Kadaňská Jeseň
Kadaňská Jeseň | |
---|---|
Pohled z Úhoště | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Kadaň |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°21′59″ s. š., 13°15′59″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 114 (2021)[1] |
Katastrální území | Úhošťany (12,21 km²) |
Nadmořská výška | 370 m n. m. |
PSČ | 432 01 |
Počet domů | 42 (2021)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kadaňská Jeseň | |
Další údaje | |
Kód části obce | 173266 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kadaňská Jeseň (německy Gösen) je malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi jeden kilometr jižně od Kadaně. Kadaňská Jeseň leží v katastrálním území Úhošťany o výměře 12,21 km².[3]
Název
Název vesnice je odvozen z výrazů jasan nebo jesení (jasanový porost). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Geßen (1470), Gesen (1508), Gehsen (1510), Gössen (1631), Gesen nebo Gössen (1787) a Jeseň (1848).[4]
Historie
V okolí křižovatky silnice II/224 s odbočkou do Kadaňské Jeseně byly v roce 1973 nalezeny střepy z doby hradištní, které naznačují existenci raně středověkého sídliště.[5]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1468. Kadaňská Jeseň byla šosovním dvorem v majetku kadaňských měšťanů.[6] V berní rule z roku 1654 je ves uvedena jako součást městského statku v Milžanech, ke kterému kromě Milžan a Jeseně patřilo dalších šestnáct vesnic. Tehdy zde stálo šest zemědělských dvorů, z nichž pět patřilo k šosovním. Šest zdejších sedláků mělo dohromady devatenáct potahů, dvacet krav, dvanáct jalovic, 120 ovcí a dvacet prasat.[7]
Roku 1687 byl z Jeseně vytvořen samostatný šosovní statek, z něhož byly ještě před koncem sedmnáctého století vyčleněny tři samostatné šosovní dvory, zatímco další tři usedlosti tvořily jediný šosovní dvůr. Jejich majiteli byli nadále kadaňští měšťané.[7] Hlavním zdrojem obživy bývalo zemědělství. Pěstovalo se obilí, brambory a v menším množství hrách, vikev a čočka.[8]
U vesnice se těžila ložiska zelené hlinky (seladonitu), ze které se vyráběly zelené nátěry domovních fasád. V malém lomu se ve druhé polovině 19. století těžil také vápenec v množství asi 36 m³ ročně. Některé vrstvy vápence zde byly tvořeny skořápkami sladkovodních plžů (Conchylia), ze kterých se leštěním získával materiál pro výrobu ozdobných předmětů známý jako kadaňský mramor. Zájem o něj však trval jen krátkou dobu po kadaňské výstavě v roce 1885.[9]
Hlinka se u Jeseně těžila do konce druhé světové války a pozůstatky šachet byly uzavřeny v roce 1955. Ve druhé polovině dvacátého století bývalo až do roku 1994 vojenské cvičiště Naše radost. Od poloviny osmdesátých let se mezi Kadaňskou Jesení a Krásným Dvorečkem těží štěrk.[8]
Přírodní poměry
Kadaňská Jeseň stojí asi jeden kilometr jižně od Kadaně v severní části katastrálního území Úhošťany. To se nachází na severovýchodě Doupovských hor na rozhraní okrsku Jehličenská hornatina a Rohozecká vrchovina. Hranice mezi okrsky prochází západní částí vsi. Zástavba stojí na mírném svahu v nadmořské výšce 350–370 metrů, ale směrem k severu se terén svažuje příkřeji do údolí řeky Ohře. Geologické podloží v okolí vesnice tvoří třetihorní vulkanoklastika bazaltových hornin, na kterých se vyvinul půdní typ kambizem eutrofní.[10]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se vesnice nachází v mírně teplé oblasti MT11, ale podél severovýchodního okraje zástavby vede hranice s mírně teplou oblastí MT7.[11] Pro teplejší oblast MT11 jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–650 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 140–160 a sněhová pokrývka zde leží 50–60 dnů v roce.[12]
Vesnice stojí na území rozsáhlé ptačí oblasti Doupovské hory a s výjimkou zástavby východně od silnice do Úhošťan také v oblasti evropsky významné lokality Doupovské hory.[13] K západnímu okraji vesnice zasahuje národní přírodní rezervace Úhošť a na jihozápadním okraji roste památný strom Lípa pod Úhoštěm s obvodem kmene 585 centimetrů.[14]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 88 obyvatel (z toho 37 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 83 Němců a dva cizinci. Všichni byli římskými katolíky.[15] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 98 obyvatel: tři Čechoslováky, 94 Němců a jednoho cizince. Opět se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[16]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 65 | 81 | 100 | 107 | 101 | 88 | 98 | 106 | 77 | 69 | 50 | 29 | 28 | 78 | 114 |
Domy | 8 | 9 | 12 | 11 | 10 | 11 | 11 | 13 | — | 12 | 12 | 14 | 11 | 27 | 42 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Úhošťan. |
Obecní správa
Roku 1850 se Kadaňská Jeseň stala samostatnou obcí v okrese Kadaň, kterou zůstala až do reformy území správy v roce 1960, kdy se z ní stala část obce Úhošťany v okrese Chomutov. Spolu s nimi je od 1. ledna 1989 částí Kadaně.[6] Při sčítání lidu v letech 1869–1950 k Jeseni patřily osady Pokutice a Zásada u Kadaně.[20] Podle Zdeny Binterové však Zásada bývala v letech 1880–1910 samostatnou obcí.[8]
Pamětihodnosti
- Barokní sloup se sochou Panny Marie z roku 1717[21]
- Národní přírodní rezervace Úhošť
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kadaňská Jeseň, s. 128–129.
- ↑ PEKSA, Vojtěch; CRKAL, Jiří. Středověké osídlení v povodí Lužického potoka na Kadaňsku. Archeologie západních Čech. Plzeň: Západočeské muzeum, 2020, roč. 11, čís. 1–2, s. 112. ISSN 1804-2953. ISBN 978-80-7247-179-9.
- ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Kadaňská Jeseň, s. 19. Dále jen Binterová (1998).
- ↑ a b Binterová (1998), s. 20.
- ↑ a b c Binterová (1998), s. 21.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 89–92.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy, geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Přírodní poměry – Klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
- ↑ Doupovské hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Lípa pod Úhoštěm [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 440, 660. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Úhošťany, s. 134.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Kadaňská Jeseň, s. 19–21.
- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Kadaňská Jeseň, s. 97–98.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kadaňská Jeseň na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Úhošťany na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: