřech rybnících, které jsou vykrmovány a hnojeny.^[6] Současně s tím probíhá i údržba hrází a výlovy rybníků.^{[6][18][nenalezeno v uvedeném zdroji]}

Louky jsou ponechávány ladem a uplatňují se zde vedle bylin i keře a dřeviny.^[6] Taktéž vodní plochy s eutrofními vodami s přilehlými rákosinami, křovinami a mokřadní vegetací jsou atraktivní pro drobné savce a táhnoucí či hnízdící ptactvo.^[6] Velkým přínosem je obnova kosení, což vede ke zvýšení druhové pestrosti.^[6] O rybníky se stará rybniční správa Zbiroh.^[18]

Ochrana přírody

Pro roky 2019–2034 byl schválen plán péče. Shrnuje oblast jako takovou a navrhuje doporučení pro úpravu terénu, která se především týká zachování mokřadní vegetace s prostoupením náletových dřevin nebo prostoupení liniovou zelení. Jako další je žádoucí nechávat padlé stromy, polomy a obecně tlející dřevní hmotu na místě, kvůli zvýšení druhové diverzity parazitů a hmyzu, především jako zdroje potravy pro tažné nebo hnízdící ptáky. Ochrana je tedy zaměřena především na uchování mokřadních biotopů a s nimi spojenou vegetací. Dále se týká ohrožených a vzácných druhů rostlin, čímž činí lokalitu významnou nejen z ornitologického ale i botanického hlediska.^[6]

Turistika

Do oblasti Kařezských rybníků částečně zasahuje červeně značená turistická stezka, která vede podél Bechyňského a Hořejšího rybníka.^[3] K dispozici je taktéž informační cedule.^[3]

Dolejší Kařezský rybník, protíná železniční trať č. 170 Praha-Plzeň.^[4] Obě poloviny jsou spojeny průplavem.^[19]

Hořejší Kařezský rybník (vlevo), Dolejší Kařezský rybník (vpravo)

Dolejší Kařezský rybník, který protíná železniční trať

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kařezské rybníky na Wikimedia Commons