Kaštice

Kaštice
Celkový pohled z vrchu Rubín
Celkový pohled z vrchu Rubín
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPodbořany
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel61 (2021)[1]
Katastrální územíKaštice (3,81 km²)
PSČ441 01
Počet domů35 (2021)[2]
Kaštice
Další údaje
Kód části obce64467
Kód k. ú.664464
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaštice (německy Kaschitz) jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 kilometru severně od Podbořan. Prochází tudy železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov. Kaštice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,81 km².[3]

Název

Název vesnice je odvozen od staročeského jména Kaška ve významu ves lidí Kaškových. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: „in villa Kassczyczich“ (1384), Kassticz (1475), „w kassticzych“ (1549), Kaschitz a Gaschitz nebo Kassticz (1787) a Kaschitz či Kasstice (1846).[4]

Historie

První písemná zmínka o Kašticích pochází z roku 1384, kdy vesnice patřila vladykovi Ješkovi z Očedělic. V té době je v Kašticích doložena i existence tvrze.[5] V letech 1410–1416 Kaštice vlastnil Jindřich Skopec z Dubé, který část vsi roku 1416 daroval řádu křižovníků s červenou hvězdou, jehož byl velmistrem.[6] Podle Rudolfa Anděla však v 15. století vesnice s tvrzí patřila ke karlštejnskému panství. V polovině 16. století byla dána lénem Jindřichovi Údrčskému z Údrče a teprve příslušníci jeho rodu její část roku 1606 prodali křižovníkům s červenou hvězdou. Řád ji poté spravoval z Pšova až do zrušení patrimoniální správy. Druhá část vesnice s tvrzí měla nadále patřit šlechtickým držitelům, kterými od 17. století byli Schmidtgräbnerové z Lusteneku. Prvním z jejich rodu v Kašticích byl roku 1686 Vilém Jindřich Schmidtgräbner a po něm následoval jeho syn Kašpar Jaroslav Schmidtgräbner.[5]

V letech 1412–1740 šlechtický díl Kaštic patřil Václavu Arnoštovi z Hrádku a po něm Juditě Geidlerové z Wolfsfeldu, která se údajně k poddaným chovala velmi krutě. Roku 1780 její díl koupil Jan Antonín z Pergenu a v roce 1804 se majiteli stali Petr Ballabene a Terezie Keherová. Statek vlastnili jen do roku 1807, kdy jej prodali Vítu Zeinerovi, zakladateli kaštického zámku.[5]

V roce byl 1870 byla ve vsi založena německá škola. Česká škola byla v Kašticích otevřena v roce 1924.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 318 obyvatel (z toho 154 mužů), z nichž bylo 35 Čechoslováků a 283 Němců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 320 obyvatel: 75 Čechoslováků a 245 Němců. Kromě devíti lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[9][10][11]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé186250285340293318320224219182117102855261
Domy283540464445535265393938393935
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místních částí Dolánky a Neprobylice.

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se vesnice stala obcí v podbořanském okrese a od roku 1960 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou vesnice částí města Podbořany.[12]

Pamětihodnosti

Mariánský sloup
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.
  • Kaštický zámek stojí na severním okraji návsi. V roce 1837 ho nechal postavit v klasicistním slohu majitel panství Vít Zeiner.[5]
  • U silnice z Vysokých Třebušic stojí kamenná osmiboká kašna se sochou Ecce homo a erby Schmidtgräbnerů z Lustenecku a Litických ze Šonova. Datována bývá rokem 1608 (podle nápisové desky), ale na základě rozboru majitelů vsi pochází pravděpodobně z let 1696–1700 a jejím stavebníkem byl Kašpar Jaroslav Schmidtgräbner z Lustenecku. Letopočet 1608 snad může být chybou kameníka.[13]
  • Na návsi je umístěn sloup se sochou Panny Marie z roku 1709. Podstavec je zdoben erbem Schmidtgräbnerů z Lustenecku a dřík zakončuje korintská hlavice.[14]
  • Tvrz

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kaštice, Kaschitz, s. 212. 
  5. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 192–193. 
  6. PEKSA, Vojtěch. Znovunalezení kostela Všech svatých v Pšově u Podbořan. In: METLIČKA, Milan. Archeologie západních Čech. Plzeň: Západočeské muzeum, 2016. ISBN 978-80-7247-129-4. ISSN 1804-2953. Svazek 10. S. 174.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 227. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  13. MADĚRA, Ferdinand. Kaštice. Památky, příroda, život. 2003, roč. 35, čís. 3, s. 3–5. Dále jen Maděra (2003). ISSN 0231-5076. 
  14. Maděra (2003), s. 6.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kaštice 2023-07-06 Stará škola.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaštice – budova staré školy
Kaštice zámek.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kaštice 2023-07-06 Národní škola.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaštice – budova národní školy
Kaštice kašna.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kaštice 2017-05-13 Pohled z Rubínu.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaštice – celkový pohled z Rubínu
Kaštice 2023-07-06 Zemědělská budova.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaštice – zemědělská budova na severním okraji vesnice