Kaštela
Kaštela | |
---|---|
(c) Николай Максимович, CC BY 3.0 | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°32′54″ s. š., 16°20′18″ v. d. |
Nadmořská výška | 3 m n. m. |
Stát | Chorvatsko |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 57,6 km² |
Počet obyvatel | 37 794 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 656,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | kastela |
Telefonní předvolba | 021 |
PSČ | 21212 |
Označení vozidel | ST |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaštela je název pro konurbaci 7 obcí ve Splitsko-dalmatské župě v Chorvatsku. V roce 2021 zde žilo 37 951 obyvatel, tudíž jsou Kaštela desátým největším chorvatským městem.
Geografie
Kaštela se nachází ve střední Dalmácii na břehu Kaštelského zálivu Jaderského moře severozápadně od Splitu, západně od Solinu a severovýchodně od Trogiru. Administrativně se jedná o jedno město (souměstí) s přibližně 38 tisíc[1] obyvateli, ačkoliv individuálně mají města mezi 2500 až 6500 obyvateli. V Kaštelu Sućuraci sídlí i radnice celého souměstí.
Ve skutečnosti tvoří Kaštela vzdálenější předměstí druhého největšího města Chorvatska, Splitu.
Historie
Oblast dnešních Kaštelů byla osídlená již v době kamenné. Lokalita byla atraktivní především díky dostupnosti pramenité vody.[zdroj?] V jeskyni Mujina pećina byly nalezeny pozůstatky odpovídající moustériénské kultuře.
Jednotlivé obce se v 20. století postupně začaly spojovat. V roce 1986 byla ustanovena općina Kaštela, která po rozpadu Jugoslávie a vyhlášení nezávislosti Chorvatska získala statut města.
Obyvatelstvo
V Kaštele žilo v roce 2011 dle sčítání lidu celkem 38 667 obyvatel. 97 % z nich se považovalo za Chorvaty a 93 % se přihlásilo k římskokatolické církvi. V roce 1991 (v posledním sčítání lidu, provedeném za existence socialistické Jugoslávie) zde žilo 32 286 obyvatel, z nichž 29 713 se přihlásilo k chorvatské národnosti, 879 k srbské národnosti a zbytek k dalším nebo národnost neuvedl.
Ekonomika
Historicky byla celá oblast ekonomicky založená na zemědělství (obdělávané byly hlavně jižní svahy pohoří Mali Kozjak, které dnes zaplňují různé vily a další domy) a rybolovu. V současné době je dominantní především turismus. V dobách existence socialistické Jugoslávie byla řada místních obyvatel zaměstnávána ve velkých splitských továrnách. Mimo jiné se v blízkosti Kaštelů nacházela také cementárna, která byla známá především díky blízkosti nákladní lanové dráhy. Ta byla v roce 2018 rozebrána.
Doprava
Hlavní silniční tepnou Kaštel je Jadranská magistrála (silnice č. D8), která je propojuje od západu na východ. V oblasti jednotlivých obcí byla přeložena severně od původní komunikace a má podobou čtyřproudé silnice, oddělené od zbytku dopravy a překonávané řadou mostů a lávek.
Severně od Kaštel vede také železniční trať Knin–Split, která má na území města i několik zastávek.
Administrativní dělení
Kaštela (což je v chorvatštině plurál názvu Kaštel) zahrnuje:
- Kaštel Gomilica (4075 obyvatel)
- Kaštel Kambelovac (4505)
- Kaštel Lukšić (4880)
- Kaštel Novi (5309)
- Kaštel Stari (6448)
- Kaštel Sućurac (6236)
- Kaštel Štafilić (2650)
Partnerská města
- Bardejov, Slovensko
- Hradec Králové, Česko
- Kupres, Bosna a Hercegovina
- Lindlar, Německo
- Přerov, Česko
- Pština, Polsko
- Sombor, Srbsko
Reference
- ↑ a b 2021 Croatian census: population data by age, sex, settlement. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaštela na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Turistické stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
(c) Николай Максимович, CC BY 3.0
Kaštel Kambelovac, Croatia