Kašpar Heřman Künigel

Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth
Narození	18. listopadu 1745 zámek Lnáře (Schlüsselburg) Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	28. dubna 1824 (ve věku 78 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtí	fluidothorax
Povolání	úředník a majitel panství
Znám jako	filantrop, svobodný zednář, zakladatel Pražského ústavu pro hluchoněmé, autor náčrtů Stavovského divadla
Rodiče	Sebastian Franz Künigl a Maria Theresia Gräfin Künigl
Příbuzní	Heřman Petr Künigl (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Kašpar Heřman Künigel (také Kaspar Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth, v němčině Kaspar Hermann Künigl von Ehrenburg zu Warth) (18. listopadu 1745, Lnáře (Schlüsselburg) – 28. dubna 1824, Praha)^[1] byl rakousko-český šlechtic, svobodný zednář a filantrop, zakladatel Pražského ústavu pro hluchoněmé^[2], rada u apelačního soudu Českého království a autor náčrtů pro stavbu Stavovského divadla v Praze.

Rodina

Kašpar Heřman Künigel se narodil ve Lnářích na Prácheňsku jako nejstarší ze tří synů do šlechtické rodiny Küniglů, která přišla v roce 1712 do Čech z Tyrolska. Jeho otcem byl hrabě Šebestián František Künigl (1720–1783), hejtman Klatovského kraje, matkou byla Marie Terezie, rozená Černínová (1726–1800), dcera Jana Václava hraběte Černína z Chudenic. V roce narození Kašpara Heřmana otec rodinný zámek Lnáře s panstvím prodal rodu Sweerts-Sporcků a zakoupil zámek a panství Bezděkov u Klatov, kde dále žila celá rodina i s dalšími syny Filipem Václavem (1763–1835) a Heřmanem Petrem (1765–1852). ^[3]

Bezděkovské panství

V Bezděkově, kde mimo jiné prožil dětství i spisovatel Svatopluk Čech, žil Kašpar Heřman Künigel se svou první manželkou Marií Theresií (manželství 1775–1799). Ve stejné době jako manželka zemřel v Bezděkově i spisovatel strašidelných románů Christian Heinrich Spiess,^[4] který byl správcem na panství svého mecenáše Künigela. Hrabě Künigel se už v roce 1801 znovu oženil. Jeho druhou manželkou se stala Sophie ovdovělá Körnerová, rozená Bauerová von Bayreuth (1750–1817), herečka z Prahy a partnerka zemřelého Christiana Heinricha Spiesse.

Svobodné zednářství

Otec Šebestián František i syn Kašpar Heřman Künigel byli členy tzv. létající nebo putovní lóže (fr. loge volante, něm. Wanderloge) Sincerité (Upřímnost), založené v Litoměřicích a přesunuté do Klatov. Od roku 1784 až do zániku pražských lóží v roce 1794 byl Kašpar Heřman Künigel velmistrem lóže U devíti hvězd, předtím ještě velmistrem pražské lóže U tří korunovaných hvězd.

Veřejná zakladatelská činnost

• Künigel načrtl plány uspořádání prostor Stavovského (původně Nosticova) divadla, jehož základní kámen byl položen 7. června 1781.
• Spolu s pražskými obchodníky Peterem Pradatschem, Ferdinandem Delormem^[5] a Johannem Krinelem a výrobcem rukavic Georgem Ludwigem Malvierem založil sirotčinec svatého Jana Křtitele (patrona Svobodných zednářů) na Novém Městě pražském (1773). Důvodem zřízení byl hladomor v letech 1770–1772. Sirotčinec původně sídlil nedaleko kostela sv. Petra na Poříčí a měl kapacitu pro 25 dětí (6 chlapců a 19 dívek), které byly dle stanov netradičně ze 2/3 vybírány losem a z 1/3 správní radou.^[6]
• V roce 1786 založil Ústav pro hluchoněmé v Praze (na dnešním Smíchově) a byl jeho prvním vrchním představeným. Šlo o první českou školu pro neslyšící, v pořadí pátou v Evropě.

Odkazy

Reference

Literatura

• GRAFEN VON KÜNIGL, K. H. Germanien oder Tabellarische Uebersicht der germanischen Völker seit ihrer Bekanntwerdung, und der von ihnen gegründeten Staaten bis Ende des Jahres 1821. Praha: [s.n.], 1824 (3. vyd.). 151 s. 

Externí odkazy

• Sankot, Jiří: Tajemství hraběnky Künigelové (poznámka: rodinné poměry)
• Kaspar Hermann Künigl von Ehrenburg und Warth (poznámka: online životopisný medailon)